"Rezignoval jsem přesto, že se rozhodně necítím vinen tím, z čeho mě policie podezírá. Vyšetřující komisař má za to, že jsem porušil povinnosti při správě cizího majetku. Já však rozhodně odmítám tvrzení, že jsem městské části Praha 2 způsobil škodu, a jsem připraven to prokázat," řekl Paluska v březnu 2012, když kvůli obvinění odstoupil.
Kriminalisté ho dva dny předtím začali stíhat za zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle nich nevýhodně zacházel s městskou nemovitostí, kvůli čemuž přišla radnice o necelé tři miliony korun. Vrchní soud v Praze ho však v květnu 2015 pravomocně očistil. Trestný čin se nestal.
Paluska žaloval ministerstvo spravedlnosti, jež za výsledek práce trestních orgánů odpovídá. Chtěl po něm doplatit 2,3 milionu korun coby příjem starosty za dobu stíhání. Před ním si nikdo jiný neřekl o odškodnění formou dorovnání odměny pobírané v politické funkci. Spor předloni pravomocně prohrál. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, Nejvyšší soud se teď přiklonil na jeho stranu.
Nesprávné právní posouzení
Nejvyšší soud nepřijal pohled Městského soudu v Praze. Ten stejně jako nižší instance Paluskovu žalobu zamítl, protože bývalý starosta nedoložil příjmy před nástupem do funkce a po rezignaci. Soudy tak nemohly zjistit, zda ztrátu kvůli rezignaci nenahradil výnosy z podnikání. O takovou částku by se jeho odškodnění snížilo.
"Není povinností žalobce, aby tvrdil skutečnosti, jež by nebyly v jeho prospěch a jež by mohly být v rozporu s jeho oprávněnými zájmy, neboť by fakticky vedly (by mohly vést) ke snížení jeho nároku," zní jeden z hlavních argumentů verdiktu, jejž Nejvyšší soud vynesl koncem dubna a který má Aktuálně.cz k dispozici.
Senát soudce Víta Bičáka upozornil, že jedinou povinností Jiřího Palusky bylo vypočítat ušlou částku z platu starosty kvůli tomu, že odstoupil. To splnil. Nejvyšší soud se proto pozastavil nad tím, proč po Paluskovi chtěly nižší instance přehled výdělku z předešlého i nadcházejícího období. Zákon je k tomu neopravňoval.
"Pokud se odvolací soud ztotožnil s postupem soudu prvního stupně, který zatížil žalobce povinností tvrdit skutečnosti ohledně příjmů z jeho podnikatelské činnosti, (…), a následně konstatoval, že neunesl břemeno tvrzení, protože nedoplnil svá tvrzení, je jeho právní posouzení nesprávné," uvedl Nejvyšší soud. Spor míří na začátek k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Zasahuje Ústavní soud
V průběhu sporu už přitom padlo rozhodnutí, jež Paluskovi vyneslo peníze. Městský soud v Praze takto pravomocně rozhodl v červnu 2017. Tehdy bývalému starostovi přiznal 323 tisíc korun za nemajetkovou újmu a 67 tisíc na úhradu advokátních služeb. Větší částku odmítl s tím, že o starostovský plat se Paluska rezignací připravil sám.
Politik se však s takovým výsledkem nesmířil. Trval na tom, že mu náleží standardní vyrovnání ušlé mzdy, již inkasoval jako starosta. Na jeho dovolání v tomto duchu však Nejvyšší soud nepřistoupil. V Paluskův prospěch zasáhl až v lednu 2021 Ústavní soud, na který se bývalý starosta obrátil se stížností.
"Pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži. Neměl by se nacházet v horším postavení, než kdyby se těchto pravidel nedržel," uvedl Ústavní soud. Stát je proto odpovědný za škodu způsobenou obviněním, po němž Paluska kvůli ztrátě důvěryhodnosti rezignoval.
Po tomto rozhodnutí se spor vrátil na začátek. Poté přišla zmíněná dvojice zamítnutí žaloby kvůli tomu, že Paluska nedoplnil přehled svých příjmů. Čerstvý verdikt Nejvyššího soudu znamená obrat. Nižší instance by se konečně měly věcně zabývat tím, zda Paluskovi náleží dorovnání ušlého platu.
Byt pro Paluskova syna
Letos jedenasedmdesátiletý Paluska byl starostou Prahy 2 od podzimu 2010 do března 2012. Na počátku jeho kauzy stála česká pobočka organizace Transparency International, která podala trestní oznámení. Upozornila na jeho údajně nepřijatelný postup v záměru Prahy 2 dostavět půdní byty z roku 2009, kdy byl místostarostou.
Idea byla taková, že radnice na své náklady připraví hrubou stavbu bytů. Zbytek si dodělá na vlastní náklady vybraný nájemník. Jenže dva byty nechal Paluska za 2,75 milionu korun dokončit za peníze radnice. Nájemní smlouvu k bytům pak získali lidé, kteří práva k jednomu z nich převedli na partnerku Paluskova syna.
"Bylo prokázáno, že se skutkový děj z podstatné části skutečně stal. Po vypuštění neprokázaných tvrzení obžaloby však skutky nevykazují zákonné znaky žádného trestného činu," uvedl v květnu 2015 předseda senátu odvolacího Vrchního soudu v Praze Vladimír Vočka, který trestní linii případu pravomocně uzavřel.
