


V zemích EU včetně Česka začala platit nová pravidla, která mají ztížit ruským špionům s diplomatickým krytím vstup do země. Aktuálně.cz popisuje, jak to bude v praxi fungovat.

Že ruští agenti využívají diplomatického krytí ke špionáži, není nic nového pod sluncem. Jan Paďourek je bývalý náměstek ředitele české rozvědky (Útvaru pro zahraniční styky a informace) a bývalý ředitel sekce vnitřní bezpečnosti Ministerstva vnitra. Podle něj jsou rizika z pobytu ruských diplomatů vysoká. „Ruské zpravodajské služby používají diplomatické krytí pro zpravodajskou činnost rutinně. Ten člověk na základě diplomatické imunity moc neriskuje, protože to nejhorší, co se mu v případě odhalení může stát, je vyhoštění. Rusové to používají opravdu hodně, ostatně ruská ambasáda v Praze byla plná agentů.“
Server Seznam Zprávy a Deník N upozornily na možná rizika, která i po zavedení nových pravidel přetrvají. Uvedly také, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) měl seškrtat opatření, která chrání Česko před vstupem ruských agentů s diplomatickým krytím. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak vážná situace je a co přesně se bude dít.
Právě kvůli infiltraci ruských agentů Česko ještě za Fialovy vlády iniciovalo vznik nové evropské direktivy, která má pobyt ruských diplomatů v EU dostat pod kontrolu. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake popisuje: „V EU se v prosinci na náš návrh dohodla tzv. notifikace, tedy, že ruští diplomaté musí hlásit příjezd do zemí EU. To začalo platit 25. 1. i u nás. Ta unijní direktiva ale umožňuje i přísnější variantu, kdy ruští diplomaté musí čekat na schváleni, tzv. autorizaci.“
A právě tam leží kámen úrazu. Autorizaci jsme zatím nezavedli. Jenže v tom nejsme sami. Zavedly ji z celé evropské sedmadvacítky jen dvě země – Litva a Estonsko. Proč se nepřidala ČR? Daniel Drake vysvětluje: „To ale musí schválit vláda. Na vládu to ministr Macinka donesl, ale protože vláda jednala o rozpočtu a nebyl čas, vůbec se to nedostalo na program jednání. Na příští jednání vlády to ponese zase.“
Podobně se vyjádřil i ministr Macinka: „Udělal jsem to, co jsem mohl na úrovni ministra, tedy podepsal notifikace. Další krok, který může být ještě přísnější, tedy dodatečnou autorizaci, musí schválit vláda. Vzhledem k tomu, že jsme řešili rozpočet, na to nebyl prostor, ale určitě to bude obsahem jednání nějakého dalšího zasedání vlády.“
Anonymní zdroj z ministerstva zahraničních věcí to pro Aktuálně.cz potvrdil: „V tomto je Macinka opravdu nevinně. Tohle (autorizaci) musí schválit vláda, ta se k tomu nedostala, takže jsme zatím schválili onu základní variantu (notifikaci). Tu ale mají s výjimkou Estonska a Litvy všechny země EU. Macinka nic nezměnil ani nechtěl změnit. Autorizaci i nadále chceme, ale musí to zkrátka na nějakém příštím jednání schválit vláda.“
Ostatně i v Estonsku o věci rozhodla vláda – na zasedání 22. ledna s tím, že nová pravidla vešla v platnost o tři dny později. Ruští diplomaté, konzulární úředníci, administrativní a technický personál diplomatických misí, jakož i jejich rodinní příslušníci budou povinni získat předem povolení k překročení vnější hranice Estonska. Nová pravidla také upřesňují, které osoby jsou povinny oznámit svůj záměr cestovat nebo projíždět jiným členským státem EU, ve kterém nejsou akreditovány, a to nejpozději 24 hodin předem. Ruská ambasáda v Tallinnu bude muset podat žádost o povolení estonskému ministerstvu zahraničních věcí nejméně pět pracovních dnů před vstupem osoby do země. Rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení bude učiněno nejpozději jeden den před plánovaným překročením hranice.
Je otázka, jaký efekt pravidla budou mít. Zdroj z bezpečnostní komunity to pro Aktualne.cz popsal slovy: „Ona je to spíš velká PR akce. Rusové to s radostí obrátí proti nám. Budou hlásit příjezd bezvýznamných diplomatů, na které budou muset české bezpečnostní složky nasazovat své (hodně omezené) kapacity na sledování.“
Rusové navíc zjevně využívají spíše jiné kanály. V Polsku od začátku ruské agrese na Ukrajinu zatkli pro podezření ze špionáže nebo sabotáže pro Rusko celkem 44 osob (údaj je z května loňského roku). Drtivá většina z nich jsou občané Ukrajiny. Někteří to dělají pro peníze, jiní z ideových důvodů. Vzhledem k množství Ukrajinců v zemích EU je to pro ruské tajné služby velká množina lidí, ze kterých lze víceméně nepozorovaně verbovat možné agenty. Oproti tomu každý ruský diplomat, který nyní překračuje hranice EU poté, co se nejprve musel nahlásit, musí počítat s tím, že bude sledován.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“