Praha - I když se 102 poslanců počítá k vládním stranám a v opozici jich zůstává jen 97, přesto není možné prosadit jakýkoli zákon, který vyvolává větší spory. Takový je výsledek koaličního tažení, které změnilo hlasovací poměry v šestnácti výborech sněmovny a které mělo jmenovat do čela dolní komory šestého místopředsedu.

Po dvou týdnech hádek a obstrukcí koalice uspěla většinou jednoho hlasu, ustoupila však od plánu instalovat místopředsedu za Stranu zelených.

Lidovci: něco za něco

Během testu získala Topolánkova ODS podporu lidovců včetně „zdravotnického" rebela Ludvíka Hovorky, když na oplátku ustoupila ve zdravotnických záležitostech. Proto ministr Julínek zastavil převody fakultních nemocnic na akciové společnosti a podpořil omezení poplatků u lékaře.

Přesto není podpora od lidovců úplná. Poslanci KDU-ČSL zatím podle informací Aktuálně.cz odmítají měnit opoziční předsedy výborů, i když to měl být jeden z důsledků nových hlasovacích poměrů.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Čtěte více o zablokované sněmovně

• Poslanci už pracují. Odhlasovali, že schůze končí¨
• Poslanci řečnili do větru celý den. I přes fotbal
• Chováte se jako Sládek, obvinila ODS sociální demokraty
• Topolánek bojuje o sněmovnu. Obětuje i část reforem
• Zelení odmítli křeslo místopředsedy sněmovny
• Koalice testuje většinu. Pomáhá jí nepřítomný Snítilý
• Chováte se jako Sládek, obvinila ODS sociální demokraty

Jen když nás přesvědčíte

Během testu se definitivně vzbouřily dvě zelené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová a hlasovaly s opozicí. Dokonce upozornily, že se budou napříště chovat, jako se chovají opoziční poslanci, na jejichž hlasech závisí menšinová vláda.

Pokud nebudou nějaké vládní záměry odpovídat programu zelených, poslankyně návrh nepodpoří.

Zelené rebelky napodobily kolegy z ODS Vlastimila Tlustého, Jana Schwippela a Juraje Ranince, kteří prohlásili, že nepodpoří vyrovnání státu s církvemi, pokud je ministři nepřesvědčí, že to je spravedlivé.

Čtěte více: Rebelové z ODS: Církve by měly dostat mnohem méně

Jestli jsou ministři dost přesvědčiví, rozhodují sami vzbouření poslanci.

Nezávislost na koalici osvědčil Tlustý se svými souputníky ve středu, kdy svými hlasy potopili koaliční návrh, aby sněmovna jednala i po deváté večer.

Rozcvička pro opozici

Topolánkův test dal naopak opozici příležitost, aby se procvičila v obstrukci. Zkouška dopadla z pohledu ČSSD a KSČM dobře: pokud půjde o něco opravdu důležitého, je možné projednání nepohodlného zákona zabránit.

Středa byla dostatečně názorným příkladem takového postupu. Dopoledne si braly opoziční strany přestávky k jednání klubů, odpoledne jejich poslanci mluvili, dokud to bylo potřeba. Večer využila levice toho, že schůzi předsedá sociální demokrat Miloslav Vlček.

Čtěte pohled obou stran:
ODS: O funkce nešlo. Budeme to dělat zadarmo
Hašek: Nám nejde o koryta. My jen bubnujeme na poplach

Ten těsně před plánovaným koncem schůze udělil poslední povolenou přestávku komunistům a koaliční poslanci tak nestihli navrhnout hlasování, aby se schůze ještě prodloužila.

Další možnost obstrukce využili sociální demokraté v pátek, kdy svolali mimořádnou schůzi na téma „Stav české justice". Jejich cílem bylo projednat podezření, že nejvyšší státní zástupkyně Vesecká zasahovala do vyšetřování vicepremiéra Čunka.

Koalice nakonec vyhrála, když zamítla program mimořádné schůze a díky nepřítomnému poslanci Evženu Snítilému o jediný hlas změnila počty členů ve výborech. Získala tím v poradních orgánech většinu, faktická síla znesvářených stran se tím však nemění.

Čtěte oč jde:
Koalice si prosadila změnu ve výborech sněmovny

Krizový režim

Svědčí o tom fakt, že občanští demokraté a jejich spojenci nakonec zvolili pro další jednání krizový režim. Shodou okolností chtějí také svolat mimořádnou schůzi. Do jejího programu přesunou všechny vládní návrhy zákonů, které nestihli projednat vinou dvoutýdenní obstrukce.

Při mimořádné schůzi se nesmí měnit program a tím přijdou opoziční poslanci o možnost, aby se hádali o proceduru.

Koaliční poslanci tak chtějí schválit nejdůležitější agendu za celé první pololetí, konkrétně nový zákon o policii, zákon o eGovernmentu a první krok penzijní reformy, který prodlužuje penzijní věk na 65 let. Zároveň chtějí zrušit některé poplatky u lékaře a snížit nemocenské dávky za první tři dny poté, co je Ústavní soud znovu zavedl.

Pokud vláda zvolí krizový režim za svou strategii i pro další měsíce, budou ministři předkládat jen takové návrhy, u kterých se předem ujistí, že mají podporu v celé koalici včetně rebelů a že nevyprovokují další obstrukce.

Do této kategorie ovšem nepatří například celá reforma zdravotnictví, reforma výzkumu a vysokých škol, daňové změny pro příští rok, smlouva o radaru a už odložené vyrovnání s církvemi.