Česko opustilo celkem 19 ruských agentů, jednoho v tichosti stáhli domů sami Rusové

Jan Horák Jan Horák
21. 4. 2021 6:10
V pondělí odpoledne opustilo Českou republiku 18 příslušníků ruských tajných služeb, kteří pod diplomatickým krytím sloužili na ruské ambasádě v Praze. V reakci na zapojení ruské vojenské rozvědky GRU do exploze muničních skladů ve Vrběticích o tom rozhodl pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Podle zjištění Aktuálně.cz se však z Česka stáhl ještě jeden zpravodajec.
Foto: Jakub Plíhal

V pondělí krátce po půl šesté odpoledne se z pražského Letiště Václava Havla vznesl ruský vládní letoun Iljušin 96-300 a zamířil do Moskvy na tamější letiště Vnukovo. Na palubě sedělo 18 příslušníků ruských tajných služeb GRU a SVR s rodinami. Celkem odletělo 62 lidí včetně 28 dětí. Byl to největší zásah do ruského diplomatického sboru v historii Česka.

Podle zjištění Aktuálně.cz ze tří zdrojů z bezpečnostní komunity a exekutivy se však před časem odehrál jeden výrazně méně dramatický odjezd z ruské ambasády. Už na přelomu února a března v tichosti opustil Česko další z diplomatů, který ve skutečnosti pracoval pro jednu z ruských zpravodajských služeb.

Česká kontrarozvědka ho určila coby zpravodajce, což bylo v rozporu s jeho diplomatickým zařazením. Tuzemská strana mu dala čas a prostor na důstojný odchod. V jeho případě se o vyhoštění nejednalo. Po upozornění od BIS o tomto zpravodajci Černínský palác informoval ruskou stranu, která o jeho stažení rozhodla sama.

Nejhladší řešení pro obě strany

Proti stanovisku Černínského paláce se Rusové žádným způsobem nepostavili, české ministerstvo zahraničí proto nemuselo přikročit k razantnímu opatření. V diplomacii se takový scénář pro obě strany v obdobných případech považuje za nejhladší řešení.

"V dnešní době ve špionáži nebo kontrašpionáži je vyhošťování krajní možností, ke které se příliš nepřistupuje. V kontrašpionáži jsou jiné cesty, ke kterým se přistupuje. Například konkrétní člověk opustí zemi v tichosti bez oficiálního vyhoštění," popsal před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel BIS Michal Koudelka taktiku, jež popisovanému příběhu odpovídá.

Případ v tichosti staženého zpravodajce je izolovaným příběhem, jeho odchod nemá žádnou spojitost s kauzou vrbětického výbuchu. V minulých týdnech navíc podle informací Aktuálně.cz opustili Česko dva další ruští diplomaté i s rodinami, jejich odchod však proběhl v rámci pravidelné výměny za nové zastoupení jejich kolegy z Moskvy.

Pryč musel zástupce velvyslance

Média už informovala o totožnosti většiny z 18 zpravodajců, které Česká republika vypověděla. Deník Aktuálně.cz zjistil devět jmen, na ně i na další už dříve upozornily Deník N, Český rozhlas nebo server Evropský rozhled. Klíčovou postavou je mezi nimi zástupce velvyslance a tajemník ruské ambasády Alexandr Antonov.

Byl to Antonov, který loni v březnu vyzvedl na Letišti Václava Havla z Ruska přiletěvšího diplomata Andreje Končakova. Právě jeho česká kontrarozvědka podezírala, že s sebou přivezl jed ricin. Kvůli němu dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta pražské části Řeporyje Pavel Novotný.

V minulých dnech se konalo před ruskou ambasádou v Praze několik demonstrací.
V minulých dnech se konalo před ruskou ambasádou v Praze několik demonstrací. | Foto: Jakub Plíhal

Když BIS příběh kolem Končakova objasnila celý, ukázalo se, že informace o ricinu byla podvržená. Rozšířil ji Končakovův rival a podřízený Ivan Rybakov. Oba sloužili coby pracovníci Ruského střediska vědy a kultury v Praze, současně byli agenti tajných služeb. Loni v červnu tuzemská diplomacie rozhodla o jejich vyhoštění. 

Vyhoštěni i mluvčí nebo vojenský přidělenec

V nynější vlně vypovězených figuruje také Alexej Kolmakov, který působil coby mluvčí ambasády a byl i jejím sekretářem. Kolmakov má blízko k motorkářskému gangu Noční vlci, napojenému na ruského prezidenta Vladimira Putina. Protestoval proti odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z veřejného prostranství, k čemuž došlo loni v dubnu po rozhodnutí zastupitelstva Prahy 6 v čele se starostou Kolářem.

"Iniciativa vedení městské části Praha 6 vytváří umělou překážku v rusko-české spolupráci ve vojenské a memoriální sféře, může negativně ovlivnit celý komplex bilaterálních vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou," řekl Kolmakov Aktuálně.cz v roce 2017, když Kolář uvažoval jen o doplnění sochy o informační tabuli. Ta měla zmiňovat i negativa Koněvova působení, třeba přípravu sovětské invaze v roce 1968.

Vyhoštění ruští diplomaté

Ministerstvo zahraničí vyhostilo 18 ruských příslušníků ruských tajných služeb GRU a SVR, kteří pracovali na ruské ambasádě v Praze s diplomatickým krytím. Mezi nimi jsou: 

  • Alexandr Anatolijevič Antonov (zástupce velvyslance a první tajemník ambasády)
  • Alexej Vladimirovič Kolmakov (mluvčí a první sekretář)
  • Maxim Alexandrovič Krailin (první tajemník odboru politických záležitostí)
  • Andrej Alexandrovič Makarenko (tajemník odboru politických záležitostí)
  • Alexej Nikolajevič Triakin (tajemník odboru politických záležitostí)
  • Konstantin Alexandrovič Ševčuk (tajemník odboru politických záležitostí)
  • Alexandr Sergejevič Dudnik (druhý tajemník odboru politických záležitostí)
  • Jevgenij Nikolajevič Golikov (třetí tajemník odboru politických záležitostí)
  • Jurij Jevgenijevič Jegorov (politický atašé)
  • Anton Anatolijevič Belov (druhý tajemník administrativně finančního odboru)
  • Dmitrij Alexejevič Moskovkin (náměstek obchodního úseku)
  • Viktor Viktorovič Buďjak (vojenský a letecký atašé)

Česko v reakci na poznatky z vyšetřování vrbětického výbuchu dále vypovědělo prvního tajemníka odboru politických záležitostí Maxima Alexandroviče Krailina, ze stejného odboru Andreje Alexandroviče Makarenka či jejich dalšího kolegu Alexandra Sergejeviče Dudnika. Česko musel opustit i představitel obchodního úseku ambasády Dmitryj Alexejevič Moskovkin.

"Požádali jsme, ať sepíšou všechny, u kterých to (angažmá v ruských tajných službách, pozn. aut.) můžeme prokázat. Osmnáct byl výsledek, na kterém pracovaly všechny tajné služby," popsal Aktuálně.cz klíč výběru k vypovězení ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Podle informací Aktuálně.cz však mají čeští zpravodajci podezření na spojení s tajnými službami u dalších 20 ruských diplomatů.

V Praze zůstalo 27 ruských diplomatů

Rusko v odvetě vyhostilo 20 českých diplomatů z Moskvy, kteří se vrátili domů v pondělí kolem desáté hodiny večer. Byl mezi nimi i zástupce velvyslance v Moskvě L. V. Na české ambasádě v ruské metropoli zůstalo pět diplomatů v čele s velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou. Česká strana chce v tomto týdnu rozhodnout, zda odpoví dalším krokem.

"Rusko reagovalo a já s panem Hamáčkem o tom budeme jednat zítra, ve středu, a určitě přijdeme s nějakým stanoviskem, protože si myslíme, že ta reakce Ruska byla nepřijatelná, neadekvátní," odpověděl v pondělí večer po jednání vlády na dotaz Aktuálně.cz o chystaném postupu premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr Hamáček si ve středu předvolá ruského velvyslance.

Dočasný šéf diplomacie připustil, že jednou z variant postupu je i srazit počet diplomatů na ruské ambasádě na úroveň počtu českých zástupců v Moskvě. Podle posledních údajů ministerstva zahraničí působí na ruském velvyslanectví 27 diplomatů a 67 členů administrativně-technického personálu. Na ruských konzulátech v Brně a Karlových Varech se nachází celkem sedm diplomatů a deset dalších zaměstnanců.

Video: Hamáček lže, chtěl si šplhnout u Zemanových voličů, jeho výkon je zoufalý, říká Kolář

Nevím, co chtěl zastírat, jeho údajná kamufláž ani časově nesedí, míní bývalý diplomat Petr Kolář. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Poprvé v historii. Izraelský prezident Herzog přiletěl na návštěvu do Bahrajnu

Izraelský prezident Jicchak Herzog přiletěl do Bahrajnu, informovala agentura AFP. Toto království v Perském zálivu patří k několika muslimským státům, s nimiž Izrael normalizoval vztahy. Jde o první návštěvu hlavy židovského státu v této zemi a izraelská média ji označují za historickou.

Herzoga v zemi přivítal bahrajnský ministr zahraničí Abdal Latíf bin Rašíd Zajání. Poté se setkal s králem Hamadem bin Ísou Chalífou i korunním princem a premiérem Salmánem bin Hamadem Chalífou. Herzog dříve uvedl, že při setkání se chce soustředit na "způsoby posílení hospodářské spolupráce" mezi oběma zeměmi, jakož i na otázky změny klimatu a bezpečnosti.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty, které Herzog navštíví v pondělí, se v září 2020 staly prvními arabskými státy, které v uplynulém čtvrtstoletí normalizovaly vztahy s Izraelem. Předtím takový krok učinily pouze dvě arabské země - Jordánsko v roce 1994 a Egypt v roce 1979. Dohodu s Izraelem zástupci SAE a Bahrajnu podepsali ve Washingtonu. Palestinci krok odsoudili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy