Krajské volby naznačí další osud Hamáčka, Fialy nebo spojování stran proti ANO

Radek Bartoníček Pavel Švec Jiří Kropáček Štěpán Plaček Radek Bartoníček, Pavel Švec, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
25. 9. 2020 5:30
Letošní krajské volby budou v mnohém výjimečné. Ještě nikdy se neuskutečnily za tak nepříznivé situace jako nyní, kdy se v zemi šíří koronavirus. A ještě nikdy strany jako ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Piráti nespolupracovaly tak úzce ve snaze porazit dominantní ANO. Výsledky mohou zároveň ovlivnit jejich postup ve volbách do sněmovny. Aktuálně.cz přináší analýzu, o co všechno v těchto volbách jde.

Musí to být volby, ve kterých získáme ještě více hlasů než v roce 2016, aby nás žádné jiné strany nemohly obejít, prohlásil o letošních krajských volbách Andrej Babiš, který se svým hnutím v posledních letech dominuje české politické scéně. Před čtyřmi lety jeho ANO sice vyhrálo v devíti krajích, ale z nich ve čtyřech vznikly koalice bez jejich účasti.

Už za několik málo dnů bude jasné, jak v tomto směru dopadnou letošní krajské volby, které mohou potvrdit dominanci ANO, ale také naznačit, zda se voliči nezačínají přesouvat k opozičním stranám, tedy například k ODS, Pirátům, KDU-ČSL, STAN či TOP 09.

"Krajské volby mohou být dobrý odrazový můstek a první krok k vítězství nad Andrejem Babišem v roce 2021," sdělil Aktuálně.cz předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že existuje šance, aby kraje vedly právě zmiňované strany. Stejně mluví předseda ODS Petr Fiala. "Je čas na změnu. První krok k ní můžeme udělat již za pár dnů," prohlašuje. A podobně se vyjadřují také šéfové dalších stran.

Doufají, že se konečně začne lámat důvěra voličů v Andreje Babiše a hnutí ANO, které podle posledních průzkumů veřejného mínění začíná ztrácet. Stále jich má ale zdaleka nejvíce, například podle zářijového průzkumu společnosti STEM by ANO volilo ve volbách do Poslanecké sněmovny 28,4 procenta lidí. Druzí Piráti mají 12,8 procent a třetí ODS 10,6 procent.

Jenže, nikdo si netroufne odhadovat, jak se zachovají voliči v případě krajských voleb. Zejména za současné situace, kdy se republikou šíří epidemie koronaviru, nový ministr zdravotnictví Roman Prymula dál rozšiřuje seznam omezení a míst, kde lidé musí nosit roušky, a není jasné, jaká situace bude v čase voleb. "Do voleb zbývá deset dní, může se stát cokoliv," míní politolog Jan Herzmann.

Jak už Aktuálně.cz upozornilo, Babiš a jeho spolustraníci potřebují podle politologů dostat k volbám kromě jiných co nejvíce svých voličů z řad seniorů, mezi kterými má ANO nejvyšší podporu. Ovšem zkušenosti například z polských voleb ukazují, že část seniorů se obává nemoci a raději k volbám nejde. "V Polsku k volbám na jaře nepřišlo až 10 procent seniorů a to tam byla pandemická situace v tu chvíli o něco příznivější než aktuálně u nás," říká sociolog výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec.

On i další odborníci upozorňují také na to, že mnoho lidí považuje krajské volby za nezajímavé a nedůležité, protože kraje jsou pro ně "vzdálené". Rozumí tomu, proč volit vedení své obce nebo hlasovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale proč by měli jít volit vedení krajů, příliš nevědí. Kraje navíc existují relativně krátký čas, vznikly až v roce 2000. 

Všichni proti ANO, ale…

Mimochodem první krajské volby v roce 2000 vyhrálo uskupení Čtyřkoalice - tvořily ji KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance. Tyto čtyři středopravicové strany chtěly spojenectvím čelit tehdejší dominanci ODS a ČSSD během tzv. opoziční smlouvy, což se jim v té době částečně podařilo. Ve zmiňovaných volbách vyhrály v pěti krajích, s výjimkou Moravskoslezského kraje to byla celá Morava i oba přilehlé kraje, Pardubický a Vysočina.

Následně se Čtyřkoalice rozpadla a v dalších volbách se ve vítězství střídaly hlavně ODS, ČSSD a později ANO. V roce 2004 vyhrála po celé zemi kromě jednoho kraje ODS, v roce 2008 úplně všude zvítězili sociální demokraté, kteří v roce 2012 kromě čtyř krajů vítězství zopakovali, aby v roce 2016 slavilo úspěch už hnutí ANO. Nevyhrálo pouze ve třech krajích - Zlínském, Jihočeském a na Vysočině.

S trochou nadsázky lze říci, že Čtyřkoalici se snaží nyní nahradit právě ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Tyto čtyři strany se rozhodly spolupracovat v krajských volbách tak úzce jako nikdy dříve. Proto je možné narazit v různých krajích na různé koalice, ve kterých se tyto strany spojily ve snaze získat více voličů a čelit hnutí ANO.

Ovšem, zkušenosti z minulých krajských voleb jasně ukázaly, že tyto strany se sice proti ANO vymezují, ale v některých krajích s tímto hnutím vládnou. Například v Moravskoslezském kraji jsou součástí vládnoucí koalice s ANO lidovci a ODS, v Olomouckém kraji ODS, na jihu Moravy TOP 09 a starostové a v Karlovarském kraji ODS a Piráti. ODS, TOP 09 a STAN vládli s hnutím ANO rovněž ve Středočeském kraji, než se hejtmanka z ANO Jaroslava Pokorná Jermanová dohodla na spolupráci s ČSSD. 

Ani teď předsedové opozičních stran nevylučují po volbách vládnutí s ANO minimálně v některých krajích, byť avizují, že se budou snažit domlouvat pokud možno bez něj.

"Umím si představit koalici s hnutím ANO jedině v Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích pro to úplně nevidím důvod. Jako strany 'demokratického bloku' budeme usilovat o to, abychom měli hejtmany my. V okamžiku, kdy by většina hejtmanů nebyla v barvách hnutí ANO, mohla by vzniknout na krajské úrovni zdravá opozice vůči vládní politice," řekl Aktuálně.cz předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Zástupci zmiňovaného bloku k tomu vždy ještě dodávají, že právě letošní krajské volby ukážou, jak voliči budou reagovat na jednotlivé koalice, ať už jde třeba o ODS s lidovci, nebo třeba starosty s Piráty či TOP 09 s ODS. 

O co hrají jednotlivé strany

Přestože tedy budou mnozí sledovat zejména to, jak se povede hnutí ANO a koalicím středopravicových stran, ve volbách půjde o mnohem více. S napětím očekávají volby levicové strany, tedy hlavně sociální demokraté a komunisté, stejně jako strany, které staví svou politiku mimo jiné na kritice Evropské unie, tedy SPD a Trikolóra.

Koneckonců, také ODS, Piráti, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 přes všechna slova o spolupráci sledují zároveň úspěchy svých vlastních stran. Čím lepšího výsledku dosáhnou, tím lepší vyjednávací pozici budou mít pro případnou spolupráci před volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce. 

Nejklidnější mohou být Piráti, kteří už teď mají jako jediní takřka stoprocentní jistotu, že dopadnou lépe než při minulých krajských volbách. Tehdy ještě jako veřejnosti neznámá strana získali pouhých pět křesel, a to ještě v koalici se Stranou zelených. Pro představu - vítězné hnutí ANO jich získalo 176. "Teď máme cíl sto. Vezměte si, že jsme před jedenácti lety začínali a měli jsme nulu. Teď jsme ve všech patrech politiky," říká předseda Pirátů Ivan Bartoš, který v úspěch věří nejvíce v Olomouckém kraji, kde jsou Piráti v koalici se Starosty a nezávislými. Ve všech ostatních krajích kandidují samostatně.

Předseda občanských demokratů Petr Fiala zase touží překonat výsledek ODS z voleb 2016, kdy strana získala 76 křesel, a pokud možno se přiblížit hnutí ANO. Zvláště když mnohokrát avizoval, že chce být předsedou vlády po sněmovních volbách v roce 2021. "Po nich už nebude Andrej Babiš premiérem. My ho přečíslíme a porazíme. Musíme vést tuto zemi ke změně. A já chci být lídr této změny," ukázal své ambice Fiala například v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Pokud by však pro ODS nedopadly krajské volby dobře, není vyloučeno, že ve straně začnou debaty, jestli lídrem pro sněmovní volby neudělat někoho jiného. Třeba předsedu Senátu Miloše Vystrčila, kterého cesta na Tchaj-wan katapultovala mezi nejznámější české politiky.

Občanští demokraté si přejí úspěch například ve Středočeském kraji, kde je jejich lídrem místopředseda ODS, poslanec a zároveň starosta Líbeznic Martin Kupka. Ten chce využít mimo jiné toho, že stávající hejtmanka z ANO Jaroslava Pokorná Jermanová má za sebou několik afér, které by mohly oslabit její pozici ve volbách. Například za podání trestního oznámení na záchranářku, která na jaře upozornila na nedostatek ochranných pomůcek, Jermanovou kritizoval i sám šéf hnutí Babiš.

Vedle ODS a Pirátů jsou tři strany, které se v průzkumech dlouhodobě pohybují kolem hranice nutné pro vstup do sněmovny. Jak TOP 09, tak STAN a KDU-ČSL o to více potřebují v krajských volbách úspěch, nejlépe korunovaný tím, že získají místo hejtmana. Lidovci by rádi obhájili hejtmanský post ve Zlínském kraji, kde mají Jiřího Čunka, starostové zase v Libereckém kraji, kde suverénně vítězí Martin Půta. Obě strany ale doufají, že úspěchů zažijí více. V nejobtížnější situaci z této trojice se nachází TOP 09, jejíž slabinou jsou oblasti mimo Prahu. V krajských volbách chtěla úzce spolupracovat hlavně se Starosty a nezávislými, kteří ale z několika připravovaných koalic vystoupili. 

Tradiční levicové strany, ČSSD a KSČM, zažívají v posledních letech výrazný odliv svých příznivců, takže nevěří, že by mohly zopakovat výsledek z krajských voleb v roce 2016. Tehdy skončila ČSSD se 125 křesly druhá za ANO, KSČM třetí s 86 křesly. Ve volbách v roce 2012 na tom byli komunisté ještě lépe, získali 102 krajských zastupitelů. 

Navíc tentokrát už nebudou komunisté moci spoléhat na jednu svou jistotu - hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka. Ten vládne kraji už osm let, v roce 2016 sice volby v kraji vyhrálo hnutí ANO, ale Bubeníček se domluvil na vládě s ČSSD a SPD. Letos v únoru ovšem oznámil překvapeným delegátům krajské konference, že lídrem kandidátky už nebude. Neúspěch ve volbách by mohl ještě více rozkmitat křeslo pod předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, proti kterému vystoupila řada kritiků už po posledních volbách do sněmovny.

To samé platí také o předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi. Sociální demokraté budou mít v lednu příštího roku volební sjezd, a pokud by pro ně skončily volby výrazným neúspěchem, mohla by strana hledat nového předsedu i lídra pro sněmovní volby. "Nechte to na nás. Jsme dost velká strana na to, abychom si uměli tyto věci vydiskutovat. Sejde se předsednictvo strany a volby vyhodnotí," řekl Hamáček k možnosti změny v čele strany v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. A k výsledku krajských voleb podotkl, že jeho strana určitě nezíská tolik procent jako minule.

Ostatně už předvolební dění naznačilo, v jakých problémech strana je. Nejvíce patrné to bylo v Ústeckém kraji, kde někteří sociální demokraté vytvořili kandidátku Lepší sever, která se ale Hamáčkovi nelíbila. V Plzeňském kraji dokonce ČSSD přišla o svého hejtmana Josefa Bernarda, který ze strany odešel a nyní je lídrem Starostů a nezávislých. Protože sociální demokraté cítí, že jejich značka už tolik netáhne, dva jejich hejtmani se rozhodli po svém. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický vede kandidátku s označením 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj a hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán je zase v čele kandidátky Spolu pro kraj - Osobnosti kraje, ČSSD a Zelení. Společně se Zelenými jdou sociální demokraté ještě ve Zlínském kraji.

Letošní volby budou také první velkou zkouškou pro Trikolóru Václava Klause mladšího, který se po vyloučení z ODS vzápětí pustil do budování nové strany. Sestavil kandidátku ve všech krajích a dává najevo, že Trikolóra nutně potřebuje volební úspěch. O voliče se bude nejvíce přetahovat s SPD Tomia Okamury, který se už několikrát dostal s Klausem do sporu. Okamura tvrdí, že Klaus kritiku Evropské unie nemyslí až tak vážně, Klaus pro změnu označil Okamuru za "japonského podnikatele, jenž má z politiky živobytí".

Nepochybně nejvíce sledovaný však bude výsledek hnutí ANO. To se rozhodlo nasadit za lídry kandidátek většinou lidi, kteří se dlouhodobě pohybují v komunální nebo celostátní politice. Kromě pěti hejtmanů jde o další tři náměstky hejtmanů či primátora, jednoho bývalého náměstka primátora, dva poslance a jednoho starostu. Z 13 hlavních kandidátů ANO tvoří výjimku lídr v Královéhradeckém kraji Jaromír Dědeček. Ten byl zatím mimo politiku, věnoval se mnoho let podnikání.

Kromě nepříznivého vývoje koronavirové epidemie se musí premiér Babiš vyrovnávat také s korupční aférou v Brně. Přestože mnohokrát prohlašoval, že ANO založil jako protikorupční hnutí, právě tento týden začali u soudu vypovídat obžalovaní v korupční kauze Stoka, v níž hrají hlavní roli nyní už bývalí politici ANO.

Pro předsedu hnutí Babiše budou krajské volby zkouškou toho, aby si ověřil, jak si vede se svým vládnutím u voličů. "Pro mě jsou volby důležité, bude to určitě jistý indikátor spokojenosti nebo nespokojenosti s prací naší vlády," potvrzuje on sám. Pokud převáží nespokojenost, nepochybně bude Babiš přemýšlet, co a jak na svém vládnutí i politice hnutí ANO měnit, aby vyhrál sněmovní volby v roce 2021. Ty jsou pro něj i celou politickou scénu tím hlavním cílem.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 10 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy