Praha - Kdo si zavolá záchranku jenom proto, že se na večírku přiotrávil alkoholem, měl by si výjezd lékařů zaplatit z vlastní kapsy. Navrhují to samotní záchranáři.
Zbytečných zásahů, které kvůli opilcům či narkomanům podniknou, totiž přibývá. Jen v loňském roce ukrojily tři čtvrtě miliardy z celkových 5 miliard korun určených na záchranku.
"K pacientům pod vlivem drog nebo alkoholu vyrážíme stále častěji. V mnoha místech totiž přestaly fungovat pohotovosti, navíc uživatelé omamných látek jsou mnohem náchylnější k úrazům," popisuje například náměstek pro léčebně preventivní péči středočeské záchranky Jiří Knor.
Jenomže když se záchranáři věnují zlomeninám přiopilých výtržníků, mohou chybět u skutečně závažných případů. Například u dopravních nehod. "Těch přitom máme v regionu hodně, ve středních Čechách se sbíhají prakticky všechny dálnice," podotýká Knor.
Z vlastní kapsy
Podobnou zkušenost má i šéf jihočeské záchranky a současně předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý. "Ošetření opilých pacientů stojí stále víc. Loni jsme za ně vydali tři čtvrtě miliardy korun," vyčísluje. Také podle něj hrozí, že nebudou mít záchranáři volné ruce, když se opodál stane havárie.
Navrhuje proto zavést nové pravidlo. Jakmile se zjistí, že je pacient pod vlivem omamné látky, zaplatí si zásah záchranářů sám. "Problém s prokazováním by nebyl, už dnes se do každé výjezdové karty přítomnost alkoholu zaznamenává," podotýká Slabý.
Zdravotní pojišťovny by potom mohly po hříšníkovi buď požadovat správní poplatek, nebo by mu zásah záchranářů celý naúčtovaly. "Ostatně když dokážou komerční pojišťovny krátit pojistné plnění za škodu, kterou klient způsobil v opilosti, proč by to nedokázaly pojišťovny zdravotní," domnívá se Slabý. Svou představu už nastínil také Poslanecké sněmovně.
Vedení resortu zdravotnictví s návrhem souhlasí, bude se jím prý zabývat. "Určitě jde o zajímavý podnět a budeme o něm uvažovat," potvrdil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Půjde rozpoznat zneužití?
Podporu mu vyjádřily také zdravotní pojišťovny. "Naprosto s tím souzním," řekl například šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
A nejen to. Pokud by se legislativa skutečně měnila a sankce za zneužívání zaváděly, nemuselo by podle pojišťoven zůstat jen u opilců v záchrankách.
"Těch případů by mohlo být daleko víc. Měly by se zvážit i jiné oblasti, kde by nesl pojištěnec finanční odpovědnost za to, že vědomě a vlastním zaviněním způsobí nějaké náklady," přidal další nápad ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich. Sankce by podle něj mohly pojišťovny po pacientech vymáhat také za opakované a průkazné maření předepsané léčby.
Kdo je k návrhu naopak skeptický, jsou zástupci pacientských organizací. Například Jana Petrenko z Koalice pro zdraví připomíná, že se bude jen těžko rozlišovat, jestli si dal pacient před zraněním jen jedno pivo, nebo jestli jde o chronického uživatele alkoholu, který si své zdraví systematicky likviduje a který záchranku zneužívá.
Záchranáři podnikli v loňském roce celkem 945 384 výjezdů, tedy o čtvrtinu více než před pěti lety. Počty zásahů podle nich rostou z několika důvodů - kromě lidí, kteří volají rychlou pomoc kvůli alkoholu či banalitám, přibývá také počet ošetřených seniorů. Populace totiž stárne. Jen za loňský rok tak spolykal provoz záchranek zhruba 5,5 miliardy korun.
