


Demolice pěti domů v někdejší hornické kolonii Bedřiška v Ostravě byla povolena v rozporu s právními předpisy a na základě nedostatečných podkladů. Vyplývá to z rozhodnutí ostravského magistrátu, který se bouráním domů zabýval na základě podnětu Evy Lehotské, mluvčí obyvatel osady.

Magistrát původní rozhodnutí o demolici zrušil. Domy jsou ale už od konce minulého roku zbourané. Na rozhodnutí upozornila Česká televize, ČTK ho potvrdila Lehotská.
"Důvodem pro zrušení byla podle magistrátu nezákonnost povolení, protože žádost městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky i postup stavebního úřadu Vítkovice vykazovaly od počátku zásadní nedostatky. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat," uvedla Lehotská.
Dodala, že obyvatelé Bedřišky dál usilují o odkoupení nebo zřízení práva stavby ke zbývajícím domům, snaží se o záchranu osady. Úsilí o záchranu osady podpořil v minulosti například prezident Petr Pavel.
"Podnět na magistrát k zahájení přezkumného řízení jsme se rozhodli podat, protože nám od samého zahájení demolic bylo zřejmé, že postup vlastníka, tedy městského obvodu i stavebního úřadu není v souladu se zákonem. Magistrát nám dal svým rozhodnutím za pravdu, když konstatoval, že došlo k řadě porušení jak stavebních předpisů, tak správního řádu," doplnila Lehotská. Vyjádření obvodu ČTK zjišťuje.
Bourání vybraných domů v kolonii začalo 12. listopadu. Šlo o prázdné objekty a obvod se hájil tím, že demolicemi chce předejít případným útokům vandalů. V některých případech ale byly bourané domky součástí dvojdomků a v částech, které se nebouraly, stále žijí rodiny. Proti demolici se zvedla vlna protestů. Lidé podporující zachování někdejší hornické kolonie postup radnice kritizovali a uváděli, že je nezákonný. Radnice podle nich o chystaných demolicích dostatečně neinformovala dosavadní obyvatele osady, kde stále žije zhruba pět desítek lidí.
Příznivci osady následně obsadili střechu posledního domu určeného ke stržení v této demoliční vlně. Opakovaně na střechu vylézali, a to i za nepříznivého počasí. Poslední dům nakonec stavební stroje zbouraly 8. prosince. Časně ráno tehdy dům zajistila policie, aktivisté v něm nebyli a následně byl zbourán.
Radnice ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky o domy v osadě kvůli jejich stavu nechce pečovat. Podle ní jsou za hranicí životnosti a náklady na opravy jsou vysoké. Obvod chce nájemníky postupně vystěhovat a nechat lokalitu jako strategickou územní rezervu. Lidem nabízí náhradní ubytování.
Obyvatelé naopak uvádějí, že finské domky nejsou v tak špatném stavu. Odpůrci bourání namítají, že kolonie je příkladem ojedinělé komunitní práce, kde se povedlo přetvořit sociálně slabou lokalitu ve funkční sousedství a je příkladem bezproblémového soužití mezi romskou komunitou a majoritní společností.



Stále více mladých lidí se vrací k tradičním, takzvaně analogovým koníčkům, aby si odpočinuli od digitálních technologií. Oblibu získávají například vyšívání, pletení, keramika, origami, zahradničení nebo desková hra mahjong, píše agentura AP.



Tchaj-wan po více než dvoutýdenní nečekané přestávce oznámil návrat rozsáhlých aktivit čínského letectva kolem ostrova. Přestávka čínských vojenských letů vyvolala v Tchaj-peji spekulace o motivech Pekingu, napsala agentura Reuters.



Tenistka Kateřina Siniaková na prestižním turnaji v Indian Wells vybojovala 34. titul ve čtyřhře, s americkou spoluhráčkou Taylor Townsendovou triumfovala počtvrté. Ve finále porazily srbsko-kazašskou dvojici Aleksandra Kruničová, Anna Danilinová 7:6, 6:4. Siniaková si v deblovém žebříčku polepší ze třetího místa na druhé.



Po příchodu miliardářů do českého fotbalu se v nejvyšší soutěži roztočil bezprecedentní vír milionů za přepálené transfery. Zatímco kvalita investice je u řady luxusních přestupů sporná, další téma se nemění: kvalita trávníků na některých stadionech zůstává v otřesném stavu.



Společnost Tesla spustí svůj projekt Terafab zaměřený na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI) do sedmi dní. Oznámil to podle agentury Reuters generální ředitel firmy Elon Musk. Projekt má zajistit, aby automobilka měla dostatek čipů, které pohánějí systémy autonomního řízení jejích vozů .