Obrazem: Život a smrt na železné oponě

Obrazem: Život a smrt na železné oponě
Jedna z obětí při pokusu o překonání hranice se zátarasem pod vysokým napětím. Železnou oponu "jistilo" podle historika Prokopa Tomka v letech 1951 až 1965. Pak vysoké napětí vystřídal signalizační systém, který už přímo nezabíjel.
Josef Hlavatý v roce 2017 při natáčení pro Paměť národa.
Rogalo Josefa Hlavatého v poli.
Dobový propagandistický text z 25. 7. 1969: "Hovoří se o tom, zda jsou naše hranice s NSR dobře střeženy. Novinářům byla dána možnost, aby se přesvědčili na vlastní oči. U roty pohraniční stráže na Knížecí pláni poznali nejen její ženijně technické zabezpečení a stupeň vycvičenosti jednotlivých hlídek. Všichni se přesvědčili, že stále platí pohraničářské 'Neprojdou'."
Foto: ČTK
Dan Poláček Jan Gazdík Dan Poláček, Jan Gazdík
2. 9. 2020 14:01
Příběh Josefa Hlavatého z dramatického přeletu československo-rakouské hranice v létě 1988 měl šťastný konec. Na rozdíl od stovek jiných, kteří při přechodu západní hranice tehdejší ČSSR zahynuli. Desetitisíce dalších byly při podobné snaze zatčeny a vězněny. Železná opona existovala v podobě zátarasů od července 1951 až do pádu komunismu. Zónu smrti tvořila minová pole, vysoké napětí či střelba.
 

Právě se děje

Další zprávy