"Tehdy nešlo o žádnou prozíravost a adaptaci na klimatickou změnu. Tenkrát to ještě nebylo téma. Cílem bylo celé pole odvodnit, aby se na něm mohlo stavět," vysvětluje Radim Vítek, který se na stavbě v roce 2006 podílel. Kdyby se dešťová voda svedla z asi 35 hektarů zastavěné půdy do kanalizace, stoka by se přeplnila. Proto jsou mezi budovami pod zemí vybudované nádrže, kam voda stéká vsakovacími průlevy a odkud se pak postupně upouští.
Většina budov v kampusu má navíc zelené střechy, což byla v době výstavby poměrně novinka. Všudypřítomná zeleň sama o sobě zadržuje vodu a vláhu a ochlazuje okolí v parních letních dnech.
Vodní nádrže měly původně za úkol zpomalit a regulovat odtok srážek, ve stále zhoršující se době sucha ale naopak dokážou také vodu zadržet. I když podle Vítka trochu zastaralým způsobem.
"Dnes už bychom to dělali jinak, mnohem velkoryseji. Tady se voda zadržuje pod zemí, čímž se splní zákon, ale už se nešlo dál. Měli bychom to dělat přírodě blízkým způsobem. Teď už se snažíme, aby se nepracovalo jen s nějakými podzemními nádržemi, ale aby voda zůstala i na povrchu," vysvětluje.
Kampus Masarykovy univerzity v městské části Bohunice je starý 14 let, tehdy šlo o jednu z prvních velkých staveb, kde se počítalo se šetrným hospodařením s vodou. "Čekali jsme, že jich časem přibude mnohem víc, že zažijeme boom takových budov. Ale architekti a projektanti narážejí na spoustu překážek. Developeři, města a všichni zainteresovaní mají různé představy. Jsou ale i osvícenější investoři a developeři s přísnějšími požadavky," míní Vítek.
Ani při stavbě kampusu to nebylo jednoduché. Stojí u něj velké parkoviště a investor bojoval o každé parkovací místo. "My jsme jich ale museli hodně škrtnout a bylo těžké je o tom přesvědčit," popisuje. Na parkoviště se musely vejít pásy na odtok dešťové vody, dnes zarostlé zelení s vysázenými stromy.
Spolupráce architektů a vodohospodářů
Radim Vítek si myslí, že osvěta je důležitá a není od věci ke stavbě umístit informativní cedule. Například zmíněné odtoky na parkovištích si lidé často pletou se škarpou a někdy se v nich povalují papírové kapesníky a nejrůznější odpadky.
Největší problém ale architekt spatřuje v tom, že obzvlášť v dnešní době je při velkých projektech potřeba, aby na nich spolupracovalo hned několik profesí. "Kromě stavaře potřebujete krajináře, vodohospodáře i dopravního inženýra, aby to celé dohromady dávalo smysl. Když budovu navrhuje jen jedna profese, tak na ní bývá něco špatně. U nás ale zatím nejsme na mezioborovou spolupráci moc zvyklí," myslí si. "Veřejný prostor musí být multifunkční, musí fungovat přes celý rok, je na něj kladeno mnoho požadavků. Musí tam být zeleň, prostor pro chodce a zároveň třeba parkoviště," dodává.
Dnes Vítek pracuje v Kanceláři architekta města Brno (KAM Brno), což je městem založená příspěvková organizace, která pořádá architektonické soutěže. Naposledy o návrh na podobu nového hlavního nádraží. Vytvořila také manuál, který má sloužit městským částem jako příručka pro zacházení s veřejným prostorem.
Brno právě chystá nový územní plán, jehož návrh i s připomínkami občanů se bude znovu projednávat v polovině příštího roku. "Je rozdíl mezi tím, když stavíte na zelené louce a v městské zástavbě. Ve městě je to těžší, jsou tam inženýrské sítě, kanalizace a podobně," vysvětluje Vítek komplikace. Například ne na každém náměstí lze vysázet stromy kvůli historickým sklepům, ne všude se dají stavět domy se zelenými střechami.
Zelené střechy
V těch je přitom Brno českým průkopníkem. Loni mohli Brňané žádat o příspěvek na vybudování zelené střechy na svém domě, garáži či přístřešku.
Jedno známé místo se zelenou střechou stojí v Brně už osm let a pro mnoho obyvatel je to oáza uprostřed centra. Otevřená zahrada kousek pod hradem Špilberk nabízí odpočinek ve stínu stromů, kavárnu nebo výukovou zahrádku pro děti, která vede od vchodu do svahu až na střechu první pasivní administrativní budovy v Česku. V roce 2013 získala v soutěži Stavba roku cenu ministra životního prostředí za energetickou úspornost a efektivnost.
Zelená střecha budovy environmentální Nadace Partnerství zadrží obrovské množství vody a v horkých letních dnech ochlazuje kanceláře i bez klimatizace.
"V roce 2012, kdy se budova postavila, jsme ještě nepociťovali projevy klimatické změny a taková vedra, takže nevím, jestli se tomu dá říkat adaptační opatření. Ale přesně tak funguje," říká Martin Čech, specialista na zelené stavění Nadace Partnerství. Dnes se v kancelářích i splachuje dešťovou vodou, v zimě se vytápí tepelnými čerpadly z osmi 118 metrů hlubokých vrtů, a dvě na sebe nalepené kancelářské budovy tak na vytápění spotřebují ročně stejně energie jako jeden velký starý rodinný dům.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
Postavit zelenou střechu je ale velká investice a pro developery ani investory není povinná. V současnosti se projednává návrh nového stavebního zákona, který má ovšem mnoho kritiků, hlavně z řad ekologů. Podle nich nevytvoří lepší podmínky pro hospodaření s vodou a zelení.
"Návrh je hodně orientován na ekonomický rozvoj. Stavební právo a územní plánování není jenom o hospodářství, ale týká se i sociálních a environmentálních témat. Všechny tři oblasti musí být v rovnováze. Když se staví v průmyslové zóně, jde víc o hospodářství, když v obytné, má navrch sociální sféra, a například v národním parku jde především o ochranu přírody," vysvětluje Milan Damohorský, vedoucí katedry životního prostředí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
