Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou, se po dvouletém vyloučení vrací na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
Informovala o tom agentura DPA, která poznamenala, že k novému přístupu k AfD dochází po změně ve vedení tohoto významného bezpečnostního fóra.
Na konferenci bývali obvykle zastoupeni experti na obranu a zahraniční politiku ze všech politických stran Spolkového sněmu. V letech 2024 a 2025 se tehdejší šéf konference Christoph Heusgen rozhodl zástupce AfD nepozvat. V loňském roce pozvánku do bavorské metropole nedostala ani strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která prosazuje krajně levicovou politiku.
Heusgen svůj postoj zdůvodňoval mimo jiné tím, že poslanci obou stran opustili Spolkový sněm při projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož země od února 2022 čelí ruské invazi. „To je opak dialogu a něco podobného nechci na konferenci zažít,“ řekl Heusgen.
Americký viceprezident J. D. Vance letos vyloučení AfD z konference kritizoval. Také se na okraj konference v Mnichově setkal se spolupředsedkyní AfD a tehdejší kandidátkou strany na kancléřku Alicí Weidelovou.
Rozhodnutí pozvat AfD učinil podle DPA někdejší dlouholetý šéf konference Wolfgang Ischinger, který zároveň předsedá radě Nadace Mnichovské bezpečnostní konference, která je organizátorem fóra. Ischinger konferenci vedl do roku 2022, kdy ho vystřídal Heusgen, letos se však na tento post opět vrátil Ischinger.
Mnichovská bezpečnostní konference, která se v roce 2026 uskuteční od 13. do 15. února, patří k významným setkáním zaměřeným na bezpečnost. Každoročně se jí v bavorské metropoli účastní desítky vrcholných politiků z celého světa a také mnoho diplomatů či expertů.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Orbán žádá pozastavení protiruských sankcí, plánuje tak vyřešit rostoucí ceny ropy
Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení sankcí na dovoz ruských energií do EU.
Jiřikovského obvinili z provozování darknetového tržiště. Hrozí mu až 18 let vězení
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského známého z bitcoinové kauzy. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. V pondělí to uvedl vrchní žalobce Radim Dragoun.
ŽIVĚ Do Prahy se repatriačním letem z Rijádu vrátilo 180 Čechů
Do Prahy se v pondělí krátce před 07:00 vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, kterým ze saúdskoarabského Rijádu přicestovalo 180 Čechů. V noci přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková.
ŽIVĚ NATO zničilo v tureckém vzdušném prostoru již druhou raketu z Íránu
Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.
Stovka bomb zničila tajný bunkr pod "komplexem vůdců". Izraelci ukázali jeho detaily
Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.