Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. V pondělí to řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
„Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ sdělil Babiš. Dodal, že Česko bude bojovat, aby s dalšími zeměmi prosadilo podle něj jediný rychlý způsob, jak pomoci evropskému průmyslu, zvláště když lze nyní pozorovat například dopady krize na Blízkém východě.
Postup vlády podpořila opoziční ODS. „Díky předchozí politice naší vlády se podařilo otevřít dveře k celé řadě našich partnerů v Evropě včetně Itálie tak, aby bylo možné posílit společnou snahu zmírnit negativní dopady této regulace na cenu energií. To je společný zájem,“ poznamenal předseda ODS Martin Kupka.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pondělí v Bruselu uvedl, že Česko se snaží kvůli změně systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a daří se to. Podle něj existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní.
Systém je podle Babiše katastrofou
Podle zatím posledního návrhu závěrů čtvrtečního summitu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvou na jednání Evropskou komisi, aby do letošního července předložila návrh reformy systému emisních povolenek EU ETS. Komise už dříve uvedla, že plánuje navrhnout reformu systému ve třetím čtvrtletí letošního roku, konkrétní termín ale nezmínila.
Současný systém nedávno Babiš označil za „absolutní katastrofu“, na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
Cena emisních povolenek v systému EU ETS 1 se aktuálně pohybuje kolem 70 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. V minulých týdnech se cena pohybovala zhruba od 69 do 75 eur za tunu. Pro srovnání se cena v letech 2021 a 2022 pohybovala v pásmu 80 až 100 eur za tunu, v letech 2024 a 2025 byla v pásmu 60 až 90 eur za tunu.
Vláda také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ukrajinci poslali Rusům „humanitární pomoc“. Ve vložkách do bot je čekalo překvapení
Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Má na svědomí dva životy a odseděl si nejdelší trest v Česku. Nyní dostal další šanci na svobodu
Nejdéle vězněný trestanec v Česku Zdeněk Vocásek, který se později přejmenoval na Navrátila, má další naději na propuštění. Brutální vrah začátkem dubna stane před soudem v Mostě, kam se jeho případ vrátil poté, co mu předchozí soud propuštění na podmínku zrušil. Muž má na svědomí dva lidské životy.
ŽIVĚ Hackeři s vazbami na Írán zaútočili na Spojené státy. Nabourali se do e-mailu šéfa FBI
Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.