Vyšní Lhoty – Budíček není, zato večerka se musí striktně dodržovat. Čas mezi nimi si lze ukrátit jen výhledem ze zamřížovaného okna, partičkou karet nebo procházkou po malém vyasfaltovaném dvorku. Tak budou žít běženci v uprchlickém táboře v malé vesničce Vyšní Lhoty.
Od vězení lze tábor na úpatí Beskyd na první pohled rozeznat jen stěží. Mezi zamřížovanými budovami a ploty s ostnatými dráty chybí už jen policejní hlídky. Ty dorazí v pátek spolu s prvními pětatřiceti běženci. Jen režim je tu o poznání volnější než pro odsouzené – lidé se mohou volně pohybovat po ubytovně a oploceném prostoru mezi dvěma budovami se zabedněnými okny.
Jedinou výjimkou je noc – v jedenáct hodin večer musí být všichni ve svých pokojích a v jednotlivých křídlech budovy se zavřou mříže. "Budíček nemáme. Prvním pevným bodem dne, který ale není povinný, je snídaně v osm hodin," popisuje místní řád šéf Správy uprchlických zařízení Miloslav Koudelný.
Zhruba na desítku stroze zařízených pokojů pro čtyři až devět lidí připadá jedna společná koupelna. Spí se na kovových palandách, do jednoduchých skříněk si uprchlíci mohou dát své osobní věci. Hotovost, cennosti i mobilní telefony jim zabaví.
Otevírá se narychlo
V roky nevyužívaném areálu ministerstva vnitra čekali první běžence nejdřív na podzim, již během tohoto víkendu ale postupně dorazí až sedm desítek mužů z Iráku, Afghánistánu a Sýrie. Ještě ve čtvrtek se tak v areálu činili dělníci.
"Prosím vás nepřekážejte, máme tu ještě spoustu práce," vyhání jeden z nich okounějící návštěvníky. Zrovna připevňuje ostnatý drát na tři metry vysoký plot. Právě na zabezpečení, po kterém volají vystrašení obyvatelé Vyšních Lhot, se v posledních dnech zapracovalo nejvíc.
Tábor má sloužit pro zadržení cizinců, kteří se na území České republiky dostali nelegálně. V detenčním táboře se zdrží v průměru sedmdesát dní a velkou část z nich pak čeká vyhoštění ze země. Tomu odpovídá i jejich denní program: značnou část jim zabere byrokracie s cizineckou policií a na rozdíl od žadatelů o azyl se neučí česky ani je nečeká jiné vzdělávání.
Než bude areál kompletně hotový, mají jen omezené možnosti, jak se zabavit – několik společenských her a základní sportovní vybavení. "Postupem času vybudujeme dílny na ruční práce nebo větší vycházkový prostor. Zatím jsme ale dokázali zajistit jen to nejnutnější," tvrdí vedoucí střediska Emil Pochylý. Spolu s ním bude v areálu pracovat šedesát lidí, plus dohlížející policisté a lékařka z ministerstva vnitra.
Tři jídla i duchovní
V táboře zatím není ani kuchyň, tři jídla denně bude dodávat místní cateringová společnost. "Máme tři typy jídel – normální, vegetariánské a pro muslimy. Respektujeme zvyklosti jednotlivých kultur," vysvětluje Pochylý. Za uprchlíky mohou také přijít duchovní různých vyznání, pokud si to budou přát. "Do podobného zařízení v Bělé dochází jen pravoslavný kněz, jinak o to zájem není. Uvidíme, jak to bude tady, ale jsme schopni to zajistit. Modlitebnu nemáme," říká Koudelný.
Ministerstvo vnitra se rozhodlo Vyšní Lhoty, které již dříve sloužily jako zařízení pro uprchlíky, znovu otevřít kvůli imigrační krizi. Za první pololetí v Česku stoupl počet zadržených migrantů téměř o polovinu a stávající střediska v Bělé a Zastávce u Brna nemají dostatečné kapacity. Právě odtud přijedou první obyvatelé Vyšních Lhot.
Proti záměru je řada místních obyvatel, kteří se obávají o svoji bezpečnost. Kromě cizinecké policie, která bude hlídat uvnitř areálu, proto posiluje hlídky v obci i krajské policejní ředitelství. "Doufám, že byly splněny bezpečnostní požadavky, které jsme měli. Také budeme chtít, aby vláda přidala toto zařízení do vyhlášky, díky které by obec mohla dostávat za uprchlíky příspěvky," uvedla starostka Vyšních Lhot Dana Nováková, která si ve čtvrtek přišla areál prohlédnout i s místními občany.
