Tenkrát na Žižkově. Unikátní staré fotografie "Montmartru", jemuž hrozilo zbourání

Tenkrát na Žižkově. Unikátní staré fotografie "Montmartru", jemuž hrozilo zbourání
Usedlost Pražačka zřejmě těsně před zbouráním, které bylo součástí První pětiletky. Fotografie byla pořízena kolem roku 1938.
Jeseniova ulice v roce 1955.
Pohled na Žižkov, jak jej na dřevorytině z roku 1870 zachytil František Chalupa.
První pražský mrakodrap "Dům odborových svazů" v roce 1935. Záběr ze Seifertovy ulice.
Foto: Městská část Praha 3
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
Aktualizováno 22. 5. 2022 14:08
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší 3. díl seriálu o pražských čtvrtích.

V místech, kde se dnes rozprostírá Žižkov, byla od poslední čtvrtiny 18. století obec s názvem Hory Viničné, později přejmenovaná na Královská Vinohradská Obec. V polovině 19. století nastal na parcelách za tehdejšími pražskými hradbami mohutný rozvoj spojený s rozsáhlou výstavbou. Na přelomu 70. a 80. let tu vznikla dvě samostatná města - Královské Vinohrady a Žižkov. Ten má v tu dobu přes 20 tisíc obyvatel a rychle roste. O pouhých deset let později je to již dvojnásobek a v roce 1900 trojnásobek.

Kopcovitá oblast mezi vrchy Vítkov, Křížek (Parukářka) či Židovské pece se stala rázovitým městem, které si podle známé umělecké pařížské čtvrti brzy vysloužilo přezdívku "pražský Montmartre", a to především kvůli prudkým úzkým uličkám, propojovacím schodištím, víceúrovňovým náměstíčkům nebo činžovním domům s pavlačemi a také kvůli zdejší bohémské komunitě, kterou vytvářeli zejména studenti, umělci a svým způsobem i dělníci a pražská galerka.

S touto svébytnou čtvrtí je spojena činnost spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera, stejně jako intelektuálské společnosti sdružující se kolem nakladatelky Kamilly Neumannové, manželky S. K. Neumanna, žil zde básník Jaroslav Seifert, spisovatel Vladimír Neff či malířka Toyen. Žižkovské divadlo T. G. Masaryka bylo jednou z prostor, kde za první republiky začínalo též Osvobozené divadlo. Nyní slouží jako Divadlo Járy Cimrmana.

Žižkov je mimo jiné nezaměnitelný i názvy ulic, které odkazují k husitskému hnutí - Roháčova, Chelčického, Štítného, Husinecká, Prokopova, Táboritská… Stojí za tím činorodý stavitel se silným vlasteneckým a obrozeneckým cítěním Karel Hartig, který rovněž prosadil název města inspirovaný jménem slavného husitského vojevůdce a také se stal prvním starostou Žižkova. Ostatně husité vedení Janem Žižkou z Trocnova v bitvě na zdejším vrchu Vítkov porazili 14. července 1420 křižácké vojsko.

Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo už jen na Ohradě a za ní v lokalitě zvané Vackov. V roce 1922 se Žižkov stal součástí Velké Prahy.

A vznikla ceněná monumentální architektonická díla, jako je budova Městské telefonní ústředny, postavená čtyři roky nato ve stylu art deco podle projektu Bohumíra Kozáka, funkcionalistický Národní památník z roku 1933 od architekta Jana Zázvorky, jehož hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů, gigantická jezdecká socha vojevůdce stojící na Vítkově (1950) či funkcionalistická budova Všeobecného penzijního ústavu od architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka, postavená roku 1934.

Nejznámější a současně nejkontroverznější stavbou je ovšem 216 metrů vysoký Žižkovský vysílač dokončený v roce 1992.

Charakter pozoruhodné čtvrti však mnohem více narušila necitlivá radikální přestavba v 80. letech minulého století, kdy byly srovnány se zemí celé bloky původních domů. Desítky historických budov v rámci "asanace" zmizely a nahradily je tuctové socialistické paneláky. Plánovanou celkovou devastaci této staré čtvrti, s níž se začalo v okolí Olšanského náměstí, ukončily až události sametové revoluce v roce 1989.

Tenkrát na...

 ● Vršovice ● Karlín ● Strašnice ● Žižkov ● Smíchov ● Vinohrady ● Dejvice ● Břevnov ● Podolí ● Libeň

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy