


Osm let poté, co se Robin Böhnisch, bývalý poslanec za ČSSD, vyhoupl do čela Krkonošského národního parku (KRNAP), hledá cestu, jak z Krkonoš odejít. Přesně tak je totiž možné číst jeho zájem o funkci ředitele pražské zoologické zahrady. Böhnischovo rozhodnutí navíc uzrálo v době, kdy ministerstvo životního prostředí ovládli Motoristé.

Je jednou z nejznámějších krkonošských boudařek. A zároveň hlasitou kritičkou kroků, jež Správa KRNAP provádí pod vedením Robina Böhnische. Podnikatelka Klára Sovová má navíc velmi blízko ke straně Motoristé sobě, v říjnových volbách stála hned na druhém místě jejich kandidátky v regionu.
Byť neuspěla, její hlas bude v nejvyšším pohoří i nadále velmi hlasitý. Hlavně díky tomu, že se šéf strany Petr Macinka stal ministrem životního prostředí. Resort je totiž i zřizovatelem Krkonošského národního parku (KRNAP).
„Akcentuju vidění světa, které mají Motoristé – není to jen o ochraně přírody, ale o uplatnění ochrany přírody s určitým ekonomickým aspektem,“ prohlásila Sovová pro deník Aktuálně.cz už před několika týdny. A dodala, že novému šéfovi resortu ráda předá své poznatky, jak uhasit spory mezi boudaři a správou národního parku.
Macinka pak reportérovi deníku Aktuálně.cz potvrdil, že mu stejně jako Sovové nejsou některé kroky současného vedení Správy KRNAP po chuti. V řadě rozhodnutí správců vidí spíš ideologický základ než racionálno.
S mírnou nadsázkou se dá říct, že sami správci oblasti to Petru Macinkovi ulehčili. Robin Böhnisch, jenž se v roce 2017 stal šéfem národního parku poté, co jako člen sociální demokracie neuspěl ve sněmovních volbách, totiž před několika týdny zahájil svůj sestup z Krkonoš.
Jeho jméno totiž figuruje mezi 33 zájemci o místo ředitele pražské zoologické zahrady. „Do výběrového řízení jsem se přihlásil. Pohnutky a okolnosti sdělím výběrové komisi, pokud se rozhodne pozvat mě k pohovoru,“ sdělil Böhnisch webu Seznam Zprávy, který o jeho zájmu vést pražskou zahradu informoval jako první.
U stále aktivního ředitele parku jde o značně nestandardní krok. Dle některých jeho kolegů z vrchlabské správy tak dal velmi jasně a veřejně najevo, že vedení Krkonošského národního parku už není jeho prioritou.
„Správa KRNAP se vyjadřuje k otázkám, které se týkají její činnosti a oficiálních kroků instituce. Osobní profesní záležitosti jednotlivců do této roviny nespadají,“ odmítl na jakékoliv dotazy k současné Böhnischově aktivitě odpovědět Radek Drahný, mluvčí národního parku. A mlčením otázky přešel i sám ředitel.
„Účast ve výběrovém řízení považujeme za soukromou záležitost ředitele KRNAP,“ reagovala Veronika Krejčí, mluvčí ministerstva životního prostředí. Říct však, jestli Böhnisch nadřízený resort o svém záměru informoval dopředu, už nechtěla.
Samotný tendr na nového ředitele pražské zoologické by měl proběhnout do konce ledna. Očekává se, že jméno vybrané komisí pak posvětí radní na svém jednání 16. února 2026.
To, že Böhnisch hledá cesty, jak z Krkonoš odejít, není úplně překvapivé. V posledních letech si totiž řada místních podnikatelů a obyvatel stěžuje na silné protežování ochrany přírody na úkor života místních obyvatel v Krkonoších. Druhým extrémem jsou pak souhlasná stanoviska s kontroverzními developerskými projekty, jako je třeba komplex na Jeleních loukách.
Šéfa Krkonošského národního parku ovšem už dnes neživí jen práce pro správu oblasti. Je i spoluvlastníkem e-shopu prodávajícího alkohol z Izraele, Arménie a Golanských výšin. Právě k Arménii má Böhnisch dlouhodobě velmi blízko. Jako poslanec fungoval v letech 2014 až 2017 v meziparlamentní skupině Česko-Arménie.
Přímo v Jerevanu obdržel v roce 2017 medaili Mchitara Goše. Státní vyznamenání získal za to, že v české sněmovně prosadil usnesení odsuzující osmanskou genocidu v Arménii z let 1915 až 1918, což ovšem otřáslo diplomatickými vztahy Prahy s Ankarou.



Spíkr Tribuny Sever po nedohraném derby přiznal chybu při oslavách titulu. Zároveň ostře kritizoval šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Ruští poslanci ve druhém a současně i třetím čtení přijali zákon. Ten poskytne prezidentovi Vladimiru Putinovi možnost nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Ve středu to oznámila tamní média.



Rory McIlroy řeší před prestižním turnajem PGA Championship bolestivé zranění nohy i pozornost kolem návštěvy Bílého domu. Přesto patří k favoritům.



Rusko v úterý odpálilo novou superraketu Sarmat, zatímco Amerika počítá biliony za obranu, která možná nikdy nebude dokonale fungovat. Vladimir Putin ukazuje zbraně schopné nést hypersonické hlavice, Donald Trump mezitím slibuje futuristickou „Zlatou kopuli“, jež má chránit USA před jaderným útokem.