


Demolice pěti domů v někdejší hornické kolonii Bedřiška v Ostravě byla povolena v rozporu s právními předpisy a na základě nedostatečných podkladů. Vyplývá to z rozhodnutí ostravského magistrátu, který se bouráním domů zabýval na základě podnětu Evy Lehotské, mluvčí obyvatel osady.

Magistrát původní rozhodnutí o demolici zrušil. Domy jsou ale už od konce minulého roku zbourané. Na rozhodnutí upozornila Česká televize, ČTK ho potvrdila Lehotská.
"Důvodem pro zrušení byla podle magistrátu nezákonnost povolení, protože žádost městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky i postup stavebního úřadu Vítkovice vykazovaly od počátku zásadní nedostatky. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat," uvedla Lehotská.
Dodala, že obyvatelé Bedřišky dál usilují o odkoupení nebo zřízení práva stavby ke zbývajícím domům, snaží se o záchranu osady. Úsilí o záchranu osady podpořil v minulosti například prezident Petr Pavel.
"Podnět na magistrát k zahájení přezkumného řízení jsme se rozhodli podat, protože nám od samého zahájení demolic bylo zřejmé, že postup vlastníka, tedy městského obvodu i stavebního úřadu není v souladu se zákonem. Magistrát nám dal svým rozhodnutím za pravdu, když konstatoval, že došlo k řadě porušení jak stavebních předpisů, tak správního řádu," doplnila Lehotská. Vyjádření obvodu ČTK zjišťuje.
Bourání vybraných domů v kolonii začalo 12. listopadu. Šlo o prázdné objekty a obvod se hájil tím, že demolicemi chce předejít případným útokům vandalů. V některých případech ale byly bourané domky součástí dvojdomků a v částech, které se nebouraly, stále žijí rodiny. Proti demolici se zvedla vlna protestů. Lidé podporující zachování někdejší hornické kolonie postup radnice kritizovali a uváděli, že je nezákonný. Radnice podle nich o chystaných demolicích dostatečně neinformovala dosavadní obyvatele osady, kde stále žije zhruba pět desítek lidí.
Příznivci osady následně obsadili střechu posledního domu určeného ke stržení v této demoliční vlně. Opakovaně na střechu vylézali, a to i za nepříznivého počasí. Poslední dům nakonec stavební stroje zbouraly 8. prosince. Časně ráno tehdy dům zajistila policie, aktivisté v něm nebyli a následně byl zbourán.
Radnice ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky o domy v osadě kvůli jejich stavu nechce pečovat. Podle ní jsou za hranicí životnosti a náklady na opravy jsou vysoké. Obvod chce nájemníky postupně vystěhovat a nechat lokalitu jako strategickou územní rezervu. Lidem nabízí náhradní ubytování.
Obyvatelé naopak uvádějí, že finské domky nejsou v tak špatném stavu. Odpůrci bourání namítají, že kolonie je příkladem ojedinělé komunitní práce, kde se povedlo přetvořit sociálně slabou lokalitu ve funkční sousedství a je příkladem bezproblémového soužití mezi romskou komunitou a majoritní společností.



Pětadvacetiletá Noelia Castillová z Katalánska ve čtvrtek po dlouhé právní bitvě proti otci a křesťanským aktivistům podstoupila eutanazii a zemřela podle svého přání. O úmrtí informují španělská média. Žena trpěla paraplegií po neúspěšném pokusu o sebevraždu. Její případ bedlivě sledovala média ve Španělsku, kde je eutanazie možná od roku 2021.



Desátý ročník srazu BMW M Day se koná v sobotu na Autodromu Most. Dorazí stovky vozů BMW M a premiérově se představí okruhový speciál M2 Racing.



Doživotí. S takovým verdiktem odešel od britského soudu mladý muž, který vloni v říjnu – krátce po svých osmnáctých narozeninách – několik hodin mučil svou matku a následně ji ubil kladivem. Autista s přidruženou poruchou pozornosti podle vyšetřovatelů trávil hodiny denně v toxickém online prostředí.



Íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu patrně zavedly systém mýtného, aby kontrolovaly mezinárodní lodní dopravu. Lodě musejí předkládat kompletní dokumentaci. Pak získají povolení, ale musejí akceptovat, že poplují jediným kontrolovaným koridorem.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.