Bojím se o děcka, nechci tyfus. Tábor s běženci straší obec

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
1. 7. 2015 5:30
V malé vsi Vyšní Lhoty na úpatí Beskyd má vyrůst jedno z center, kam bude policie odvážet nelegální běžence zadržené na území Česka. Lidé protestují, podle starostky ale vzniknou nová pracovní místa.
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách.
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. | Foto: Ludvík Hradilek

Vyšní Lhoty - Vysoký plot z latí, nad ním se táhne ostnatý drát. U vchodu do objektu se na horkém asfaltu povaluje kočka, opodál se baví hlouček zřízenců. "Chcete fotit? Tak jenom za branou. Dovnitř nesmíte," odhání jeden z nich fotografa a ukazuje na ceduli s přeškrtnutými symboly. Vrata se nekompromisně zavírají.

Právě odbilo poledne a ve Vyšních Lhotách na úpatí Beskyd se rozhostil naprostý klid. Prázdné jsou ulice, prázdný je i areál za ostnatým drátem.

Nízké domky uvnitř pevnosti se zaplní až v září - dostanou se sem uprchlíci. Do prostor velkých 75 tisíc metrů čtverečních se jich nastěhuje až 250. Půjde hlavně o nelegální běžence, které policie chytne na českém území bez dokladů a bez povolení k pobytu.

Nejdřív červené barety, potom uprchlíci

"Uprchlíci? O tom nic nevím. Připravovali jsme se spíš na vězně, měli tu být od ledna," diví se jen pár minut staré zprávě z ministerstva vnitra jeden z mužů, který se brání říct jméno.

V areálu prý pracuje sedmnáct let, na starosti má hlavně údržbáře - kosí tu zeleň a natírají ploty. Všichni jsou místní, nebo z okolí. Práce za plotem je živí. "Nám je proto jedno, kdo se sem nastěhuje. My se sneseme s každým," hodnotí novinku hlídač. "Ono tady už stejně bylo leccos," pokračuje.

Za komunistů totiž sloužil objekt červeným baretům, v devadesátých letech se zase areál přeměnil na pobytový tábor pro běžence. "Takže cizinci už tady jednou byli, bývalo jich tu i tisíc," vzpomíná hlídač.

Dobří byli Nigerijci

V areálu prý tehdy vyrostla kuchyně, školka i prádelna. Fungovala zde i výtvarná dílna. "Řada místních tady pracovala, byli tu třeba animátoři pro děti nebo učitelé jazyků. Na svoje si přišla hlavně kantýnská - prodávala uprchlíkům jídlo i cigarety," popisuje strážný.

Nevraživost dalších obyvatel proto nechápe. "S některými těmi cizinci byla hromada legrace, dobří byli třeba Nigerijci. Ti byli i hodně pracovití, pořád chtěli natírat plot," vzpomíná muž. Někteří běženci podle něj opouštěli tábor po pár dnech, další museli pobýt půl roku.

Jenomže jen o pár desítek metrů dál je atmosféra jiná. Lidé dokonce chystají petici. Běžence z Afriky ve vesnici nechtějí.

Nechci chytit tyfus

"Je to strašné. Samozřejmě že se nám to nelíbí," stěžuje si třeba světlovlasá majitelka domku, který se krčí přímo pod kopcem s budoucím detenčním táborem. "Máme strach hlavně o děcka, chodí sama ze školy a do školy. Nevíme, co to bude za lidi a jakou s sebou přinesou kulturu," vykresluje důvody svých obav. V objektu na kopci by prý raději viděla domov pro seniory.

Uprchlíci zde vadí i dalším lidem. Prodavačky ve stavebninách se bojí eboly a dalších nebezpečných chorob. "Nerada bych chytla tyfus nebo něco podobného," kroutí hlavou Eva Vojkovská. Správce čerpací stanice je proti už z principu – každý by měl podle něj zůstat tam, kde se narodil.

Další obyvatelé prý mají špatné zkušenosti z dob, kdy stál ve Vyšních Lhotách uprchlický tábor poprvé. Skutečnost, že bude detenční zařízení fungovat v úplně jiném režimu, je neuklidňuje.

Čekala jsem horší variantu, líčí starostka

"Utéct mohou i ze zamčeného objektu," namítá třeba Sylvie Bruncková. Sama prý jako malá zažila, že policisté jednoho z uprchlíků naháněli v okolí po lese. "Známou potom vykradli. Vyjedli jí maso z ledničky," popisuje zážitek mladá žena na autobusové zastávce.

Starostka obce Dana Nováková se proto chystá v nejbližších dnech uspořádat alespoň setkání pro obyvatele, kde by fungování nového tábora vysvětlila.

"Vím, že atmosféra v obci je nervózní, ale není to tak hrozné. Mně se naopak ulevilo. Detenční tábor ještě není tak špatná varianta," reagovala na zprávu z ministerstva vnitra starostka. Daleko větší komplikace by podle ní způsobilo otevření pobytového zařízení, ze kterého by mohli běženci volně vycházet.

Bude víc pracovních příležitostí

Rozhodnutí vlády má podle ní jedinou nevýhodu – vesnice nedostane žádné finanční kompenzace. "Když jsme tady měli v minulosti pobytový tábor, tak si obec polepšila. Dostávali jsme díky tomu od ministerstva sedm nebo osm korun na každého obyvatele. Za ty peníze jsme si mohli opravit silnice nebo vystavět veřejné osvětlení," vysvětluje starostka. V případě detenčního zařízení ale podle ní nemůže vesnice s ničím podobným počítat.

Nová pracovní místa by ale v areálu vzniknout mohla. "Předpokládám, že by se tam mohlo uplatnit i deset lidí," řekla Nováková.

Vláda rozhodla o zřízení uprchlického tábora ve Vyšních Lhotách s osmi sty obyvateli začátkem tohoto týdne. Do detenčního tábora chce sbírat imigranty, kteří si zažádali o azyl v jiné evropské zemi, pak se ale rozhodli přejít nelegálně na sever. Objekt, který měl od ledna příštího roku sloužit jako filiálka věznice Heřmanice, proto přejde do konce léta z rukou ministerstva spravedlnosti pod ministerstvo vnitra.

Vyšní Lhoty si ministerstvo vnitra vybralo proto, že už tamní areál jednou běžencům sloužil – v letech 1993 až 2009 tady bylo takzvané pobytové středisko pro uprchlíky. Dnes jsou taková zařízení například v Brně, České Lípě, u Jaroměře či v Předlicích.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 4 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy