Na plastu přežije koronavirus i 72 hodin. Jak na dalších materiálech? Mýdlo ho zničí

Jakub Heller Jakub Heller
Aktualizováno 10. 4. 2020 15:55
Z karantény platí řada výjimek. Mnozí musí stále chodit do práce nebo občas aspoň na nákup. A i když dodržují nakázané rozestupy a nosí roušky, nemají jistotu, že nepřijdou s virem SARS-CoV-2 do styku. Jak zjistili američtí vědci, vir dokáže mimo tělo hostitele přežít mnoho hodin i několik dní. Liší se to dle materiálu, na který kapky s virem po kýchnutí dopadnou. Spásu ale nabízí obyčejné mýdlo.
Největším ochráncem lidstva před koronavirem je aktuálně obyčejné mýdlo. A samozřejmě i roušky či respirátory.
Největším ochráncem lidstva před koronavirem je aktuálně obyčejné mýdlo. A samozřejmě i roušky či respirátory. | Foto: Shutterstock

Závěry studie se dají stručně shrnout následovně - nový koronavirus vydrží mimo tělo asi čtyři hodiny na měděném povrchu, čtyřiadvacet hodin na kartonu, a pokud spolu s kapkami kašle dopadne na plast či ocel, zůstane na nich aktivní a nebezpečný až dvaasedmdesát hodin. Tedy asi tři dny.

"Testy pro každý povrch jsou velmi náročné, vybrali jsme si proto jen ty z našeho pohledu nejpodstatnější a soustředili se na povrchy, které se běžně nacházejí v nemocnicích," dodala ke studii jedna z jejích autorek Neeltje van Doremalenová z amerického Státního zdravotního ústavu.

Americká studie

Otázce, jak dlouho přežije nový koronavirus mimo tělo hostitele, se ve společné práci věnovali výzkumníci z amerického Státního zdravotnického ústavu a prestižních univerzit, jako je Princeton a Kalifornská univerzita.

Přes tato významná jména je ale třeba dodat, že studie ještě neprošla recenzním řízením a zatím je dostupný pouze její takzvaný "preprint", tedy předběžné vydání.

Přesto je na místě seznámit se s jejími závěry, jelikož jde o první solidní data popisující, jak dlouho ve světě kolem nás přežívá SARS-CoV-2 ve chvíli, kdy opustí tělo svého hostitele.

Vědci zkoumali i to, jak dlouho se virus udrží v aerosolu, tedy ve směsi velmi malých pevných a kapalných částic ve vzduchu. Tento jejich experiment trval tři hodiny a po jejich uplynutí byl vir v aerosolu stále přítomný, byť v menší míře. Na základě těchto měření tak lze odhadovat, že by trvalo přibližně patnáct hodin, něž by přístroje žádný vir v aerosolu nezaznamenaly.

"Tahle studie ale není důkaz, že se virus šíří vzduchem," říká van Doremalenová. Myslí tím, že jejich práce nedokazuje přenos vzduchem bez zavinění nakaženého - tedy bez kýchnutí přímo na jinou osobu. Například vzduchotechnikou v budově či venku pouhým působením větru.

Jednak proto, že testy proběhly v laboratorních podmínkách, a jednak proto, že výzkumníci aerosol s virem uměle udržovali ve vzduchu tak, aby se nedotýkal povrchu. K tomu v reálném světě nedojde. 

"Navíc v tuto chvíli neexistují důkazy, že by pacienti nakažení virem při kýchání produkovali aerosol. Někdy však aerosol vzniká během procedur, které provádějí zdravotníci, jako je třeba intubace (zavedení trubice do vnějšího nebo vnitřního otvoru v lidském těle, pozn. red.). Je proto dobré vědět, jak dlouho v takových podmínkách virus přežívá," uzavírá van Doremalenová. 

Největším rizikem je stále kašel

S tím ostatně souhlasí i český epidemiolog Rastislav Maďar. "Nový koronavirus má průměr přibližně 120 nanometrů a takto malé infekční částice dokážou zůstat ve formě aerosolu ve vzduchu déle než větší patogeny," říká. 

Stále podle něj však platí, že nejrizikovější je přenos vzdušnou cestou z jedné osoby na druhou kapénkovou infekcí. A to přibližně na vzdálenost dvou metrů. Tedy nikoliv aerosolem, ale ve formě mnohem větších kapek, ke kterým se částečky viru přichytí. Takové kapky jsou ale poměrně těžké, rychle padají k zemi a ve vzduchu se příliš dlouho neudrží. Dokážou je také poměrně účinně zastavit respirátory i roušky.

Člověk procházející se po ulici tak pravděpodobně nemusí přemýšlet nad tím, zda na stejném místě před několika minutami nekýchl nemocný člověk. "Ve vnějším prostředí pohyb vzduchu a ultrafialové záření virus rozptýlí a sníží jeho infekčnost," říká k tomu Maďar.

Součástí americké studie bylo i srovnání s jinými druhy viru. S jedinou výjimkou kartonu, na kterém nový koronavirus vydrží déle, je jeho schopnost přežít na zmíněných površích prakticky totožná jako u staršího viru SARS-CoV-1. Ten stál na přelomu tisíciletí za epidemií těžkého akutního respiračního syndromu (SARS).

Zdá se proto, že rychlost, s jakou se SARS-CoV-2 šíří v lidské populaci, je třeba přisuzovat jiným faktorům - pravděpodobně dlouhé době, po kterou jsou pacienti infekční, aniž by měli příznaky nemoci.

Lidská kůže virus přitahuje

Jestli ale americká studie něco potvrdila, je to naprostá nezbytnost dodržovat až pedantsky pečlivou osobní hygienu. Drobné kapky kašle sice po dopadu na povrch vyschnou, ale virus podle studie přežívá dál - a to mnoho hodin až několik dní. Ve skutečnosti je tak mnohem větší šance, že se člověk dotkne kontaminovaného povrchu, než že mu někdo přímo kýchne do obličeje. 

Lidská kůže je pro virus navíc ideální prostředí. Kůže je organická a na jejím povrchu se nacházejí proteiny a mastné kyseliny z mrtvých buněk, které se s virem vzájemně přitahují. Pak už jen stačí dotknout se očí, nosu či úst a riziko nákazy raketově letí vzhůru. Většina lidí si přitom na obličej běžně sahá jednou za každé dvě až čtyři minuty. 

Ve chvíli, kdy k nákaze dojde, virus se začne šířit po těle. "Když vstoupí do buněk v dolních dýchacích cestách, množí se tam a infikuje další a další buňky, až vyvolá těžký zápal plic. Je velmi těžké mu v tom zabránit. Vyžaduje to specifická antivirotika, protože antibiotika proti virům nefungují," říká Maďar.

Achillovou patou koronaviru je mýdlo

Potvrzený lék na Covid-19 ještě neexistuje a největší kapacity světa zatím neúspěšně pracují také na účinné vakcíně. Proto je až zarážející, že největším nepřítelem viru a největším ochráncem lidstva je aktuálně obyčejné mýdlo.

"Když se dotknete třeba ocelového povrchu, částice viru se přichytí k vaší kůži. Umýt si ruce vodou může pomoci. Voda ale není zrovna nejlepší v soupeření se silnými vazbami mezi kůží a virem, které na mikroskopické úrovni připomínají lepidlo," vysvětlil pro Guardian Pall Thordarson, profesor australské University of South Wales v Sydney.

Tam, kde voda selhává, však mýdlo patří do úplně jiné váhové kategorie. "Mýdlo obsahuje tukům podobné látky známé jako amfifily, které jsou svou strukturou velmi podobné lipidům, které drží celý virus pohromadě," říká Thordarson. Molekuly mýdla s těmito lipidy soupeří a nahrazují je, čímž povolí to "lepidlo", které drží virus na kůži.

Co víc, mýdlo tak současně naruší i síly, díky kterým zůstávají jednotlivé součásti viru pospolu. "Virus se díky tomu rozpadne jako domeček z karet a umírá - tedy spíše přestává být aktivní, protože viry ve skutečnosti nejsou v pravém slova smyslu naživu," říká Thordarson.

Maďar k tomu dodává, že proti viru je velmi účinný i alkohol, chlornan sodný a také některé další dezinfekční látky. "Obvykle postačuje správná technika mytí rukou dezinfekčním mýdlem po dobu půl minuty. Druhou možností je nanést na suché ruce dezinfekci tak, aby byly vlhké alespoň půl minuty všechny dezinfikované plochy včetně hřbetu rukou, konečků prstů a meziprstních prostor," říká Maďar. 

Podle Thordarsona je ale mýdlo, pro někoho možná trochu překvapivě, jasnou první volbou. "Potřebujete jen relativně malé množství mýdlové vody, kterou třením rukou jednoduše rozetřete po celé jejich ploše. Zatímco do alkoholu musíte virus na okamžik zcela namočit a alkoholem napuštěné utěrky či gely bohužel nezaručují, že se vám to podaří úplně," říká profesor.

Dodává, že nechce nikoho od používání podobných přípravků odradit. "Často není použití mýdla možné nebo praktické, a pak jsou samozřejmě tyto přípravky mnohokrát lepší než nic," uvedl Thordarson.

Zákazníci by si ale v obchodě měli dát pozor na to, zda jde o výrobky, které jsou skutečně na bázi alkoholu, nebo nějaké další účinné látky. "Pokud nemá daný gel deklarovaný virucidní účinek na etiketě, na viry úplně fungovat nemusí nebo na to nebyl testován, ale je to rozhodně lepší než nic," dodává Maďar. 

Potraviny virus pravděpodobně nešíří

Okolo koronaviru existuje stále mnoho nezodpovězených otázek, což napomáhá i tomu, že lidé na internetu šíří nepodložené informace. Mezi nimi je například zpráva, že se koronavirus šíří ze zasažených zemí pomocí dovážených potravin.

Ministerstvo zemědělství však ujišťuje, že podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z minulého týdne nic nenaznačuje tomu, že by se virus prostřednictvím potravin přenášel.

Úřad svůj názor zakládá mimo jiné i na už dříve detailněji popsaných virech způsobujících onemocnění SARS a MERS. "Podle současných znalostí popsaných cest přenosu koronavirů a také díky jejich nízké schopnosti přežít ve venkovním prostředí je nepravděpodobné, že by dovážené zboží, včetně potravin, mohlo být zdrojem infekce," říká tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Přiznává ale, že riziko stále hrozí v případě, kdy by nebalené potraviny někdo sekrety kontaminoval těsně předtím, než by si je jiný zákazník koupil. To byl ostatně hlavní důvod pro zpřísnění jejich prodeje.

Foto: Kaufland

"Při vyhlášení nouzového stavu vláda povolila prodej nebaleného pečiva jen za splnění některých podmínek. Například musí mít zákazníci k dispozici pomůcky jako kleště a jednorázové rukavice. Chci apelovat na všechny, aby striktně dodržovali všechna vyhlášená opatření a byli k sobě ohleduplní, aby se šíření koronaviru podařilo zastavit," uzavírá ministr zemědělství Miroslav Toman.

Redaktor Economie Otakar Schön doporučuje vyrobit si za dvě minuty roušky na jedno rychlé použití. | Video: Otakar Schön
 

Právě se děje

před 3 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 47 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varovaly před tsunami

Na Aljašce udeřilo silné zemětřesení - podle americké geologické služby (USGS) dosáhlo síly až 8,2 stupně. Úřady ve čtvrtek kvůli otřesům vydaly varování před tsunami v oblasti, později ho zrušily. Na některých místech Aljašky lidé zaznamenali malé vlny, které měřily zhruba 0,3 metru nad úrovní přílivu, informovala agentura Reuters, podle níž nejsou zatím hlášeny oběti ani škody.

"Je to v tomhle případě opravdu štěstí, protože 8,2 (stupně) je dostatečně silné pro vznik velké vlny, obzvláště v této oblasti," konstatoval později Dave Snider z amerického národního střediska pro varování před cunami (NTWC). Několik pobřežních komunit bylo nicméně evakuováno

Zdroj: ČTK
Další zprávy