"Letos učím matematiku ve dvou devátých třídách, s žáky jsme propočítali všechny testy, které na stránkách Cermatu několik let dozadu jsou, a musím říct, že pondělní testy mi přišly jako jedny z nejtěžších, co tam byly, a výrazně těžší než úterní," konstatuje učitelka matematiky a informatiky Štěpánka Baierlová ze ZŠ Sušice. Kromě toho je metodičkou těchto předmětů, propagátorkou robotiky a polytechnického vzdělávání, roky učila na osmiletém gymnáziu a v soutěži pedagogů Global Teacher Prize 2020 získala druhé místo.
"Jestliže se děti, učitelé i rodiče snaží nějak reagovat na zavřené školy a pokouší se s tím něco udělat, tak Cermat s tím tedy neudělal nic. Je to pro mě velké zklamání," dodává. Děti sice dostaly na přijímačkách více času než v předcovidových letech, ale to Baierlová nepokládá za výhodu. Tak dlouho se podle ní stejně po distanční výuce nedokážou v lavici soustředit. Tradičně trvá test z matematiky 70 minut, loni a letos byl prodloužen na 85 minut.
Jitka Soukupová učí matematiku a fyziku na gymnáziu ve Stříbře, po světě získává medaile s kluby malých vědců ("debrujárů") a je metodičkou vědy pro děti. Dle zkušeností z průběhu letošních přijímaček na stříbrském gymnáziu říká, že čas navíc dětem nepomohl, neboť co zvládly, stihly v normální době, a zbytek stejně nevěděly. Komfort testu podle ní navíc snižovaly povinné respirátory či roušky.
Úlohy 6 až 10 z prvního termínu považuje za obtížnější než obvykle, ostatní jí přišly jako standardní. "Vůbec nebyla zohledněna distanční výuka a její podmínky, třeba nedostatečné procvičení konstrukčních úloh přes kameru," míní. "S ohledem na předešlé roky test patřil spíš k obtížnějším, ale to, co se kolem toho rozpoutalo, je trochu přehnané," dodává.
Štěpánce Baierlové přišla těžší než obvykle většina pondělních příkladů. Například když se u jedné úlohy dříve řešily tři oddíly otázek, pak první oddíl býval hodně jednoduchý, tentokrát jí přišly složité všechny. "Člověk se navíc musel hodně soustředit, jestli dobře čte zadání, protože třeba i předložka tu měnila význam. A to je pro děti po roce distanční výuky a s respirátory na obličeji hodně namáhavé," říká. "A třeba úloha sedm mi přišla obtížností úplně mimo," vypichuje. Jednalo se o slovní úlohu s třemi otázkami, do níž se dalo velmi lehce již na začátku zamotat a záleželo na každém slovíčku zadání.
Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová pro ČTK uvedla, že testy jsou pro všechny stejné a srovnávají úspěšnost žáků. Nejde tedy o to, kolika dosáhnou bodů, ale jaké je jejich pořadí. Úlohy tak jako každý rok přezkoumá validační komise, která letos zasedne 18. května. "Ministerstvo školství samozřejmě vnímá, že situace žáků základních škol je v letošním roce mimořádně složitá," uvedla Lednová.
Za kvalitu a využitelnost testů při přijímacím řízení podle ministerstva zodpovídá Cermat. "Právě on je garantem toho, že na jejich sestavování se podílejí jak odborníci, tak učitelé z praxe, kteří byli seznámeni s možnostmi distančního vzdělávání v průběhu tohoto školního roku," řekla Lednová.
Učitelka: V pondělí to byl zásah do psychiky
Tomáš Milička vystudoval učitelství matematiky pro 2. stupeň ZŠ a střední školy na brněnské Masarykově univerzitě. Vyučuje matematiku na druhém stupni základní školy JUDr. J. Mareše ve Znojmě a působí také jako jihomoravský krajský metodik matematiky. Podotýká, že přijímací řízení má vytvořit pořadí a jeho úkolem tedy není ověřit, že všichni žáci splnili kritéria základního vzdělávání, ale vytvořit podmínky, aby bylo možné mezi uchazeči vybírat. A to i na těch nejprestižnějších školách, kde je výrazný převis zájemců.
"Ředitelé potřebují získat z testování relativní pořadí uchazečů - a to i mezi účastníky matematických olympiád. Tam nejde o to, jestli jsou výsledky v dolní nebo horní polovině bodové škály. Samozřejmě je to pro žáky stresující, když se setkají s obtížnějšími příklady. Ale znovu opakuji, jde o to, jak se umístí mezi ostatními uchazeči na dané škole," doplňuje.
Podle Štěpánky Baierlové ale obtížnost testů není zanedbatelný faktor, neuznává ani argument, že to všechny děti měly stejné. "Jedno to není, protože pro ně to byl v pondělí velký zásah do psychiky. Když vezmu třeba svoje třídy, tak na sobě opravdu makaly a tohle pro ně znamenalo ránu. Z pondělka byly hodně přešlé a zklamané," líčí.
Nelíbí se jí ani nakalibrování testů - podle ní by první a druhý termín měl být srovnatelný, ale to se nestalo. Někomu pak nemusel pomoci ani fakt, že v úterý ho čekaly jednodušší příklady. "Když jim to takhle zamává se sebevědomím, těžko mohou podat výrazně lepší výkon druhý den," domnívá se s tím, že ne každý absolvoval i druhý termín. Podle ní by mělo být rozvrstvení výsledků na celé škále bodů, tedy od nuly až do padesáti, aby jednotná zkouška posloužila všem typům škol od elitních gymnázií po střední odborné školy. Uchazeči namačkaní ve dvaceti bodech a méně znamenají pro ředitele problém.
S kalibrací testů nesouhlasí také matikářka a fyzikářka ze Stříbra Jitka Soukupová. "Úterní testy byly mnohem lehčí, to vidím jako problém. Měly by být srovnatelné. Také děti mi říkaly, že v úterý to bylo o hodně lehčí, pondělek je dost vyděsil," říká. Jelikož na druhý termín nemuseli jít zdaleka všichni uchazeči, znamená to, že při špatné kalibraci porovnáváme výsledky z těžkého pondělního testu s výsledky z lehčího úterního zadání. Těm, kteří se účastnili obou termínů, se totiž počítá ten lepší výkon.
Vyřadit část látky z testů podle Cermatu nešlo
Ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová v lednu uvedla, že ministerstvo školství požadovalo upravit testy tak, aby neobsahovaly látku posledního ročníku, kterou studenti probírali dálkově. Podle ní ale není taková redukce možná. Jelikož neexistují jednotné učební plány škol, nedá se spolehlivě určit, co se v posledním půlroce učilo, vysvětlila. Podle Baierlové nicméně nemuseli vyřadit nějaký úsek látky, spíše neměli zařazovat tak složité úlohy plné chytáků.
"Osobně jsem trochu předpokládal, že Cermat při vytváření letošních didaktických testů přihlédne k distanční výuce, na druhou stranu je však pochopitelné, že nelze distanční výuku dehonestovat a je zde všeobecný tlak na zachování jisté vzdělávací úrovně," domnívá se Jakub Mazuch, jenž dokončuje studium učitelství na Pedagogické fakultě UK v oboru matematika a informatika pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Učí informatiku na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6, které patří k nejlépe hodnoceným v republice, a také programování na pražské Střední průmyslové škole elektrotechnické.
Oba didaktické testy podle něj ověřují matematickou gramotnost žáků devátých ročníků, na jeho vkus se zde ale nacházelo "mnoho příkladů tzv. 'bělounovského' typu". Tím má na mysli úlohy ze slavné sbírky úloh z matematiky od Františka Bělouna, která nicméně prožila své nejlepší roky v 80. a 90. letech 20. století.
Co se týká hodnocení obtížnosti, byl by nicméně opatrný, protože jde o velmi subjektivní pojem. "Někomu může připadat obtížná konstrukce rovnoramenných pravoúhlých trojúhelníků, jiní mohou mít těžkosti s numerickými výpočty," vysvětluje.
Také matikář Tomáš Milička říká, pocit obtížnosti u jakéhokoliv testu se hodnotí složitě, neboť je příliš subjektivní. "Určitě najdeme rozdílné vnímání u žáků, kteří se připravovali od září a ucházejí se o přijetí na prestižní školu, a u těch, kteří chtějí na střední odbornou školu a doufali, že jednotné přijímací testy budou na škole zrušené," dodává.
Tohle je mimo dnešní realitu, zlobí se rodiče
Někteří rodiče školáků jsou ale výrazně kritičtější. "Takto těžké testy! Žádné ohledy na on-line výuku, ohledy na podmínky, ve kterých děti pracují doma, ohledy na to, že řada těch dětí byla nemocná covidem. Kdo tyhle testy sestavoval, žije asi úplně mimo realitu těchto dní," zlobí se na facebookových stránkách Cermatu "Jednotné přijímačky".
Mnozí rodiče na tyto stránky píší, že se jejich děti poctivě připravovaly, zkusily si všechny dostupné testy z matematiky od Cermatu, v nichž pravidelně dosahovaly kolem čtyřiceti bodů a více, nyní však podle nich nezískaly ani třicet.
Jednou z nich je žačka Anežka, která se prý pečlivě učila už od loňského podzimu. Zkoušela si všechny testy z předchozích ročníků, chodila na pravidelná doučování a poslední dny před přijímačkami, ačkoli byla nervózní, si už byla téměř jistá, že to zvládne. Když se ale odpoledne vrátila domů, byla zklamaná. Kvůli těžkému testu z matematiky má teď strach, že se nedostane na svou vysněnou školu.
Podobný příběh nabízí i další z diskutujících maminek: "K přijímačkám šla dcera v pohodě, vyrovnaná. Po testu z matematiky mi volala, plakala tak, jak jsem ji nikdy plakat neslyšela. Řekla to potom přesně: Ten test jí ukázal, že o něco se v životě snažit je prostě bláhové," popisuje.
Velkou roli podle rodičů hrála distanční výuka, během které žáci zaostávali zejména v geometrii, která se na dálku učí složitě. Přijde jim proto, že geometrických úloh bylo v testu vzhledem k těmto okolnostem příliš.
Učitelka a metodička matematiky a informatiky Štěpánka Baierlová však zrovna v těchto příkladech problém nevidí. Podle ní bývají tradičně dvě úlohy na rýsování, jedna na určování velikosti úhlů a jedna na obsah či objem, letošní test z toho nevybočoval. Nicméně souhlasí, že geometrie se vyučovala na dálku hůře. "V osmičce jsem dětem řekla, že geometrii dobereme v devítce. No a v devítce mi zůstaly doma taky, tak jsem látku vyučovala pomocí programu Geogebra. Nicméně žáci rýsovali na počítači, což je hodně jiné," popisuje.
Také podle znojemského učitele matematiky Tomáše Miličky je rýsování v rámci distanční výuky náročnější, ale zvládnutelné. "Tady si osobně počkám na objektivní vyhodnocení úspěšnosti. Předpokládám, že to nebude takový propadák, jak se tvrdí," míní. V pořádku mu připadala i úloha na dopočítávání úhlů. "To se probírá zhruba v šestém ročníku, tedy v době, kdy ještě neprobíhala distanční výuka. A zrovna o této látce si myslím, že je velmi jednoduchá na pochopení i v rámci distanční výuky a je skvělá pro ověření matematické gramotnosti. Vyžaduje totiž kombinační schopnosti, ne znalosti vzorečků," vysvětluje.
Cermat chce něco jiného než škola
Rodičům se na jednotných testech již delší dobu nelíbí, že dostatečně nezohledňují odlišná zaměření škol. Vadí jim také, že koncepce cermatovských přijímaček je zcela jiná než koncepce výuky matematiky na většině základních škol.
"Zadání jsou někdy zcela mimo realitu vzhledem ke způsobu, jakým se děti tento předmět osm a půl roku na základce učí," míní jeden z rodičů na facebookových stránkách Cermatu s tím, že testy vyžadují především logické myšlení, které se ale na klasické devítiletce moc nerozvíjí. "Proč musí trávit poslední dva měsíce přípravou na specifickou podobu testů a nestačí již dříve získané vědomosti?" ptá se.
Další diskutující se podivuje nad tím, že školy mohou mít svůj vlastní vzdělávací program, každá tedy učí po svém a různě obtížně, ale žáci potom musí skládat jednotné přijímací zkoušky. Rozdílnost v kvalitě škol pak podle rodičů ještě prohloubila distanční výuka, jež měla v Česku značně kolísavou úroveň.
Střední školy nicméně letos nemusely jednotné testy od Cermatu zařadit do přijímaček a mohly si udělat své vlastní, popřípadě vyhlásit, že vezmou uchazeče bez zkoušky. Jak ale upozorňuje pedagožka Štěpánka Baierlová, je celkem složité a časově náročné vytvořit si vlastní systém přijímacího řízení, založený buď na svých testech, pohovorech nebo na hodnocení portfolií (přehled školních i mimoškolních aktivit žáka). "Pro školy, které s tím neměly předchozí zkušenosti, bylo něco takového časově nereálné," uzavírá.
