Tenkrát v Krkonoších. Jak před 40 lety chtělo Československo okupovat Polsko

Tenkrát v Krkonoších. Jak před 40 lety chtělo Československo okupovat Polsko
Zimní manévry Varšavské smlouvy - zatím jen na mapách.
6. prosince 1980 zavládly ve střední Evropě silné mrazy, které místy přesahovaly -20 °C. Vojáci tak při přesunech bojové techniky k polským hranicím museli snášet velmi tvrdé podmínky.
Po vyhlášení bojového poplachu se vyráželo přímo z kasáren po vlastní ose.
Při oslavách 35. výročí osvobození Československa sovětskou armádou v létě 1980 demonstrovala ČSLA na pražské Letenské pláni svou sílu.
Foto: VHÚ
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala před 40 lety 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z čs. strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.

Československá lidová armáda měla úkol bránit socialismus. Jak ale zmiňuje historik Prokop Tomek v analýze "Snahy o snížení vojenských výdajů v ČSSR koncem osmdesátých let", nakonec jej ubránit nejen nedokázala, ale navíc řadu let fakticky pomáhala stahovat komunistický režim ke dnu. "Vydatně tak přispěla k jeho pádu," říká Tomek. Jen pro názornost: k poměru počtu obyvatel Československa ČSLA patřila k největším armádám na světě. A 4 500 tanků byl jen jeden z mnoha ukazatelů tohoto absurdního stavu.

"Podíl výdajů na obranu tvořil na vrcholu v roce 1987 dvacet procent státního rozpočtu. Podobný destruktivní vliv měly důsledky rozpínavosti vojensko-průmyslového a vědeckého komplexu i v Sovětském svazu," připomíná Tomek. A Operace Krkonoše, kdy se ČSLA chystala na pokyn Moskvy k intervenci do Polska je jen další ukázkou megalomanských a od reality (politické i ekonomické) zcela odtržených představ o roli armády ve společnosti.

Ti nepoučení a nepoučitelní budou ale podle Prokopa Tomka dále donekonečna opakovat iluze o silné, výborně vycvičené a dobře vyzbrojené armádě s nereálnými argumenty o polistopadové likvidaci tohoto skvělého výsledku socialistického budování.

"Pravda je ale zcela jinde. I v rámci Varšavské smlouvy představovala předimenzovaná ČSLA ve své přebujelosti nesmyslný projekt, který byl ve všech ohledech - mezinárodněpolitických, geopolitických, kulturních a zejména ekonomických - nesmírnou zátěží pro stát i obyvatele," uzavírá svou i pro dnešek aktuální analýzu Tomek.

Mnohé o Operaci Krkonoše vypovídají i autentická svědectví dnešních šedesátníků, kteří se jako vojáci v základní službě těchto manévrů zúčastnili.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy