"V podzemí, kde je krevní banka a šatny, každou chvíli něco teče ze stropu, někdy odkapává voda za hlasitého syčení přímo ze zářivky. Občas praskne potrubí teplé nebo studené vody, jindy voda z topení. A nedávno podle zápachu protékaly stropem splašky ze záchoda," uvedl pro Aktuálně.cz zdravotník, který v nemocnici pracuje a jehož jméno redakce zná.
Z fasády budovy dokonce podle něj odpadávají plechové obklady. "Pohybovat se během silného větru v okolí naší moderní budovy také není nejlepší nápad. Plechové obdélníky, kterými je celá budova pokrytá, se občas uvolní a spadnou, naštěstí ještě nikoho nezranily," dodává.
Vad si návštěvníci všimnou už při vstupu do pavilonu. Dveře, které by se měly otevírat automaticky, nefungují. "Najít dveře, které pustí člověka dovnitř, je častokrát problém," stěžují si zdravotníci.
Opravy na vlastní náklady
Brněnská nemocnice opravuje tyto závady na vlastní náklady. Doba, kdy bylo možné nekvalitní stavbu reklamovat, nedávno skončila. "První část budovy byla uvedena do provozu v roce 2012, druhá část v roce 2015. Na první část budovy tedy již pětiletá záruční doba uplynula s výjimkou střešní konstrukce," uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Nový pavilon, včetně všech vodoinstalací, postavila brněnská firma OHL ŽS, která realizovala i řadu dalších velkých státních zakázek. S některými z nich byly také problémy. Například dokončení stavby úseku dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší předloni Ředitelství silnic a dálnic odmítlo převzít z důvodu nekvalitního provedení a pozdního dokončení.
Firma měla na starosti také stavbu Královopolských tunelů v Brně, o niž se před pěti lety zajímal protikorupční útvar policie, když prověřoval celkovou cenu stavby.
Problémy s kvalitou stavby má teď i brněnská fakultní nemocnice. Opravu závad v nově postaveném pavilonu však firma OHL ŽS evidentně neprovádí.
"Jsme v úzkém kontaktu s objednatelem. Vámi zmíněné závady však aktuálně neevidujeme jako přijaté. Je možné, že se objevily na první etapě stavby, až po skončení garanční fáze v září 2017. Na konci záruční doby jsme neevidovali žádné nevypořádané vady," tvrdí mluvčí firmy Jana Matulajová.
Na otázku, kolik stály dosavadní opravy havárií v novém pavilonu, vedení nemocnice neodpovědělo.
Poloprázdný pavilon
Nová budova za téměř tři miliardy se přitom rozpadá, i když zatím stále není plně využitá. Redakce Aktuálně.cz zjistila, že část pavilonu je prázdná.
"V druhé části budovy není v provozu patro operačních sálů pro chirurgické provozy. K plnému lékařskému využití těchto sálů je nezbytné zbudování transportních koridorů mezi objekty A a M pro zajištění plynulého a bezpečného transportu pacientů," připouští mluvčí nemocnice.
Chirurgové zatím sídlí v původní historické budově a podle informací redakce se jim stěhovat do nové budovy příliš nechce. "Vstupní dveře od staré chirurgické kliniky se otevírají postaru klikou, ale otevírají. A ze stropů nám na hlavu zatím také nic neteče," dodávají zaměstnanci.
V nevalném stavu jsou podle odborníků mnohé novostavby obecně. "Krom důvodů, jako je tlak na čas a cenu stavby, se často setkáváme s nezkušeností těch, kteří stavbu přímo realizují," uvedl pro Aktuálně.cz Radim Mařík ze Znaleckého ústavu Dekprojekt. "Leckdy se použijí kvalitní a správné systémy či materiály, ale ti, kdo je montují, nevědí, jak je správně zabudovat. Často chybí řemeslná zručnost, která je u některých systémů potřebná pro správné fungování," upozorňuje Mařík. Podle něj si firmy najímají často "levné" lidi a nezvládají je dostatečně kontrolovat a vzdělávat.
Špitály investují miliardy do nových moderních staveb, protože staré budovy nemocnic dosluhují. Většina velkých špitálů buduje nové urgentní příjmy, kde koncentrují veškerou péči o akutního pacienta pod jednou střechou, takže pacienti už nemusejí cestovat kvůli různým vyšetřením po areálu nemocnice.
Urgentní příjmy buduje většina pražských fakultních nemocnic, nový pavilon bude brzy stavět také IKEM. Nejambicióznější plán má Zlínský kraj, který se chystá postavit zcela novou nemocnici na zelené louce. Investice se v této chvíli počítají na zhruba osm miliard korun.
