Bývalý senátor ODS bojuje o desítky milionů, roky ho neoprávněně stíhali za korupci

Jan Horák Jan Horák
1. 2. 2023 18:16
Vlastimil Sehnal dostal šanci, aby dosáhl na význačné odškodné za několik let neoprávněného trestního stíhání. Bývalý senátor ODS měl podle obžaloby na machinacích s obecními pozemky vydělat statisíce korun, ale soud ho pravomocně očistil. Někdejší politik žádá jako kompenzaci téměř 20 milionů. Pravomocný verdikt mu takovou částku nepřiznal, ale tento rozsudek nyní zrušil Nejvyšší soud.
Bývalý senátor ODS Vlastimil Sehnal.
Bývalý senátor ODS Vlastimil Sehnal. | Foto: DVTV

Trestní oznámení v Sehnalově kauze padlo už v dubnu 2007. Podala ho starostka obce Lipůvka v Jihomoravském kraji Alena Kristýnová, Sehnal byl jejím předchůdcem ve funkci. V době podání byl senátorem ODS. Podle Kristýnové jako starosta nevýhodně koupil pozemky, na nichž obec vybudovala sportoviště. Sehnal měl za to dostat všimné 750 tisíc korun.

Trestní řízení a následný soudní proces trvaly více než deset let. Sehnal se dočkal pravomocného očišťujícího rozsudku v říjnu 2017. Už dávno nebyl senátorem, prodělával onkologické onemocnění a s manželkou se mezitím rozešli. Za újmu způsobenou dlouholetým potýkáním se s trestními orgány žádal kompenzaci 20 milionů korun.

Městský soud v Praze loni v červnu pravomocně rozhodl, že taková částka hrubě neodpovídá běžné výši přiznávaného odškodného. Po tomto verdiktu Sehnal inkasoval 350 tisíc korun. Bývalý senátor však takový závěr nepřijal, brojil proti němu u Nejvyššího soudu. Tam uplynulé pondělí uspěl. Senát soudce Davida Vláčila verdikt pražské instance zrušil.

Za rok stíhání 30 až 50 tisíc korun

"Otázka přiměřené výše zadostiučinění je závislá na individuálním posouzení daného případu soudem. Nelze ji vyřešit souhrnně pro všechna trestní řízení, ani nelze, jak to učinil odvolací soud, stanovit hranici, minimální nebo maximální, její výše," pojmenoval hlavní nedostatek zrušeného rozsudku Nejvyšší soud.

Pražský městský soud při stanovení finančního vyrovnání ve výši 350 tisíc korun ve prospěch Sehnala vycházel z toho, že za rok trestního stíhání náleží dotyčnému kompenzace 30 až 50 tisíc korun. Takové rozpětí prý odpovídá běžné soudní praxi. Tomuto výkladu však senát soudce Davida Vláčila nepřisvědčil.

"Není zřejmé, z jaké blíže nespecifikované 'judikatorní praxe' odvolací soud ve svém rozsudku vycházel, (…), přičemž právě tento algoritmus výpočtu považuje za určující z hlediska výše uplatněného nároku. Odůvodnění rozsudku odvolacího soudu tak není zcela konzistentní," stojí ve verdiktu Nejvyšší soudu.

"Nespravedlivá, až opovržlivá praxe"

"Já to velice vítám. Dosavadní soudní praxe byla vůči žádajícím o odškodnění krajně nespravedlivá a až opovržlivá," řekl Aktuálně.cz Sehnalův advokát Milan Staněk. "Trestní stíhání vede k mnoha problémům. Lidem se rozpadají rodiny, přijdou o práci, přijdou o přátele, což má dopad na jejich zdravotní stav. Stát tyto věci pomíjí," dodal.

Sehnal před Nejvyšším soudem argumentoval, jak mu kauza zničila politickou kariéru. Kvůli ní neobhajoval křeslo v Senátu. V reakci na trestní stíhání se do sebe uzavřel, čímž se mu rozpadlo manželství. V roce 2016 se u něj rozvinulo onkologické onemocnění, s nímž se léčil dva roky. Soud přitom připustil, že v obecné rovině právě stres může přispět k vyvolání takové choroby.

Budova Nejvyššího soudu v Brně.
Budova Nejvyššího soudu v Brně. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Čerstvé rozhodnutí Nejvyššího soudu neznamená, že Sehnal má automatický nárok na požadovaných 19,65 milionu korun. Jeho žalobou se musí znovu zabývat pražská městská instance. V krajním případě může opět rozhodnout, že odpovídající částka je už jednou schválených 350 tisíc. Takový závěr však bude muset tentokrát mnohem lépe odůvodnit.

"Nejvyšší soud se tímto rozsudkem autoritativně nevyjadřuje k jiným než žalobcem předloženým otázkám a nevymezuje se v této fázi řízení ani vůči tomu, jaké by mělo být adekvátní zadostiučinění za nezpochybňovanou nemajetkovou újmu vzniklou žalobci," podotkl k tomu soudce Vláčil.

Osvobození na pátý pokus

Obec Lipůvka vedená tehdy starostou Sehnalem v roce 2001 rozhodla o tom, že pro obyvatele vybuduje velkorysé sportoviště. O dva roky později takový areál vznikl. Po ohlášení záměru koupila část pro stavbu zamýšlených pozemků soukromá firma, kterou vedl starostův dobrý známý Roman Machač. Následně ji prodal svému švagrovi.

Teprve od něj koupila pozemky obec, jež za ně však zaplatila několikanásobně víc než Machačova firma. Z rozdílové částky mělo skončit 750 tisíc korun u Sehnala. V tomto duchu ho také potrestal Okresní soud v Blansku za zneužití pravomoci veřejného činitele, vyměřil mu dva a půl roku podmíněně se zkušební lhůtou čtyř let.

Blanenská instance takto rozhodla celkem čtyřikrát, nadřízený Krajský soud v Brně však její verdikt pokaždé zrušil. Teprve na pátý pokus Sehnala a zmíněné dva muže obžaloby zprostil. Po odvolání státního zástupce tento verdikt v říjnu 2017 potvrdila brněnská krajská instance. "Jedenáct a půl roku čekám na spravedlivý rozsudek a dočkal jsem se," reagoval tehdy Sehnal.

 

Právě se děje

Další zprávy