Kadaň ukazuje, jak na klima. Vsadila na květnaté louky, stromy i dešťovou vodu

Studentské náměstí v Kadani. Jako na většině míst i zde přibyly stromy a vodní prvky.
Kadaň se snaží roky rozšiřovat zeleň ve veřejném prostranství.
Na náměstí nyní umístilo vedení města čtyři stromy, které by měly poskytovat stín, a regulovat tak teplotu na náměstí v horkých letních dnech.
Památkáři původně nechtěli na náměstí stromy, aby nezakrývaly výhled na historické fasády domů. Radnice proto zvolila javory babyky, které jsou subtilní a výhledu by bránit tolik neměly.
Další strom by měl v budoucnu přibýt v blízkosti kašny tak, jak tomu bylo na náměstí v minulosti.
Foto: Martina Heroldová
Martina Heroldová Martina Heroldová
29. 8. 2020 19:59
Severozápadní Čechy si asi málokdo spojí s ekologií nebo udržitelným rozvojem. Osmnáctitisícová Kadaň, obklopená doly i dvěma uhelnými elektrárnami, přesto ukazuje, že i v krajině, která byla léta devastována těžbou a kyselými dešti, je možné být aktivní v adaptaci na klimatickou změnu a jít mnohým příkladem v udržitelném přístupu k vodě nebo veřejnému prostoru.

Královské město na břehu řeky Ohře bylo od středověku významným obchodním i historickým sídlem, jeho centrum je turisty vyhledávanou památkovou rezervací. Ve 20. století se však ocitlo v průsečíku mezi elektrárnami Prunéřov a Tušimice, na prahu dolu Nástup a na dosah neblaze proslulé mostecké pánve. Nedaleko je také jeden z největších současných znečišťovatelů ovzduší rtutí - elektrárna Počerady. Ani taková výchozí pozice ale město neodradila od toho, aby bojovalo aktivně za lepší životní prostředí a snažilo se o adaptaci na přicházející klimatickou změnu.

Jiří Kulhánek je starostou Kadaně od roku 2002.
Jiří Kulhánek je starostou Kadaně od roku 2002. | Foto: Martina Heroldová

"Od 60. let byla postupně krajina mezi Chomutovem a Kadaní naprosto zdevastována, tím pádem se tu životní prostředí hrozně zhoršilo z hlediska vzduchu, prašnosti, ale i z hlediska vody. Voda z potoků se stahovala do přivaděčů, přirozená cesta toků se přerušila, krajina se nezavodňovala tolik, kolik by měla. Docházelo tu ke spadům oxidu siřičitého, který v kombinaci s vodou vytvořil chemickou reakcí kyselinu siřičitou, takže v 80. letech padaly na lesy v okolí kyselé deště, čímž se úplně zlikvidovaly porosty, které tu byly vysázeny," vysvětluje Jiří Kulhánek (ODS), jenž je starostou města od roku 2002. Občané nejen Kadaně, ale i okolí jsou tak na problematiku životního prostředí dodnes velmi citliví.

"Krajina, která byla vytěžena, se postupně rekultivuje, protože až těžba skončí, tak ty pozemky přejdou do vlastnictví města. Postupně se snažíme, aby se tam obnovovaly mokřady, rybníčky, aby tam byla volná krajina a v ní zvěř, ale aby se tam vraceli i lidé, třeba k rekreaci," říká starosta. V současné době již začaly probíhat některé rekultivační práce u dolů v Tušimicích, kde by v budoucnu mělo vzniknout Dračí jezero. Jeho napuštění z přilehlé řeky Ohře by mělo trvat asi sedm let. 

Budoucí Dračí jezero, pojmenované podle rypadla v nedalekém Březně, které se stalo turistickou atrakcí.
Budoucí Dračí jezero, pojmenované podle rypadla v nedalekém Březně, které se stalo turistickou atrakcí. | Foto: Severočeské doly

Město čeká také revitalizace městského lesoparku podle návrhu významné krajinářské architektky Kláry Salzmann, která rozšíří mokřady, tůňky i stávající jezírka, a Kadaňský potok, který parkem protéká, se vrátí do původního koryta. Obnovena by měla být také původní kaskáda, mlýnský náhon či studánka, přibudou i květinové záhony, altán a stříšky s posezením. Na nevyužité ploše za tenisovými kurty by v budoucnu měla vyrůst komunitní zahrada. 

Kadaň se již roky snaží rozšiřovat také zelené plochy ve městě, udržet přívětivé klima ve veřejném prostoru, ale i zadržovat vodu v krajině a implementovat ji do městských prostranství. Za posledních deset let tak vysadila více než dva tisíce stromů z vlastních zdrojů i skrze dotační programy ministerstva životního prostředí nebo firmy ČEZ. Největším problémem bylo podle starosty prosadit stromy na Mírovém náměstí, což se potýkalo především s nevolí památkářů.

Foto: Jan Losenický

"Jsme historické město, sám se zasazuji o to, abychom kulturní dědictví chránili. Minimálně 15 let už ale bojuji za to, aby se tam pár stromů vysázelo, aby tam byl stín a náměstí bylo i v létě obyvatelné. My nechceme, aby to byl kulturní skanzen, chceme tam vrátit život a lidi, aby si tam v klidu sedli, dali si tam kávu, začetli se do knížky," říká Kulhánek.

V prosazení zájmu mu nakonec pomohla jeho záliba ve sběru historických pohlednic, pomocí nichž dokázal, že zeleň byla na náměstí i v minulosti. V centru město také nechalo vyměnit osvětlení za úspornější variantu, která navíc nesvítí částečně směrem nahoru, a omezuje tak i světelné znečištění. 

Stromy i "živé sekačky"

Stromy a vodní prvky se město snaží začlenit do každého nového projektu. V současnosti jsou k vidění na Studentském nebo Löschnerově náměstí, rozšiřuje se také síť městských pítek, kterých je v současnosti dvanáct. Zeleň a voda se vrátily také na městské hradby, jež jsou v současné době po první etapě obnovy. V té další by měly přibýt jetelové trávníky a v plánu jsou také dvě květinové stěny. Cesty tvořené kameny spojenými maltou byly nahrazeny povrchem, který umožňuje lepší regulaci dešťové vody. Ta je nyní odváděna do výběhu obecních koz pod hradbami, které město využívá ke spásání trávy.

"Nám se 'živé sekačky', jako jsou kozy nebo ovce, velmi osvědčily, máme je na několika místech, kam je lidé chodí s dětmi krmit, a v případě potřeby je po městě převážíme tam, kde je zrovna potřeba 'sekat'. Vyprodukovaný hnůj pak zase používáme na hnojení," vysvětluje Kulhánek, jak chce dosáhnout symbiózy fauny a flóry s městským prostorem.

Květnatá louka na Špitálském předměstí v Kadani
Květnatá louka na Špitálském předměstí v Kadani | Foto: Jiří Kulhánek

Té se snaží docílit také prostřednictvím výsadby květinových luk v lokalitách, kde není potřeba sekat trávu tak často. Květiny tak v létě nejen krásně vypadají (jedna z luk má dokonce tvar kadaňské radnice), ale také udržují přirozenou vlhkost a navíc prospívají včelařům. Město má také vlastní včelstvo v zahradách františkánského kláštera, které přilehlé louky opyluje a vytváří poté kadaňský med.

Kadaň také byla jedním z průkopníků zelených "ostrůvků" na silnicích - první úsek osadila již v roce 2004. Podle starosty plní zeleň na komunikacích trojí funkci - kromě dopravní, kdy je široká vozovka rozdělena napůl, a je tak bezpečnější pro chodce, také estetickou a ekologickou, neboť stromy snižují teplotu vozovky a zadržují vodu. Kromě toho se tu vysazují stromy podél ulic a silnic, které vytvářejí aleje.

Místo zelených střech stěny a zálivka "dešťovkou"

V minulosti město také uvažovalo o zelených střechách, které rovněž zlepšují lokální klima a zadržují vodu. "Chtěli jsme to zkoušet na školách, ale bohužel statika těch střech není taková, aby to vydržely, pokud počítáme i s napadaným sněhem v zimě," říká Kulhánek s tím, že taková rekonstrukce střech, která by měla zvýšit nosnost, by byla příliš nákladná a složitá. Město tak chce nejprve zkusit spíše zelené stěny. První z nich se plánuje na hasičské stanici, další na plotě jedné z mateřských škol.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PÁLÍNÁSKLIMA.

Už jsme napsali:

Projekt vznikl za podpory  E.ON

V nejbližší době začne město také využívat dešťovou vodu, pilotní projekt na 3. základní škole má být dokončen ještě letos. Z nádrží poté bude škola zalévat přilehlé hřiště. Pokud se systém osvědčí, plánuje jej vedení Kadaně rozšířit také na další sportoviště, jako je sportovní hala, zimní stadion nebo fotbalové hřiště.

Ve sběru dešťové vody radnice podporuje i obyvatele. "Vyhlásili jsme dotační fond pro občany Kadaně z rodinných domů, kterým přispíváme na nádrže na dešťovou vodu. Je o to velký zájem, každý rok na to vydáme přes milion korun," říká Kulhánek.

Vodu se město snaží zadržovat také budováním parkovišť z tvárnic nebo z prostupné zámkové dlažby, která umožňuje vsakování vody. U zahrádkářských kolonií, kde byl léta problém s bahnem a nepřístupnou cestou, se inspirovala ve Vysokých Tatrách a vytvořila povrch ze zatravňovacích rohoží.

Snaží se tu budovat cyklostezky, aby snížili emise z automobilů. V současné době vede kolem Kadaně asi 30 kilometrů cyklistických tras a další jsou ve výstavbě. "Čím dál víc lidí jezdí na kole, i do práce, mají-li tu možnost. Aktuálně tak budujeme například cyklostezku k elektrárně do Tušimic, která vede podél vinohradu," říká starosta.

Jak na klima, bude Kadani radit i Akademie věd

Na aktivní adaptaci na klimatickou změnu město spolupracuje s vědci z Akademie věd, kteří jej podrobně zmapovali a vytvoří pro něj strategii dalšího udržitelného rozvoje. Její výstupy by mělo mít vedení k dispozici na podzim.

Příkladem jde Kadaň ostatním městům také ve vzorném třídění odpadu. "Nejlepší způsob, jak lidi přesvědčit k třídění, je dobře položená stovka na stůl," směje se starosta. Město občany motivuje především snižováním poplatku za odpad. Každý rok spočítá, o kolik procent se zvýšil podíl vytříděného odpadu, a stejným procentním podílem sníží poplatek.

Kadaňské tašky na tříděný odpad.
Kadaňské tašky na tříděný odpad. | Foto: Jiří Kulhánek

"Takhle už to funguje asi 10 let a z 500 korun jsme se dostali na poplatek 200 korun. To přesvědčilo i některé starší spoluobčany, kteří dokonce začali monitorovat okolí, jestli třídí, a nosí i některé dobré nápady. Všimli si například, že odpad netřídí bulharští pracovníci ubytovaní na nedaleké ubytovně, tak jsme vytvořili cedulky s instrukcemi v bulharštině na schránky i na popelnice a třídění se najednou v lokalitě zlepšilo. Také jsme nechali udělat letáčky i pro další cizince pracující na některých přilehlých zónách a rozdali je firmám, které je zaměstnávají," říká starosta.

V turistickém informačním centru si občané mohou zakoupit také barevné třídicí tašky, které celý proces usnadňují. Prodalo se jich už několik tisíc. A aby byla obec důsledná také v omezování plastů, zapojila se do kampaně #dostbyloplastu. Na městských akcích zakázala prodejcům používat jednorázové plastové nádobí a podporuje například distribuci vratných zálohovaných kelímků, a to nejen na kulturních akcích, ale také v některých svých provozovnách. 

"Postupně se to rozjíždí, někteří lidé si například na pivní slavnosti nosí vlastní půllitry, na food festivalu avizujeme, aby si lidé přinesli vlastní příbor. Jinde máme vratné kelímky. Samozřejmě ne každá soukromá akce to tak má, není to žádná zákonná povinnost, ale na většině našich akcí to je," říká Kulhánek.

Městečko chce jít příkladem ostatním obcím a být pro ně vzorem, proto se neustále snaží ekologický přístup rozšiřovat. Nápady čerpá například v zahraničí, ale i přímo od lidí na pravidelných setkáních s vedením.

Měníme klima v legislativě

Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Uzbekistán odmění občany za denní procházky, chce zlepšit jejich kondici

Uzbeky, kteří ujdou 10 000 kroků denně po celý rok, čeká odměna v podobě bezplatného používání státních tělocvičen a padesátiprocentní slevy na služby poskytované vládou. Slibuje to návrh prezidentského dekretu, o kterém informovala místní média. Nápad zaujal i agenturu Reuters.

Dokument si klade za cíl podporovat tělesnou zdatnost a zdravý životní styl, jenž pomáhá předcházet nemocem. Dekret počítá také se zavedením dne bez aut či budováním sportovišť pro cvičení pod širým nebem po celé této středoasijské zemi s 34 miliony obyvatel.

Vláda také doufá, že zlepšování kondice pomůže chránit populaci před nemocemi, jako je covid-19. Uzbekistán s 53 000 potvrzenými případy nákazy koronavirem a 444 úmrtími hlásí nižší čísla než mnoho jiných zemí. Země také dvakrát vyhlásila karanténní opatření, aby zabránila šíření nákazy.

Vyhláška načrtává program nazvaný "Překonejme pandemii sportem!" a zdůrazňuje propagaci chůze, běhu, jízdy na kole, malé kopané, badmintonu, volejbalu či městské formy basketbalu zvané streetball.

před 6 hodinami

V USA půjde do dražby vzácná malba Sandra Botticelliho

Newyorská aukční síň Sotheby’s v lednu nabídne malbu italského renesančního mistra Sandra Botticelliho, na níž je zobrazen mladý muž držící medailon. Podle Sotheby’s není vyloučeno, že se dílo prodá až za 100 milionů dolarů, což je v přepočtu 2,32 miliardy korun. Příležitosti pro koupi Botticelliho portrétů jsou mimořádné vzácné, píše agentura AP.

"Nenapadá mě žádné podobné Botticelliho dílo, které kdy bylo na otevřeném mezinárodním trhu," říká Christopher Apostle, jenž v aukční síni vede oddělení prodeje děl starých mistrů. "Skutečnost, že se ví jen o 12 portrétech Botticelliho, tento obraz řadí mezi výkvět," pokračuje. "Svým způsobem jsou to ty nejosobnější věci, které vytvořil. Je to něco, co dělal jen s jednou další osobou."

Aukční síň doufá, že navzdory pandemii covidu-19, která po celém světě způsobila značný hospodářský propad, by se obraz mohl prodat draze. Poslední dílo, které dosáhlo takových výšin, byl obraz impresionisty Claudea Moneta s názvem Meules (Kupky sena). Ten byl v newyorském Sotheby’s vydražen loni za 110,7 milionu dolarů, v přepočtu přes 2,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Ve Vatikánu rezignoval kvůli skandálu vlivný kardinál Becciu

Ve Vatikánu dnes rezignoval na svou funkci vlivný italský kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Podle agentury AP je jeho odchod spojen se skandálem kolem kontroverzního nákupu luxusních nemovitostí v Londýně za peníze církevního státu. Vatikán rezignaci nekomentoval.

Dvaasedmdesátiletý Becciu neskončil pouze v čele jedné z kongregací, ale vzdal se i svých kardinálských pravomocí. Znamená to, že se například nebude moci zúčastnit dalšího konkláve, které volí nového papeže. Naposledy se něco takového stalo před dvěma lety, kdy kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání dětí a mladých mužů rezignoval americký kardinál Theodore McCarrick.

Zdroj: ČTK
Další zprávy