Praha – Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vlastnímu schvalování zákona a pozměňovacích návrhů předcházela celodenní debata.
Největší část z rozpočtu tradičně ukrojí resort práce, přes 560 miliard korun. Druhou nejvyšší položkou je rozpočet ministerstva školství, které pro příští rok bude hospodařit s rozpočtem 156 miliard. Poslanci odsouhlasili více peněz pro vysokoškolské pedagogy a odborné pracovníky, rozdělí si o 100 milionů korun víc než dosud.
Přidáno dostane ministerstvo obrany, 52,5 miliardy korun je zhruba o deset procent víc, než s čím muselo hospodařit v letošním roce. Česko ale ani v příštím roce nedodrží závazek vůči NATO vydat na obranu země dvě procenta HDP. Stávající rozpočet tvoří v přepočtu pouze 1,08 procenta.
O 46 miliard by se měl snížit státní dluh, který by tak měl klesnout pod úroveň roku 2012. Aktuálně dluží Česko 1,660 bilionu korun.
Deficit 60 miliard: podle koalice akorát, podle opozice moc
"Jsem velmi rád, že se nám podařilo sestavit rozpočet s deficitem 60 miliard korun. Postupně tento deficit navíc snižujeme, protože když jsme nastupovali, tak jsme měli schválený deficit 112 miliard," prohlásil ministr financí Andrej Babiš. Výše schodku je nutná i podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), protože v příštím roce už Česko nebude moci čerpat tolik peněz z evropských fondů.
Rozpočet v projevu přímo na půdě Poslanecké sněmovny pochválil i prezident Miloš Zeman. Ministra Babiše ocenil zejména za přebytek v letošním rozpočtu, který byl ke konci listopadu 55 a půl miliardy korun. A připomněl svá slova při jmenování současné vlády, že pokud šéf státní pokladny dosáhne vyrovnaného rozpočtu, navrhne ho na Nobelovu cenu: "Ještě je prosinec, těch 55 miliard se může rozplynout. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru," řekl Zeman s nadsázkou.
I když jako celek rozpočet Miloš Zeman schvaluje, prospěly by mu prý i tak úspory v dotacích na obnovitelné zdroje energie a také v některých sociálních dávkách. Premiér Bohuslav Sobotka ale oponuje, že i tady vláda dokáže šetřit. "Sociální dávky v hmotné nouzi už tři roky po sobě klesají. V současné době na ně jde deset miliard korun, což není z hlediska rozpočtu velká částka," řekl předseda vlády.
Kritiku naopak sklidil návrh rozpočtu od opozice. Té se nelíbí hlavně plánovaný deficit 60 miliard korun v době, kdy se tuzemské ekonomice daří stále lépe. Šéf ODS Petr Fiala ho označil za "rozpočet promarněné příležitosti". Podle něj je však návrh rozpočtu důkazem, že vláda nemá žádnou představu o tom, jak naložit s úspěšnou ekonomikou České republiky. "Návrh vlády ukazuje, že je bezradná, že je zaskočená růstem ekonomiky. Skoro nikdy neměla tato vláda takovou šanci investovat bez tlaku do rozvoje republiky. Místo toho natahuje ruku a trhá ovoce, které nevypěstovala," řekl předseda strany Petr Fiala.
Podle Fialy by ODS byla schopna sestavit lepší návrh rozpočtu, zejména s ohledem na zlepšení obrany a bezpečnosti. "Tato vláda ale nedokáže investovat ani do budoucnosti, do dopravních staveb, do vzdělání, a tyto podstatné investice v návrhu chybí," dodal Fiala.
Poslanec ODS Zbyněk Stanjura zase odmítl to, aby vláda utrácela peníze navyšováním počtu státních zaměstnanců. "Je nepochopitelné, že ve chvíli, kdy máme rekordně nízkou nezaměstnanost, chce vláda investovat peníze do podpory zaměstnanosti a zvyšovat sociální výdaje," dodal Stanjura. Vláda také podle něj nedělá nic proti zneužívání sociálních dávek, které z rozpočtu polykají miliardy. "Přesvědčte nás, že v době růstu potřebujeme takový deficit," dodal Stanjura. Za nepřijatelnou a nezodpovědnou pak označil výši výdajů předseda TOP 09 a bývalý šéf financí Miroslav Kalousek: "Z návrhu rozpočtu to vypadá, že Česko očekává ekologickou katastrofu, pád bankovní soustavy nebo válečný konflikt," glosoval Kalousek.
