Velvyslanectví Ruské federace v Praze nikdy nepředstavovalo jen zázemí pro standardní diplomatickou činnost. V řadě případů zajišťovalo krytí pro nelegální aktivity ruských zpravodajců. Pokud se takový při oficiálních příležitostech může coby diplomat setkávat s českými představiteli, má usnadněný přístup k potenciálním zdrojům informací.
"Pomáhají vytvářet mozaiku dění v České republice. Tyto informace Rusové získávají komunikací s politiky, novináři nebo byznysmeny. Vyptávají se jich na spoustu věcí, které tu mozaiku pomáhají vytvářet. Při běžném hovoru mohou poskytovat informace, které zpravodajská služba může využít," řekl už dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
Současně je Praha pro svou zeměpisnou polohu ideálním místem pro ruské zpravodajské výpady proti dalším západním zemím, jako je Německo, Rakousko či jiné spojenecké státy. České hlavní město využívaly coby útočiště už sovětské tajné služby v dobách minulého režimu. V tomto ohledu se po zhroucení východního bloku změnilo jen velmi málo.
Systém krytí z dob Sovětského svazu
"Ruská federace používá tenhle sovětský systém krytí nelegálních aktivit svých zpravodajců běžně všude ve světě. My nejsme tak důležití, aby tu měli desítky zpravodajců jen kvůli České republice. Už od dob studené války byla největší ruská rezidentura v Evropě ve Vídni, Praha byla když ne druhá, tak velmi důležitá," řekl Aktuálně.cz bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek.
Jak loni v květnu upozornil server Hlídací pes, na ruském velvyslanectví působilo 120 lidí, z toho bylo 43 diplomatů. Včetně ruských konzulátů v Brně a Karlových Varech tu Rusko mělo 138 představitelů. Pro srovnání: v USA se jich pohybuje kolem osmdesáti. Po zásahu Černínského paláce kvůli ruském podílu na výbuchu ve Vrběticích se nyní v Česku zdržuje 111 zástupců Ruska. V Praze zůstalo 27 diplomatů (dalších sedm jich je na konzulátech v Brně a Karlových Varech).
Z výročních zpráv Bezpečnostní informační služby plyne, že na českém území působili pod diplomatickým krytím příslušníci ruské civilní rozvědky (SVR), vojenské rozvědky (GRU) i kontrarozvědky (FSB). Na vrcholu zájmu Ruska o středoevropský prostor podle odhadů českých zpravodajců spolupracovalo s mateřskými tajnými službami až 60 lidí z ruské ambasády.
"Je několik důvodů, proč je ruská ambasáda personálně předimenzovaná. Jeden z nich je naše pohodlnost. Druhý je nechuť jít s nimi do konfliktu, což by znamenalo střet s proruským Pražským hradem. Za třetí jsou tam ekonomické zájmy českých firem, které jsou součástí mezinárodních koncernů. Bály by se ruské odvety," řekl Aktuálně.cz analytik David Stulík z bezpečnostního think-tanku Evropské hodnoty.
Proruští trollové ve vleku agentů
Podle výročních zpráv BIS mají ruští zpravodajci s diplomatickým krytím v Česku rozličné úkoly. Vytěžují české poslance, jejich asistenty či byznysmeny pro politické či vojenské účely. Soustřeďují se na hospodářskou či vědecko-technickou špionáž nebo získávají informace o projektech spojených s biologickou, chemickou a jadernou ochranou.
Trendem posledních let je něco jiného. Součástí působení ruských sil se stala hybridní válka. Jde o využívání nebojových prostředků, jako je skrytá propaganda nebo dezinformace. Cílem je rozbít důvěru zdejší společnosti ve stávající demokratický systém, oslabit pozici státních autorit a narušit pevnost českého zapojení do západních struktur. Na tom se podílejí i ruští zpravodajci s diplomatickým krytím.
"Klíčovým ruským cílem je manipulace s rozhodovacími procesy a jednotlivci zodpovědnými za rozhodování s cílem přimět protistranu k činnostem, kterými se sama oslabí," uvedla třeba BIS ve výroční zprávě za rok 2018. Kontrarozvědka si v tomto ohledu všímá i aktivistů, kteří ve veřejné diskusi šíří proruský narativ.
Někteří z nich takto konají ze svobodné vůle, protože jim je režim Vladimira Putina blízký. Jiní jsou ale součástí ruských zpravodajských operací. "U některých osob nicméně existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace," uvedla k tomu kontrarozvědka.
Zpravodajci si hlídají ruskou menšinu
Podle poznatků BIS se zpravodajci s diplomatickým pasem intenzivně zajímají o ruskou komunitu žijící v Česku. Jejich snahou je tlumit protikremelské naladění zdejších ruských spolků a naopak systematicky živit postoje souznící s politikou putinovského režimu. David Stulík z think-tanku Evropské hodnoty soudí, že by si stát měl této problematiky začít všímat.
"To je věc, kterou české úřady podceňují. Ruská menšina zde je strašně pestrá. Je tam pro nás řada stejně smýšlejících lidí, kteří by stáli za to, abychom je podpořili. Ale my je často necháváme, že jsou vystaveni tlaku z ruské ambasády. Bereme to, že je to rusko-ruská záležitost," upozorňuje analytik.
Stulík zdůrazňuje, že takto černobílou optikou by na téma stát nahlížet neměl. Ze zájmu o ruskou diasporu by naopak mohl sám těžit. "Ti lidé tu žijí, pracují a odvádí daně. Efektivita hybridních operací by se částečně mohla otupit tím, že bychom s ruskou menšinou jako stát lépe komunikovali, aby se necítili a nebyli pod tlakem ruské ambasády," soudí.
Nelegální zpravodajské aktivity
Bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek upozorňuje, že když se v Česku ruský diplomat pouští do zpravodajských aktivit, jde o nelegální činnost. V 90. letech a první dekádě po roce 2000 tu přitom měly minimálně SVR a GRU oficiálně přiznané rezidentury. Česká strana o nich věděla, stejně jako s jejich působením vyslovila souhlas. Úkolem rezidentů však nebylo podnikat operace vůči hostitelské zemi.
"Stýkal jsem se s nimi na základě toho, že jsem byl třeba ředitelem odboru zahraničních styků. Nesměli tu vykonávat zpravodajské činnosti, byli tu jako oficiální komunikátoři s místními zpravodajskými službami. To byla běžná věc. Já jsem třeba takto působil v zahraničí třikrát ve stejné pozici v Moskvě, Kyjevě a Washingtonu," vzpomíná bývalý zpravodajský důstojník.
Jakmile se ruský diplomat zapojí do zpravodajské operace, porušuje tím své zařazení. V takovém případě česká strana reaguje. Zdejší tajné služby na takového člověka upozorní ministerstvo zahraničí. To se spojí s ruskou stranou a dá mu najevo, že by si takového člověka měla stáhnout domů. Případně mu neprodlouží vízum.
Nynější vyhoštění 18 ruských zpravodajců s diplomatickým pasem je zdaleka nejvýraznějším, ale nikoliv prvním případem nuceného odchodu diplomatů kvůli spolupráci s ruskými tajnými službami. Už v roce 2000 musel Česko opustit asistent ruského vojenského přidělence. Roku 2005 odešel ruský diplomat, který se snažil získat kontakty na ministerstvu obrany a Generálním štábu.
Za deset let muselo odejít 24 ruských špionů
Podle otevřených zdrojů od roku 2010 do konce roku 2020 muselo Česko opustit, přišlo o vízum nebo bylo přímo vyhoštěno celkem 24 špionů s diplomatickým krytím. Výrazné bylo vypovězení tří ruských zpravodajců z ambasády v Praze po útoku GRU na Sergeje Skripala v britském Salisbury roku 2018. Loni česká diplomacie poslala domů dva příslušníky FSB, kteří figurovali v ricinové kauze.
Spektakulárním způsobem skončila loni diplomatická mise zástupce vojenského přidělence na ruské ambasádě. Jak upozornil Český rozhlas, v červnu ho kvůli nákupu munice do odstřelovacích pušek sebrala v Říčanech na jihovýchod od Prahy policie. Zadržela ho přímo při transakci. Diplomat byl ve skutečnosti příslušník GRU. Zpravodajec musel Česko opustit.
"Vyhoštění 18 důstojníků SVR a GRU a rozbití dvou rezidentur ruských tajných služeb citelně oslabí nepřátelské aktivity ruských agentů nejen vůči ČR. Jsem hrdý na práci všech policistů a zpravodajců," komentoval ministr vnitra Jan Hamáček aktuální krok české diplomacie po zjištění českých bezpečnostních služeb o ruském angažmá ve výbuchu ve Vrběticích.
Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity však z 94 pracovníků ruské ambasády dál panuje u necelé třetiny z nich podezření, že pracují pro tajné služby. Přitakává i bývalý náměstek civilní rozvědky Paďourek. "Garantuji vám, že vyhoštěni nebyli všichni zpravodajci. Ale opravdu je to citelný zásah do práce rezidentur, o tom není vůbec pochyb."
Začít s Ruskem od nuly
Česká diplomacie se nyní zabývá tím, jak vztahy s Ruskem nastavit. Rusko v odpovědi vyhostilo 20 diplomatů z české ambasády v Moskvě. Tuto reakci označil premiér Andrej Babiš (ANO) i Jan Hamáček za nepřijatelnou. "Česká republika neudělala nic proti Rusku. Naopak. Ruští agenti operovali na našem území," připomněl předseda vlády.
Když ještě Hamáček dočasně řídil diplomacii, připustil variantu, že Česko počet ruských diplomatů v Praze ještě výrazně sníží. Mohl by kopírovat počet českých lidí, kteří zůstali na ambasádě v Moskvě. Setrvalo tam pět diplomatů. Ve středu večer se kvůli tomu sešli nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským.
Kulhánek po jednání oznámil, že Rusko má čas do čtvrtečních 12 hodin, aby umožnilo návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů na velvyslanectví v Moskvě. Pokud tak neučiní, ministr srazí počet lidí na ruské ambasádě v Praze tak, aby byl rovnocenný se stavem na českém velvyslanectví v ruské metropoli.
"Je důležité svést množství diplomatů na velvyslanectví našem tam a jejich tady k paritě, aby to vzájemně odpovídalo. A když se to nepodaří, tak vzájemně začít stavět obsazenost ambasád od nuly. Ztráty by z toho pro nás velké nebyly. Podíl obchodu s Ruskem na našem exportu jsou pouhá dvě procenta," říká analytik Stulík.
