Lidé se kvůli pandemii koronaviru obávají ledasčeho, třeba i používání hotovosti. Některá britská média na jaře uvedla, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se může bankovkami a mincemi přenášet koronavirus. WHO vzápětí zprávu popřela a upřesnila, že pouze doporučila umývat si po manipulaci s penězi ruce a nedotýkat se obličeje. Zahraniční studie ale potvrzují, že peníze na sebe mohou navázat množství virů či bakterií.
Podle vědecké studie publikované v časopise The New England Journal of Medicine se virus na papíru dokáže udržet 24 hodin. Australská Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu zase nedávno zveřejnila studii, ve které říká, že virus vydrží na bankovkách až 28 dní. Zřejmě i proto lidé během pandemie velmi omezili používání hotovosti.
Čeští vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR společně s odborníky z papírenské společnosti Security Paper Mill (SPM), která se zabývá výrobou speciálních druhů papírů, nyní přišli s novým nápadem, jak papíry včetně bankovek udržet sterilní - tedy jak zajistit, aby se na nich viry nedržely.
Vymysleli práškové plnivo na bázi zinku a stříbra, které přidají do papíru. Ten následně dokáže koronavirus zcela zlikvidovat do půl hodiny. Tento čas chtějí vědci do budoucna ještě snížit, podle nich by bylo možné, aby byl virus usmrcen už do pěti minut. Takto upravený papír dokáže zničit i jiné viry či bakterie, jako je třeba zlatý stafylokok.
Státní zdravotní ústav nedávno zveřejnil zprávu, ve které uvádí, že předměty a povrchy mohou hrát při přenosu nákazy covidu roli, není ale stále jasné, jak velkou.
"Virus se sice přenáší většinou kapénkami nebo aerosolem, je ale určitá pravděpodobnost, že se nakazíte, pokud saháte na bankovky a pak třeba na obličej. Je proto dobré vědět, že manipulujete s bezpečným papírem," uvedl ředitel Ústavu chemických procesů Miroslav Punčochář.
Ochrana papíru může vydržet i několik let
Odborníci se nyní chystají "anticovidí papír", jak ho přezdívají, uvést do prodeje. Využití by mohl najít v případě zabezpečených dokumentů, které jsou často předávány z ruky do ruky - kromě zmíněných bankovek to jsou třeba jízdenky, pasy nebo stravenky. Vědci by ho ale rádi zavedli také ve zdravotnictví.
"Přemýšlíme, že bychom tímto způsobem mohli vyrábět i recepty nebo tapety do nemocničních pokojů, protože kdyby se na ně vir dostal, byl by usmrcen. Tím pádem by se čistilo nemocniční ovzduší," říká majitel firmy SPM Michael Broda. Sloučeninu, kterou odborníci do papírů dávají, lze podle nich použít i na jiné materiály, třeba jako součást nějaké látky. Do budoucna proto uvažují i nad možnou aplikací přímo v rouškách.
"Chceme snížit virovou i bakteriální zátěž během manipulace s různými předměty. Třeba když nese zdravotník pacientovi léky nebo oběd na papírovém podnosu, také by mohl použít náš materiál, tím pádem by nesl jídlo na bezpečném podkladu," uvedl šéf vývojového týmu z Ústavu chemických procesů Jiří Sobek. Vědci se chystají oslovit s nabídkou také českou vládu i okolní státy.
"Oslovili jsme už i Evropskou komisi a zjistili, že úřady nejsou schopny fungovat bez klasických tištěných papírů. I tam tedy vidíme možné využití," uvedl Broda. Podobný produkt se podle něj na českém trhu objeví poprvé. V Česku se zatím používaly například různé antibakteriální či antivirové postřiky, které ale mají omezenou životnost, protože časem vyprchají.
"Proto byste je musela postřikovat nebo natírat pořád dokola. My jsme schopni papíry vyrobit tak, aby viry pohlcovaly i roky, respektive do té doby, než se papír rozpadne," sdělil Broda. Výhodou je podle Jiřího Sobka i to, že je plnivo zakomponováno dovnitř papíru, proto se z něj jednoduše nedostane - nedá se například setřít rukou.
Za původní myšlenkou stály bakterie
Nápad udělat hygienicky bezpečný papír vznikl ve firmě SPM už zhruba před pěti lety. Tehdy společnost hledala způsob, jak zvýšit prodej. Z mezinárodních studií zjistila, že se přes zabezpečené papíry, tedy takové, které jsou často v oběhu, šíří nejrůznější bakterie. Firma v tom spatřila možnost komerčního úspěchu. Oslovila proto Akademii věd a obě instituce společně začaly vyvíjet plnivo, které by dokázalo bakterie na papíru likvidovat.
SPM do vývoje věnovala necelý milion eur, od státní Technologické agentury ČR dostali vědci dalších zhruba sedm milionů korun, z nichž část byla určena právě na vývoj antibakteriálního papíru. "Od začátku jsme chtěli vymyslet takový způsob, abychom byli schopni zabudovat hmotu dovnitř do papíru. Nechtěli jsme vytvořit další potěr, který by účinkoval třeba jen měsíc, než by vyprchal," uvedl Broda. Vědci proto dělali různé pokusy a nakonec zjistili, že jejich hmota na bázi zinku a stříbra na bakterie funguje a ničí je to.
Společnost poté začala antibakteriální papíry distribuovat do zahraničí. Tak to probíhalo několik let, než letos přišla pandemie koronaviru. Tehdy odborníci začali přemýšlet nad tím, zda by použití nešlo rozšířit i na něj a různé další viry. Nakonec podle nich stačilo trochu změnit recepturu.
"Náš výzkum skončil už v dubnu, ale v té době bylo těžké dostat se do laboratoře, trvalo tedy další měsíce, než jsme dokončili všechny potřebné zkoušky," dodal Broda s tím, že papír testovaly laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nebo na Technické univerzitě v Liberci.
Cesta k zavedení je ještě dlouhá, míní ČNB
"ČNB se samozřejmě o veškeré podobné inovace zajímá, nicméně předpokládáme, že aplikace do sériové papírenské výroby, a to zejména ceninové, bude otázkou ještě dlouhé doby," reagovala mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová na dotaz Aktuálně.cz, zda by centrální banka měla o novou vychytávku zájem.
Dodala, že papír pro české bankovky je již od poloviny 50. let vyráběn výhradně v zahraničí. "Bankovkový papír musí splňovat mnoho složitých požadavků na pevnost, stálost a aplikovatelnost prvků různými technologiemi, nepochybně tedy půjde o složitý proces," doplnila.
