Ministr opakuje, že za vysoké ceny potravin mohou hlavně obchodní řetězce a potravináři. Chce na ně neformálně tlačit, aby své marže snižovaly. Podle ekonomů to ale nepřinese výsledky, obchodníci se takovým výzvám jen vysmívají. "Mluvit řetězcům do svědomí nepomůže," říká ekonom ze společnosti PAQ Research Jakub Komárek. "Řetězce mohou před kamerami odkývat cokoli, ale ve skutečnosti je nikdo apelem na dobročinnost nedotlačí, aby si ukrajovali ze zisku," souhlasí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Vláda by se podle oslovených ekonomů měla obrátit na antimonopolní úřad, který má za úkol chránit hospodářskou soutěž. "Stát by měl plnit roli rozhodčího. Pokud někdo porušuje pravidla, měl by nastoupit," míní Komárek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo Česká obchodní inspekce mohou podle Hradila provádět například informativní kontroly. "Lze tak zjistit, zda se někde něco odpoutává od nákladů nebo že je někde produkt dražší o desítky procent než ve zbytku trhu," popisuje.
Podobná kontrola by podle něj byla službou zákazníkům. "Dalo by jim to impuls, že se mají zamyslet, než sáhnou do regálu, jestli nejít do menší provozovny, kde stejnou potravinu koupí levněji," míní Hradil.
Také ministr zemědělství tvrdí, že by měl být antimonopolní úřad aktivnější. "S panem předsedou Mlsnou jsem se setkal už v září a žádal jsem ho, aby byl úřad razantnější v kontrolních krocích. Nemám ale pocit, že by se to dělo. Je potřeba, aby úřad konal a nečekal jen na nějaká podání, to je alibismus. Může prokázat i vlastní iniciativu," sdělil Aktuálně.cz.
Rovněž chce větší aktivitu obchodní inspekce v souvislosti se slevovými akcemi. Pro slevy od letoška platí přísnější pravidla, která ale někteří obchodníci stále obcházejí a navíc se velké části potravin netýkají.
Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna se ale ministrovým výtkám brání. Úřad podle něj může provést kontrolu, jen když má podezření, že společnost narušuje hospodářskou soutěž. "Nejsme kontrolní orgán, neurčujeme ceny, ty určuje trh. Skutečnost, že dochází ke zvyšování cen v potravinářství, neopravňuje úřad vtrhnout do firmy a kontrolovat ji. Průběžně to monitorujeme a žádné takové podezření jsme nezaznamenali," řekl. Úřad je nezávislý a nepodléhá vládě. Mlsnu jmenoval do čela úřadu v roce 2020 tehdejší prezident Miloš Zeman na návrh vlády Andreje Babiše.
Podle Mlsny za zdražování nemůže jeden článek systému, ale všechny tři, tedy prvovýrobci, potravináři i obchody. "Ukázalo se, že všichni dokáží promítnout zvýšené náklady do svých konečných cen," dodal. Odpovídají tomu výsledky šetření, které úřad zveřejnil v květnu. Na základě kontroly cen mouky, mléka, másla, vajec a kuřecího masa nezjistil, že by někdo od výrobců přes zpracovatele po prodejce nepřiměřeně zvyšoval ceny.
Stanjura: Pro zdražení není důvod
Dodavatelé potravin obchodníkům oznámili, že budou od ledna zvyšovat ceny o pět až deset procent. I přesto, že potraviny budou od Nového roku ve snížené sazbě DPH 12 procent, nyní se na ně vztahuje 15procentní daň. Ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tak nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. "Nevidím pro to žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky," uvedl.
Snížení DPH na potraviny je součástí vládního balíčku změn, které mají ozdravit veřejné finance. Krok měl pomoci občanům při vysoké inflaci posledních let, která se výrazně podepsala právě na cenách potravin. Vláda očekávala pokles cen, slibovaly to i obchodní řetězce.
Takový předpoklad ale považovali ekonomové od počátku za naivní. "My víme historicky, že snižování DPH se nikdy kompletně neprojeví na ceně," řekl ekonom Hradil. Řetězce po schválení balíčku na své sliby zapomněly a před pár dny oznámily další zdražování. Odůvodňují to například dražšími energiemi.
Podle Hradila je základním problémem českého trhu malá konkurence potravinářů a zemědělců. "Problém je, že dominuje zhruba pět velkých hráčů, jde o oligopol, který vždy značí vyšší ceny pro spotřebitele. Kdyby jich bylo třeba dvacet, nikdo nemůže výrazně zdražit, protože konkurence podsekne ceny a vezme mu zákazníky. Žádný ministr to ale nedokáže v řádu měsíců změnit," doplnil ekonom.
