Vystřízlivění a sebevědomá politika. I tak oslovení politici ve zkratce charakterizují novou podobu česko-čínských diplomatických vztahů, jejíž základy se rodí na ministerstvu zahraničí. Po éře tehdejšího prezidenta Miloše Zemana spojené s divokým nájezdem čínských koncernů propojených s komunistickým režimem a následném bolestivém procitnutí, kdy řada slíbených investic ani neproběhla a navíc podle expertů neměly výrazný ekonomický efekt, chce nyní Praha vylepšit a posílit svou pozici ve vzájemných vztazích.
"Výhra čínského kritika Donalda Trumpa v amerických volbách nám nyní umožňuje být vůči Číně odvážnější a jednoznačně si definovat tu pozici, kde s Čínou chceme bezpečně spolupracovat - ale má to být spolupráce, nikoliv závislost," myslí si poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Právě ona má ve sněmovně jako zpravodajka projednání diplomatického materiálu na starosti.
Sinolog a šéf projektu Sinopsis Martin Hála tvrdí, že pro jednání s Čínou je potřeba pečlivé a systematické přípravy, počínaje výchovou odborníků s širším rozhledem, než měly v letech 2013 až 2021 týmy tehdejšího prezidenta Zemana a dřívější vlády.
Podle informací Aktuálně.cz by novými pilíři česko-čínských vztahů, alespoň tedy pohledem Prahy, měla být ekonomická nezávislost s důrazem na zachovávání lidských práv a český zájem. Zároveň by Česko mělo dál spolupracovat s Tchaj-wanem.
"Spolupráce mezi Českem a Čínou se vychýlila do jednoho extrému a teď hledá cestu zpátky. Nastavit výhodnou spolupráci s Pekingem není snadné. Podstatou diplomacie Komunistické strany Číny je usilovat o jednostranné výhody, jen chabě zastírané frázemi o 'win-win' a podobně. Česko musí především najít realistickou, dlouhodobě udržitelnou pozici," říká Hála.
"K revizi dochází proto, že jde o úkol z programového prohlášení vlády," reaguje stroze mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. A byť kabinet svůj upravený program schválil už před více než rokem a půl, revize vzájemných vztahů není dodnes hotová. Ministr Jan Lipavský přitom už dříve ohlásil, že chce materiál předložit letos na podzim.
"Termín nezazněl," říká Decroix s tím, že datum se minulý čtvrtek na svém jednání nedozvěděli ani členové zahraničního výboru. Jak přitom vyplývá z jeho archivu, poslanci už ve svém usnesení z loňského června vyzvali ministerstvo zahraničí k dokončení revize vztahů s Čínou.
Předsedou výboru je Richard Brabec a místopředsedou Radek Vondráček, ani jeden z politiků ANO však na dotazy nereagoval. A mlčí i sám ministr Lipavský. "Je to průběžný proces a v současné době dokončujeme sérii konzultací o zprávě k ní. Předpokládáme, že vládě by zpráva o revizi měla být předložena v horizontu týdnů," říká jeho mluvčí Wernerová.
Sinolog Hála se obává, zda se veřejná podoba revize objeví do sněmovních voleb, které by se měly konat příští rok na podzim. Délka procesu probíhajícího za dveřmi Černínského paláce zaráží i proto, že tajné služby pravidelně a čím dál zřetelněji před působením Pekingu varují. Čínu společně s Ruskem označují za největší riziko pro českou bezpečnost.
Jak Bezpečnostní informační služba, tak Vojenské zpravodajství připomínají, že i když prioritním ohrožením české bezpečnosti je nyní agresivní Rusko, detailně je třeba sledovat i kroky Pekingu. Třeba Bezpečnostní informační služba ve své několik týdnů staré výroční zprávě mluví o Číně jako "eminentní a zásadní hrozbě".
Otázkou je, jak se k nově narýsovaným linkám české diplomacie postaví sama Čína. Sinolog Hála se ovšem domnívá, že Lipavského ministerstvo nepřipraví dokument, který by nějak zvlášť Čínu provokoval. "I kdyby se revize nakonec objevila na veřejnosti, není příliš pravděpodobné, že by obsahovala razantnější formulace, jež by mohly Čínu podnítit k podrážděné reakci," tvrdí Hála.
