V sobotu premiér Andrej Babiš oznámil, že podle českých bezpečnostních složek výbuch šedesáti tun trhaviny v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 mají na svědomí zpravodajci ruské tajné služby GRU. Mohou tak za smrt dvou Čechů a miliardovou škodu. Po vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní složky v noci z úterý na středu pokračují v akci proti ruskému vlivu v Česku.
Stovky policistů se po republice dle pátrání Respektu a Aktuálně.cz účastnily zásahu proti Čechům, kteří jsou členy některých paramilitárních spolků. Policie zadržené podezřívá, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Ministerstvo zahraničí už vyhostilo z pražské ambasády členy GRU, kteří dlouhodobě k českým proruským spolkům měli blízko.
"K vašemu dotazu mohu pouze uvést, že náš útvar dnešního dne provádí úkony trestního řízení. Více podrobností sdělit nemohu, neboť podávání informací z trestního řízení má vyhrazeno Vrchní státní zastupitelství v Praze," potvrdil pouze obecně neupřesněnou policejní akci mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Policie uvedla, že zásah nesouvisí s vrbětickou kauzou. Další informace hodlá poskytnout později.
Úkony tr. řízení prováděné dnešního dne NCOZ nesouvisí s kauzou výbuchů ve Vrběticích! Informace k dnešní realizaci zveřejní NCOZ během několika hodin.#policiepp
— Policie ČR (@PolicieCZ) April 21, 2021
"NCOZ vede trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu teroristického útoku, trestného činu financování terorismu a trestného činu podpory a propagace terorismu, přičemž tyto trestné činy souvisí se zapojením českých občanů do bojů na východě Ukrajiny na straně takzvané Doněcké lidové republiky. Policejní orgán zadržel pět fyzických osob, doposud nebyl nikdo obviněn," uvedl dozorující žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství Praze.
Podle zdrojů redakcí se policisté obávali, že se budou podezřelí násilně bránit zatčení. Mnozí z nich mají doma legální zbraně. Zásah se odehrál v době vyhrocující se situace na rusko-ukrajinské hranici. Tam stojí ruské tanky a NATO se obává útoku Moskvy. Rusko ale takový záměr dříve popřelo.
Policie zatýkala ve spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír
Policie se zaměřila na spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Má motto "Jsme proti válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici" a figuruje dlouhodobě ve zprávách o extremismu ministerstva vnitra. Dle informací Aktuálně.cz a Respektu zadržela přímo jeho předsedu Ivana Kratochvíla. Podle Radiožurnálu policisté zasahují v jeho v bytě panelového domu na sídlišti ve Slaném. Ten slouží i jako oficiální sídlo spolku.
Mezi podporovatele spolku patří dle analytika Manipulatori.cz Romana Máci i předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Koten na opakované telefonáty ve středu vůbec nereagoval. Dalším příznivcem byl, nyní už nezařazený, poslanec Lubomír Volný.
"Jsme tátové odhodlaní chránit své rodiny - a nenechat své ženy a dcery napospas náboženským dogmatikům. Jsme mámy a ženy a chceme žít ve světě, který si nás váží. Jsme pro spolupráci v Evropě - ale sebedestruktivní tendence Evropské unie považujeme za nebezpečné. Nepodporujeme staré pořádky ani Putina, ale je zjevné, že jeho zdrženlivé reakce na soustavné provokace zatím předešly válce ve střední Evropě. Nejsme nepřátelé Ameriky, ale vadí nám její vměšování do záležitostí ostatních," píše o sobě spolek ve facebookové skupině.
V roce 2019 do stejného českého spolku pronikl novinář Tomáš Forró. A zaznamenal slova jedné z tehdejších šéfek Andrei Krulišové. I o tu se nyní policie zajímá. To píše i Deník N.
"Andrea se připravuje na to, že velkou válku nerozhodnou tankové divize a letadla, ale malé skupinky dobře vycvičených bojovníků na ulicích měst - v partyzánské válce. Boj na krátké vzdálenosti, v budovách a na náměstích. Jedním z jejích nejnovějších nápadů jsou proto teroristické útoky. Na nepřítele udeří v obyčejných montérkách, díky čemuž si jich nikdo nevšimne a nebude je moci identifikovat. Andrea jim bude velet, přestože už není nejmladší. Má 59 let," upozorňuje Tomáš Forró v Denníku N. Dle reportéra má i plán jak zatočí s liberálně smýšlejícími občany České republiky. Buď je pozabíjí nebo vyhodí ze země.
Stejný spolek se objevil i na stránkách propagandistického serveru ruské vlády Sputnik. "Českoslovenští vojáci v záloze kladou odpor českým nacistům," uvádí titulek článku, který je o poškození památníku Rudé armády v Ostravě.
Dle serveru hlidacipes.org patří mezi další členy spolku Miloš Ouřecký, který se v létě 2017 vydal přes Rusko na východ Ukrajiny, kde působil v řadách organizace Doněcká lidová republika. V květnu už 2020 společně s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou dle serveru vítal v Praze motorkáře z Nočních vlků. Ti se přátelí s prezidentem Vladimirem Putinem a jejich členové rovněž bojovali po boku separatistů na východě Ukrajiny.
V Československých vojácích v záloze za mír působí i Radek Mansfeld. Ten byl odsouzen za hajlování na demonstraci SPD v květnu 2019. Ten má kontakty s europoslancem za SPD Ivanem Davidem či poslancem SPD Jiřím Kobzou.
Magazín Reportér také popsal příběh dalšího muže, který se k Československým vojákům v záloze hlásí - Alojz Polák. A i ten na Donbase skutečně bojoval. "Já se vrátím se zbraní v ruce a všechny zrádce pobiju… a na to vemte jed," psal pak na sociálních sítích.
V Česku se za válčení na straně proruských separatistů na Ukrajině od vypuknutí konfliktu před sedmi lety ocitlo před soudem už několik lidí.
BIS ve své výroční zprávě za rok 2016 otevřeně psala, že některým z nich do vojenských oblastí pomáhají ruští zpravodajci. "Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb. Přítomnost ruských zpravodajců, a v některých případech i fotografie z těchto cest, zpochybňovaly údajně soukromý charakter těchto výletů," konstatovala BIS.
Důležité památníky rudoarmějců
České tajné služby podle informací z bezpečnostních složek také dříve zachytily, že členové GRU z pražské ambasády si vhodné cíle k rekrutování vytipovávali i na akcích konaných kolem pomníků a hrobů rudoarmějců.
Mezi v pondělí vyhoštěnými ruskými diplomaty, které české tajné služby identifikovaly jako zpravodajce, jsou podle serveru iRozhlas.cz i první sekretář ruské ambasády v Praze Alexej Kolmakov nebo tajemník velvyslanectví Jevgenij Golikov. Oba se loni a předloni silně angažovali například v akcích namířených proti odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6.
Právě tam se v roli protestujících na několika akcích promísili členové hned několika proruských spolků, včetně Československých vojáků v záloze. Podpořit je na jeden z protestů přišel například i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, bývalý člen pohotovostních oddílů VB v roce 1989, nebo další poslanci Jaroslav Foldyna a Lubomír Volný.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) po rozhodnutí radnice sochu odstranit, čelil tvrdým protestům Moskvy a vloni se nějakou dobu skrýval s policejní ochranou. Bezpečnostní složky totiž prověřovaly možnost, že ho chtějí pracovníci ruských tajných služeb zlikvidovat. Nakonec kauzu BIS uzavřela s tím, že šlo o boj uvnitř ruské ambasády v Praze.
Za boj na straně proruských separatistů české soudy už potrestaly několik lidí
Česká policie i soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Naposledy loni v prosinci jednoho z Čechů jako uprchlého poslal soud na 15 let do vězení za teroristický útok.
"Muži bylo kladeno za vinu, že se od konce května 2014 měl aktivně zapojit do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny na straně separatistické tzv. Doněcké lidové republiky v bojích proti legální vládě Ukrajiny," uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Doplnil, že odsouzeného dokonce separatisti vyznamenali za statečnost.
Letos v únoru pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na dalšího muže. "V roce 2015 se na straně separatistické struktury označované jako tzv. Luhanská lidová republika zapojil do ozbrojeného konfliktu vedeného proti vládě Ukrajiny. Uvedeným jednáním se tato osoba měla dopustit zločinu teroristického útoku a zločinu účasti na teroristické skupině," uvedl tehdy státní zástupce Martin Bílý.
Z terorismu byl v minulosti obžalován i bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Pavlu Kafkovi uložil Vrchní soud v Praze za účast na organizované zločinecké skupině tříletý nepodmíněný trest. Celkově se počet prověřovaných případů pohybuje kolem dvou desítek.
BIS: Domobrany podněcují dojem hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi západem a Ruskem
Kontrarozvědka BIS ve svých veřejných výročních zprávách za roky 2018 a 2019 píše, že domobrany v Česku nepovažovala v uvedených letech za reálnou bezpečnostní hrozbu. Podle shrnutí jim chybělo silnější téma a jejich vedení bylo roztříštěné. Podobně mluví i ministerstvo vnitra ve svých zprávách o extremismu - sleduje především Národní domobranu a Československé vojáky v záloze za mír. Kontrarozvědka přesto před paramilitárními spolky varovala.
"Dílčí aspekty aktivit uskupení a jejich členů měly rizikový potenciál. Mezi členy uskupení se nacházeli i jednotlivci tíhnoucí ke konspiračním teoriím či s radikálnějšími sklony. Ve spojení s kladným vztahem a přístupem ke zbraním šlo o potenciálně rizikové jedince, jejichž chování nelze předvídat," píše BIS ve výroční zprávě za rok 2018.
"Členové paramilitárních uskupení kvůli své výrazné protizápadní orientaci také přispívali k šíření proruské propagandy a na ni navázaných konspiračních narativů. Poté co ve společnosti pozvolna utichlo téma migrace a souvisejícího nebezpečí ze strany uprchlíků, se mnozí paramilitáři (přestože téma migrace nadále hojně využívali) zaměřili také na vytváření dojmu hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi Západem a Ruskou federací," dodává kontrarozvědka.
"Domobranecké skupiny dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou," píše vnitro. Dle BIS se za účelem získání legitimity paramilitární uskupení pokoušejí pořádat různé osvětové akce pro veřejnost a navazovat kontakty a spolupráci se zástupci obcí - třeba zajišťovat bezpečnosti v ulicích.
Server Novinky.cz už v roce 2018 upozornil, že Českoslovenští vojáci za mír na základní škole v Petrovicích u Karviné pořádali branné dny pro žáky čtvrtých a pátých ročníků. Zahrnovaly hod granátem, střelbu z ručních zbraní, ukázku vojenské a hasičské techniky nebo taky přednášku historika. Za spolek ho organizoval třeba muž, který NATO prohlašoval na sociálních sítích za teroristickou organizaci.
Na návrh ministerstva vnitra loni prošel parlamentem zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin, které by sloužily k prosazování politických nebo ideologických cílů. Za porušení zákona od roku 2022 hrozí pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi až na sedm let. Domobranci proti paragrafům protestovali. Dle BIS se zákon stal už v roce 2019 jejich nejvýznamnějším mobilizačním tématem.
"Návrh zamýšlené legislativy zaktivizoval vedení hlavních celostátně působících uskupení a přiměl je koncem roku k prohloubení vzájemné spolupráce. V této souvislosti lze očekávat, že se domobranecké skupiny budou transformovat, aby se vyhnuly případným finančním či jiným postihům. Jednou z variant je například zintenzivnění jejich aktivit na poli branné výchovy," dodala kontrarozvědka. Spolupráci tehdy ohlásila Národní domobrana, Zemská domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír.
