Josef Kraus vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nyní tam působí na oboru Bezpečnostní a strategická studia, přednáší o bezpečnostních a strategických perspektivách České republiky, o zbrojní a vojenské politice, kybernetické válce či islámském radikalismu. Vyučuje také na Univerzitě obrany, jediné vojenské vysoké škole v Česku.
Absolvoval kurz speciální přípravy pro krizové situace na Vojenské akademii, má za sebou řadu terénních výzkumů v konfliktních oblastech, zejména v regionu Blízkého a Středního východu a na Kavkaze. Pobýval na výzkumné stáži na univerzitě Al-Mustafa v íránském městě Qom, centru šíitského islámu, a na dalších blízkovýchodních univerzitách. Vědecky se zaměřuje především na problematiku terorismu, náboženského extremismu, konfliktů o suroviny, hybridních hrozeb či energetické bezpečnosti. V publikacích se zabýval také islamofobií v Česku, činností českých zpravodajských služeb a rolí zpravodajských služeb na Blízkém východě.
Americké stahování z Afghánistánu označuje Josef Kraus za "jeden velký chaos, organizační průšvih a logistický proval". Přesto si nemyslí, že by spojenečtí vojáci působili v zemi uplynulých dvacet let zbytečně. "Nemalá část afghánské společnosti skutečně posunula. I to může být důvod, proč se nyní Tálibán snaží působit mnohem pragmatičtěji, méně extremisticky a ne tak represivně," říká. V zemi se podle něj něco podařilo vybudovat nejen společensky, ale také fyzicky. "Zda to přežije a zda to bylo úměrné tomu obrovskému množství energie, peněz a lidských životů, to si netroufám hodnotit," dodává.
Co se týče otázky, jak dění v Afghánistánu ovlivní Česko, nedomnívá se, že by šlo očekávat nějaký krátkodobý a přímý dopad. "Jednoduše řečeno, příliš se nás to nedotkne," uvádí. Z dlouhodobějšího hlediska ale samozřejmě bude pro Českou republiku důležité, jak se ona a i celá Evropa bude potýkat s možným nárůstem uprchlíků směřujících z Afghánistánu právě na Západ a jaké to bude mít dopad na mezinárodní politiku a bezpečnostní prostředí.
Kdyby se situace v Afghánistánu vrátila do 90. let, tak podle něj nelze vyloučit ani nárůst rizika mezinárodního islámského terorismu. Ten se dle jeho slov může Afghánistánem a snadným uchopením moci islamisty inspirovat a také by se pro tento mezinárodní terorismus mohl znovu stát "bezpečným přístavem".
Česko podle Josefa Krause "není typickým ani vhodným cílem islamistických teroristů, přestože jsme jejich optikou součástí Západu, jsme členem EU a NATO", nicméně tím pádem "ani útok na českém území nelze vyloučit". V tuto chvíli náš stát nemusí přijímat nějaká zvláštní bezpečnostní opatření, ale situaci je určitě třeba nadále pečlivě monitorovat.
Integrace desítek afghánských spolupracovníků české armády a jejich rodin do české společnosti se Kraus neobává. "Rozhodně nic nebrání tomu, aby se bez větších komplikací normálně fungovali a zapadli do české společnosti. Sám jich osobně znám několik. Jsou to lidé, kteří již roky pobývají v ČR, pracují zde, vychovávají děti a nejsou s nimi vůbec žádné problémy," říká.
Zpochybňuje také tvrzení prezidenta Zemana, že se spojenci do Afghánistánu brzy vrátí. K návratu Západu do Afghánistánu jsem pak velice skeptický. Není to prý na pořadu dnů, týdnů, měsíců ani roků. "Rozhodně ne výraznější intervence pozemních sil a podobně. Letecké údery, podpora místních bojůvek a další si už umím představit výrazně víc," dodává.