Nemusíte se bát platit hotově, uklidňuje ČNB. S penězi a viry je to však složitější

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
16. 3. 2020 6:45
V britských médiích se objevila informace, že podle Světové zdravotnické organizace mohou peníze přenášet koronavirus. Ta hned zprávu dementovala s tím, že žádné varování nevydala a jen doporučila, aby si lidé po manipulaci s hotovostí myli ruce. Česká národní banka rovněž odmítá spekulace o "nakažených" penězích. Nicméně studie z minulosti ukazují, že se virům povrch bankovek líbí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Víme, že peníze často mění majitele a mohou zachytit různé druhy bakterií a virů a podobně," citoval na začátku března mluvčí Světové zdravotnické organizace Fadelu Chaibovou deník The Daily Telegraph. Mluvčí dodala, že "pokud to lze, není špatný nápad platit bezkontaktně".

Následně organizace dementovala zprávu slovy: "Neřekli jsme, že bankovky a mince přenášejí koronavirus. Jen jsme doporučili, aby si lidé myli po manipulaci s bankovkami ruce."

Že by se lidé mohli nakazit z peněz, zásadně odmítá i Česká národní banka, kterou Aktuálně.cz kontaktovalo. "Výzkumy provedené v minulosti u nás i v zahraničí neprokázaly, že by pracovníci peněžních ústavů, pošt a další, kteří profesionálně pracují s penězi po velkou část své pracovní doby, trpěli nakažlivými nemocemi více než kdokoliv jiný. Nikdy se také neprokázalo, že by byl peněžní oběh příčinou šíření nějaké epidemie. Zvýšená hygiena u občanů v souvislosti s manipulací s penězi je již zakořeněnou samozřejmostí," uvedla tisková mluvčí ČNB Denisa Všetíčková. 

Doplnila, že koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu stejně jako jiná respirační onemocnění, nejsnáze kapénkovou infekcí. "Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin. Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích, kde se potkává velké množství lidí. Ale například zásilkové společnosti v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží opatření nepřijímají, protože k tomu není důvod," uvedla Všetíčková. 

ČNB podle ní v této chvíli neprovádí a ani neplánuje žádná speciální opatření v oblasti nakládání s hotovostí. "Banka zpracovává bankovky a mince standardním způsobem jako jiné centrální banky. Bankovky a mince přijaté z oběhu se v ČNB třídí a vyhodnocují z hlediska jejich dalšího použití. A o tom, jakou platební metodu jednotliví občané zvolí, nechme rozhodovat samotné občany," dodala. 

Virus chřipky zůstal na penězích až 17 dní

Zahraniční studie nicméně potvrzují, že mince a bankovky na sebe mohou při intenzivním oběhu mezi lidmi navázat množství virů či bakterií. Časopis MintWorld, který se zaměřuje na témata spojená s výrobou mincí, se před několika lety tématu "špinavých" peněz detailně věnoval.

V jednom z textů například zmiňuje pokus ženevských vědců, kteří zkoumali švýcarské bankovky a zjistili, že virus chřipky typu A přežil ve vysoké koncentraci na penězích až tři dny, přičemž infekční byl dvě hodiny. Pokud ovšem byly bankovky potaženy hlenem z dýchacích cest, byly virové až 17 dní a infekční celých 24 hodin. Autoři studie už tehdy zmínili, že by se na toto zjištění nemělo zapomínat při pandemických scénářích. 

Časopis dále zmínil, že bankovky mohou být pomůckou k pochopení toho, jak se pandemie šíří v globalizované společnosti. Patogeny jsou přenášeny z člověka na člověka, podobně jako jsou mezi lidmi v oběhu peníze. Americký projekt nazvaný "Kde je George?" sleduje prostřednictvím internetu číselné kódy bankovek a podle toho zjišťuje, jak rychle překonají určitou vzdálenost. Podobné projekty byly provedeny s kanadskými bankovkami i eurobankovkami.

Další z textů časopisu se věnoval materiálům oběživa. Bankovky vyšly z analýz výrazně hůře než kovové mince, kde patogeny nemají šanci se na kluzkém povrchu dlouho udržet.

"Povrch českých oběžných mincí tvoří měď, zinek a nikl. Tyto kovy oplývají prokazatelnými antibakteriálními účinky, takže se jich nemusíme štítit," uvedl k tomu Jaroslav Černý z České mincovny, kde se české mince razí. 

Mezi bankovkami na tom byly výrazně lépe ty, které neobíhaly dlouho. Nebyly totiž pomačkané, a tak se na ně chytilo méně patogenů. Velmi významně se tak množství bakterií a virů snížilo na penězích v zemích, které byly vysoko hodnocené v Indexu ekonomické svobody. Vědci to vysvětlovali vyššími hygienickými standardy v bohatších zemích a právě kratší dobou oběhu bankovek. 

Pračka na peníze

Za poslední dvě desetiletí se hygienický stav oběživa v řadě států světa zlepšil. Používají se stále lepší výrobní materiály, povrchová úprava bankovek je odolnější vůči špíně, což snižuje možnost množení mikroorganismů. 

"V některých zemích, jako například v Bangladéši, nahradili bankovky z bavlněného papíru bankovkami vyrobenými na bázi polymerů. Polymery jsou odolnější vůči vlhku či teplu, které šíření nemocí prospívá. V Austrálii zase kolují bankovky plastové, které nejenže lépe odolávají mikroorganismům, ale v oběhu vydrží také mnohonásobně déle," říká Lukáš Jokl ze společnosti Zlaťáky.

Hotové peníze jsou podle něj čistší také díky technologickému pokroku. "Například potom, co byl japonský jen označen za jednu z nejšpinavějších měn vůbec, vyvinula společnost Hitachi před lety pračku, která dokáže během desetiny vteřiny zahřát peníze na 392 stupňů," dodává Jokl. 

Některé státy ‘zdravotní stav’ bankovek pravidelně kontrolují. "V minulosti byl stěr z bankovek a mincí proveden Státním zdravotním ústavem i u nás. Již po dvou dnech se v inkubátoru na ploše dvou centimetrů čtverečních objevilo na padesát kolonií mikrobů řádově o miliardách jedinců," uvádí Jokl a dodává, že byť toto množství není o moc větší než na předmětech, které nás běžně obklopují, potvrzuje důležitost dodržování základních hygienických návyků, především pak časté mytí rukou.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Pacient, kterému byl podáván Remdesivir, se uzdravuje, brzy bude odpojen od plicní ventilace

Pacient, jemuž byl podáván experimentální lék Remdesivir, je při vědomí a podle ošetřujícího lékaře ve fázi uzdravování, nyní si postupně odvyká na plicní ventilaci. "Dosud ale nevíme, zda Remdesivir byl tím zásadním, co mu pomohlo, tudíž bych se k tomu léku tolik neupínal," uvedl ošetřující lékař pacienta Martin Balík.

Zdroj: ČTK , Domácí
Další zprávy