Státní zdravotní ústav

Planých neštovic bylo v první polovině roku nejvíce za posledních deset let

V první polovině letošního roku bylo v Česku nejvíce případů planých neštovic za posledních deset let. Lékaři nahlásili 42 tisíc případů, skoro devětkrát více než loni. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu ohledně šíření infekčních nemocí. V květnu se v Česku objevily také první případy opičích neštovic, do pondělního dne jich je celkem devět, jde ale o jiný virus a nákazy spolu nesouvisí.

"Vyšší výskyt onemocnění je pozorován ve dvou až čtyřletých cyklech, kdy doroste nová generace vnímavých dětí," uvedl Státní zdravotní ústav v doporučení pro lékaře, jak nemoci od sebe rozpoznat. "Nižší výskyt planých neštovic v loňském a předloňském roce bude pravděpodobně souviset jednak s vyšším výskytem tohoto onemocnění v roce 2019 a rovněž se zavedenými protiepidemickými opatřeními kvůli onemocnění covid-19," napsal.

Současnou situaci odborníci ze Státního zdravotního ústavu nepovažují za nijak výjimečnou. V letech před epidemií bylo nakažených obvykle mezi 20 tisíci a 38 tisíci. Dosud nejvíc jich za první pololetí bylo v roce 2014 (38 368) a následoval předcovidový rok 2019 (37 388).

Zdroj: ČTK

Nakažlivější varianty koronaviru obsahuje 87 procent nových pozitivních vzorků

Na nakažlivější subvarianty koronaviru omikron ukázalo minulý týden vyšetření 87 procent pozitivních vzorků, informoval Státní zdravotní ústav. Potvrzují to i podrobnější vyšetření sekvenací genomu viru, jejichž výsledky jsou zpožděné zhruba o dva týdny.

Při diskriminačních testech se vzorky porovnávají s již známými variantami viru. "Pozorujeme výrazný posun v zastoupení zachycené specifické mutace L452R, která ukazuje právě na šíření subvariant BA.4 nebo BA.5. a nyní se dostáváme na téměř 87procentní zastoupení ve vzorcích. Už i sekvenační data, která mívají zhruba 14 dnů zpoždění, postupně promítají tento vývoj," uvedla vedoucí národní referenční laboratoře zdravotního ústavu Helena Jiřincová.

Epidemie zesiluje zhruba od začátku června, kdy se denní přírůstky v pracovních dnech pohybovaly kolem 200. Předtím od února, kdy přibývaly denně desítky tisíc nakažených, klesaly. Minulý týden bylo v pracovní dny tisíc až téměř 1300 případů denně. Proti předchozímu týdnu to byl téměř dvojnásobek. Ministerstvo odhaduje, že počty budou růst ještě několik týdnů. Přibylo také nakažených v nemocnicích, minulý týden jich bylo přes 200. Lidí ve vážném stavu jsou ale stále jednotky.

Zdroj: ČTK

V pondělí přibylo v Česku přes tisíc případů covidu, poprvé od začátku května

V Česku přibylo v pondělí opět po téměř dvou měsících více než tisíc potvrzených případů koronaviru. Laboratoře jich odhalily 1241, dvojnásobek proti minulému týdnu. Testovat se nechalo 6500 lidí, což je nejvíce za červen. Epidemie v Česku zrychluje zhruba od začátku června. Počet hospitalizovaných ale výrazně neroste. V nemocnicích je nyní s nákazou 115 lidí, z toho pět v těžkém stavu. Za uplynulých sedm dní zemřeli s covidem tři lidé. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Státní zdravotní ústav v pondělí uvedl, že za nárůstem případů jsou nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Minulý týden tvořily ve vzorcích z pozitivních testů 75 procent. Před týdnem jich byla ve vzorcích zhruba polovina. Podle dosavadních poznatků nepřinášejí nové subvarianty onemocnění s horším průběhem. Jsou ale nakažlivější, proti původní variantě z čínského Wuchanu více než desetkrát. Podle odborníků je u nich také méně účinná ochrana po prodělání nemoci či očkování.

Zdroj: ČTK

Nakažlivější subvarianty omikronu tvoří tři čtvrtiny pozitivních testů na covid

Nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron tvořily minulý týden ve vzorcích z pozitivních testů 75 procent. Před týdnem jich byla ve vzorcích zhruba polovina. V tiskové zprávě o tom v pondělí informoval Státní zdravotní ústav. Případů koronaviru v Česku začalo přibývat. Za uplynulý týden jich bylo 3740, proti minulému týdnu o polovinu víc. Přibylo i hospitalizovaných.

Za nárůstem je podle diskriminačních PCR testů mutace L452R, která se vyskytuje u subvarianty BA.4 i BA.5. Pro přesné určení je třeba celogenomová sekvenace, která je ale časově náročná. "Data ze sekvenačních center v Česku ukazují, že nárůst lze pravděpodobně přičíst variantě BA.5, ale protože je zpoždění sekvenací zhruba 14 dní, k potvrzení dojde teprve v následujících týdnech," uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková onemocnění Státního zdravotního ústavu Helena Jiřincová.

Zdroj: ČTK

Více než polovinu přírůstku případů covidu tvoří nové mutace. Snadněji unikají protilátkám

Více než polovinu případů koronaviru v posledním týdnu tvoří nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5. Podle Státního zdravotního ústavu to ukazují data z diskriminačních PCR testů. Lze očekávat, že nárůst počtu nových případů, který začal před třemi týdny, bude dál pokračovat, uvedl zdravotní ústav v tiskové zprávě. V pracovních dnech minulého týdne bylo pozitivně testováno kolem 400 lidí denně.

"Dosavadní výsledky testů metodou PCR naznačují razantní nárůst v zastoupení subvariant BA.4 a BA.5 oproti ostatním variantám. V souvislosti s šířením varianty BA.5 lze očekávat i další nárůst detekcí pozitivních případů infekce covid-19," uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Jiřincová.

Zatímco v týdnu od 6. června tvořily nové varianty zhruba osm procent vzorků, v minulém týdnu šlo o 53 procent. Podle zdravotního ústavu zahraniční data neukazují, že by se nákazy pacientů nějak výrazně měnily nebo zhoršovaly příznaky. Zřejmě ale nové varianty viru snadněji unikají protilátkám. "Imunita po prodělání nemoci tedy nemusí být spolehlivou ochranou před infekcí," uvedl SZÚ.

Zdroj: ČTK

Černým kašlem loni onemocnělo přes 1300 lidí, meziročně o 79 procent více

V loňském roce onemocnělo černým kašlem 1347 lidí, což znamená meziroční nárůst o 79 procent. Oproti roku 2017 se počet případů dokonce zdvojnásobil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Přestože jsou proti černému kašli děti v raném věku povinně očkovány, bakterie způsobující toto onemocnění z populace podle odborníků nevymizela. Pravidelně jsou zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu.

Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí. Po poklesu v roce 2015 počet nemocných opět každoročně stoupá. V roce 2016 dosáhl 627 případů, v roce 2017 667 případů a v předloňském roce pak 752 případů. V roce 2019 na černý kašel nikdo nezemřel.

Zdroj: ČTK
Pokračovat