Obrazem: Před 60 lety přestala být Vltava pro lodníky a voraře Mekkou plavby

Obrazem: Před 60 lety přestala být Vltava pro lodníky a voraře Mekkou plavby
Parník na Vltavě a skupina kanoistů.
"V neděli 28. května v pět hodin ráno byl odstartován XVIII. mezinárodní dvoudenní distanční závod kanoí a kajaků po řece Vltavě na trati České Budějovice - Praha. Cíl byl na Císařské louce U Varjaku. Závodníci Svoboda a Novotný (kanoe) a Váňa na kajaku u Živohoště," psal dobový tisk 29. května 1950.
Praha - přístav lodí na Vltavě. Pořízeno v roce 1937.
Vodní dílo Orlík.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec ČTK Dan Poláček, Pavel Švec, ČTK
11. 9. 2020 18:06
Když před 60 lety - 12. září 1960 - proplul rozestavěnou Orlickou přehradou na Vltavě poslední vor, uzavřela se tak vodní cesta, která sloužila jako dopravní tepna déle než 400 let. Konec vorařů i nákladních lodí přinesla stavba vltavské vodní kaskády, soustavy devíti vodních děl od Lipna po nádrž ve Vraném poblíž Prahy, která se začala budovat ve třicátých letech 20. století.

Splavnost Vltavě, alespoň pro menší lodě, vrátila až zdymadla a výtahy na přehradách, z nichž poslední, plavební komora na Hněvkovickém jezu u Týna na Vltavou, byla zprovozněna v květnu 2017.

Pro malá plavidla a vory byla Vltava splavná odnepaměti. Nejčastěji se dopravovala sůl, dřevo a kámen. Již Karel IV. přikázal v roce 1366 stavět v jezech propusti pro usnadnění plavby vorů. Zásadní splavňovací práce na střední Vltavě od Českých Budějovic k pražské Výtoni byly provedeny za vlády císaře Ferdinanda I. do roku 1550, kdy 28. října 1550 připlula první loď s nákladem soli do Prahy.

Velký podíl na rozvoji vltavské vodní cesty měla podnikatelská rodina Lannů. Vojtěch Lanna (1805-1866), který stejně jako jeho otec získal titul c. k. loďmistr, byl nájemcem všech vodních staveb mezi Českými Budějovicemi a Prahou a privatizoval všechnu dopravu soli do Prahy, až dosud garantovanou státem.

Vybudoval cesty pro tažné koně podél břehů, opravil hráze a jezy a v roce 1833 získal zadání všech stavebních prací na Vltavě a Labi až k saským hranicím. Lannova společnost později také třeba vybudovala holešovický přístav v Praze a provedla úpravy dolní Vltavy včetně takzvaného laterálního kanálu u Mělníka.

Čilý plavební ruch po Vltavě byl na řece s několika přestávkami až do 70. let 19. století, kdy většina zboží přešla na železnici. Po roce 1870 byl ale dál dopravován po vodě kámen, písek a dřevo do Prahy, a to prakticky až do výstavby Slapské přehrady, která ukončila průběžnou plavbu na střední Vltavě. Přehrada, jejíž staveniště přeťalo vltavskou plavební dráhu, byla otevřena v roce 1954 a zcela dokončena v roce 1957. Po konci průběžné plavby udělila konečnou stopku vodní dopravě z jihu Čech hráz Orlické přehrady.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy