Již před Vánoci se nemocnice potýkaly s nárůstem dětských pacientů s RS viry, onemocněním, které může vést až k tomu, že děti končí na umělém dýchání. Aktivita RS virů se podle Státního zdravotního ústavu již snižuje. Mezi lidmi ale ve vyšší míře kolují viry chřipky nebo covid a stále tak přetrvává epidemie akutních respiračních infekcí. Nemocnice plní kromě dětí i senioři či lidé, kteří mají více onemocnění a mají tak vyšší riziko, že v případě nákazy skončí ve vážném stavu.
Minulý týden nemocných ubylo, na každých 100 tisíc obyvatel připadalo 1770 případů, zhruba o čtvrtinu méně než v týdnu před Vánoci. Nejvíce klesl počet nemocných u dětí ve věku od šesti do čtrnácti let. Data jsou ale zkreslena vánočními svátky, kdy lidé s infekcemi tak často nechodili k lékaři. Velká část z nich totiž své ordinace zavřela. A pokud lidé šli na pohotovost, nedostali se do systému hlášení infekcí.
Podle vedoucího oddělení infekčních nemocí na Státním zdravotním ústavu Jana Kynčla tak pokles nemocnosti neodpovídá reálné situaci. "Hlášení výskytu musíme kvůli dnům volna brát s rezervou. Navíc v neepidemické sezoně obvykle bývá pokles nemocnosti přes sváteční dny podstatně větší," říká Kynčl. Nyní podle něj přibývá případů chřipky, největší nárůst je u dospělých od 25 do 64 let.
Pacienti s akutním respiračním onemocněním tak dál zatěžují nemocnice. Například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně je jich nyní okolo 150. "Lůžka interních oborů jsou téměř kompletně zaplněná a pokud se podaří nějakého pacienta propustit, okamžitě se znovu obsadí," říká mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Pacienty tak umisťují i na chirurgická oddělení. "Jedná se o respirační infekty, které trvají poměrně dlouho, není to záležitost jednoho nebo dvou dnů hospitalizace," říká náměstek pro léčebnou péči zlínské nemocnice Jozef Macko. Navíc se často jedná o starší pacienty, kteří mají více vážných chorob a potřebují intenzivní péči. Stává se také, že po propuštění musí být znovu hospitalizováni.
Dětí s chřipkou a RS viry je nyní ve Zlíně hospitalizovaných pět. Větší problém nyní podle Lipovské představují nemocní senioři. "Máme ale trochu obavy, že když se děti vrátí do škol, budou se respirační onemocnění opět více šířit," upozorňuje mluvčí.
V nemocnici od středy platí zákaz návštěv pacientů, výjimku mají nezletilí nebo doprovod u porodu. Ke stejnému kroku přistupují také například nemocnice v Pelhřimově, Strakonicích a Jindřichově Hradci. Naopak Slezská nemocnice v Opavě od středy zmírnila zákaz návštěv, platí už jen na některých odděleních.
Historicky nejvíc dětských pacientů
Pražská Fakultní nemocnice Bulovka si v loňském roce připsala rekord. Ordinace dětské pohotovosti za rok ošetřila téměř 14 tisíc pacientů, vůbec nejvíc v historii nemocnice. Nejvíc dětí přišlo v prosinci, bylo jich 1772. "I to je historický rekord, obvyklé počty dětí za měsíc se v posledních letech pohybovaly maximálně kolem tisíce," podotýká mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Práci v takovém množství podle ní nelze zvládat. "Lékař na pohotovosti má podle pravidel pojišťovny věnovat každému dítěti v průměru patnáct minut. To by znamenalo maximum 96 pacientů za 24 hodin za předpokladu, že by si lékař a sestra nestihli odskočit, najíst se ani si odpočinout. Ve skutečnosti bylo v některých dnech ošetřeno až 140 dětí," upozorňuje Libigerová.
A situace se podle ní nezměnila ani po Novém roce, i nadále přichází velké množství dětí. "Většina lůžek je trvale obsazených převážně pacienty s akutními infekty, mezi nimi v současné době dominuje infekce RS viry a chřipkou," dodává mluvčí Bulovky.
S dítětem na pohotovost kvůli kašli
Primář Pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl upozorňuje, že ve většině případů je vhodné jít nejdříve k praktickému lékaři. Na pohotovost patří především závažné případy, kdy má dítě vysokou horečku, která neustupuje ani po podání léků, je apatické, má poruchu vědomí, odmítá tekutiny, je dehydratované a podobně.
"Rodiče vodí děti na pohotovost velmi často zbytečně. Například při prvním mírném zvýšení teploty u staršího dítěte, kvůli krátce trvajícímu nezávažnému kašli, kvůli rýmě a podobně. Zcela zvláštním případem jsou rodiče, kteří děti přivedou proto, že se jim odpolední či večerní čas nebo víkend více časově hodí. To je samozřejmě zcela nemyslitelné a kapacity pohotovostí neumožňují se jejich dětem v takových případech věnovat," podotýká Peychl.
Zbytečné návštěvy na pohotovosti pak podle něj vedou k jejímu enormnímu přetížení a k tomu, že se lékaři nemohou kvalitně postarat o děti, které to skutečně potřebují. "Jde o širší problém. Lékařská pohotovostní služba pro děti má být zajišťována praktickými pediatry, ale ve skutečnosti se nyní těchto služeb účastní jen malá část z nich. To je nutno napravit, jinak tato služba nemůže být kvalitní. Zbytečné návštěvy potom problém ještě více zhoršují," dodává primář.
Stejnou zkušenost má i Fakultní nemocnice Brno, kde jen za prosinec ošetřili přes 3300 dětí. "Rodiče jsou někdy zbytečně úzkostliví a jedou na pohotovost dřív, než by bylo potřeba. Na dětskou pohotovost přišla většina pacientů s běžným respiračním infektem, takže jim lékaři doporučovali léky na teplotu, nosní kapky a léčbu kašle," říká mluvčí nemocnice Veronika Plachá.
Urgentní péči přitom potřebovalo jen deset procent pacientů. "Samozřejmě to hodně bylo tím, že přes Vánoce nemohli kontaktovat svého praktického lékaře, takže jsme je suplovali. Je těžké říct, kdy na pohotovost jet, rodič není lékař a nedokáže odhadnout situaci, ale někteří sami přiznávají, že jeli jen pro jistotu," dodává Plachá.
Velmi pomalé zlepšení
Lékaři jsou zatím jen opatrně optimističtí. Podle primáře Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petra Koťátka se situace velmi pomalu obrací k lepšímu.
RS viry podle něj sice pomalu mizí, chřipka je však stále aktuální. Pomohlo, že byly prázdniny a děti měly menší možnost se nakazit. Také se otevřela všechna oddělení, která byla přes vánoční prázdniny zavřená. "Určitě ještě nemáme vyhráno, stále je obsazenost oddělení kolem 80 procent, na intenzivní péči kolem 90 procent," upozorňuje Koťátko.
Také na dětské pohotovosti v Krajské nemocnici Liberec je nyní dvojnásobek obvyklého počtu pacientů a převládá chřipka a RS viry. Jejich počet už ale podle mluvčího Václava Řičáře nestoupá. "Na dětském oddělení na lůžkách máme víceméně plno, totéž na JIP, ale nikoho jsme nepřekládali, protože bychom neměli kapacitu nebo personál. Takže lidsky a kapacitně to zvládáme," popisuje Řičář.
Plně obsazená JIP lůžka má Dětská klinika v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Dětští pacienti jsou zde hospitalizovaní nejen s chřipkou, RS viry a dalšími virovými onemocněními, ale také s úrazy či nádory. "Situaci se zvládat daří, a to především díky velkému osobnímu nasazení personálu kliniky," říká mluvčí nemocnice Jana Mrákotová.
Mírné zlepšení zaznamenali v mladoboleslavské nemocnici, kde klesl nápor na pohotovosti i na lůžkovém oddělení. Podle mluvčí Hany Kopalové jsou na dětské pohotovosti především pacienti s RS viry a situaci personál zvládá bez problémů.
V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici se podle mluvčího Petra Sulka oproti období před Vánoci a během nich uklidnil stav na lůžkovém oddělení Pediatrické kliniky, situaci však podle něj nelze označit za dobrou. "Na naší dětské ambulanci máme stále vysoký počet dětí s respiračními nemocemi. Prakticky celé naše lůžkové oddělení Pediatrické kliniky je zatím využíváno převážně pro dětské pacienty s respiračními infekcemi," říká Sulek.
Fakultní nemocnice Olomouc měla největší nápor na Dětské klinice během Vánoc, za tří svátečních dny lékaři ošetřili téměř tři sta malých pacientů. "Nyní nastal relativní klid, protože děti byly přes svátky do jisté míry v izolaci v rámci svých rodin a navíc začaly opět fungovat ordinace terénních pediatrů," říká mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Nemocnice nyní s napětím sledují, jak bude vypadat situace příští týden poté, kdy se projeví návrat dětí do školních lavic, a tedy i do kolektivu.
