Zatím naposledy Trump signalizoval svoji možnou prezidentskou kandidaturu o víkendu v projevu na sjezdu sdružení amerických konzervativců (CPAC) v Dallasu. Nejdříve opět zopakoval své ničím nepodložené tvrzení, že vítězem posledního souboje o Bílý dům před dvěma roky byl on, a nikoli Joe Biden. Tvrdil, že už "dvakrát" vyhrál prezidentské volby. Aby pak dodal: "A teď to možná uděláme potřetí."
Účastníci shromáždění, na kterém promluvil i maďarský premiér Viktor Orbán, ho odměnili potleskem. Veškerá atmosféra ale pro exprezidenta skončila v pondělí.
Trump oznámil, že jeho floridské sídlo v Mar-a-Lago prohledává FBI. "Nic takového se nikdy předtím prezidentovi USA nestalo," vyhlásil. "Dokonce se vlámali i do mého sejfu," pokračovalo jeho prohlášení. Podle něj se jeho floridské sídlo ocitlo "v obklíčení, pod nájezdem agentů FBI".
Ministerstvo spravedlnosti ani FBI věc nekomentovaly, ale domovní prohlídka v v Trumpově sídle podle zdrojů deníku New York Times souvisí s vyšetřováním kauzy, kdy si s sebou exprezident na odchodu z Bílého domu odnesl patnáct krabic dokumentů, včetně tajných materiálů.
Tentokrát Trump nepřehání
Spisy podle zákona měly po jeho odchodu zůstat v Bílém domě, odkud by si je převzal Národní archiv. Ponechání si jich by mohlo splňovat trestný čin "špatného zacházení s tajnými informacemi", za což hrozí až pět let vězení.
Trump, který je znám tím, že často přehání a zveličuje, si tentokrát nevymýšlí, když tvrdí, že nikdy dříve se nic takového v USA nestalo. Zatím žádný exprezident v americké historii nebyl obžalován z federálního trestného činu.
Nejblíže tomu byl Richard Nixon v aféře Watergate, jeho nástupce v úřadě Gerald Ford mu ale udělil milost. Ani v případě Nixona, který rezignoval a už nemohl kandidovat, by to ale nebyla tak vážná a zcela bezprecedentní věc, jako kdyby teď obvinění čelil Trump, který se chce znovu ucházet o Bílý dům.
Rozhodnutí, zda toto vyšetřování vyústí v obvinění, má v rukách ministerstvo spravedlnosti a konkrétně jeho současný šéf Merrick Garland. Není to ale jediná kauza Donalda Trumpa, kterou řeší.
Ještě vážnější důsledky by mohlo mít vyšetřování okolností, za kterých odmítl a stále odmítá uznat výsledky voleb 2020. Garlandův úřad šetří loňský lednový útok Trumpových příznivců na Kongres. A také se snaží rozkrýt celou širší aktivitu jeho někdejšího týmu, který se z Bílého domu a z úrovní jednotlivých států USA v týdnech a měsících po volbách 2020 snažil zpochybnit či úplně zvrátit jejich výsledek.
Garlandovo ministerstvo už obžalovalo bezmála tisíc účastníků násilného vpádu do Kapitolu, z nichž zhruba třetina přiznala vinu. Podle listu Washington Post ovšem mnohé naznačuje, že vyšetřovací smyčka se stále více stahuje i kolem Donalda Trumpa.
Ministerští úředníci se přitom vedle svých vlastních zjištění mohou opřít o závěry zvláštní vyšetřovací komise Sněmovny reprezentantů, která průběžné výsledky svého pátraní prezentovala v minulých týdnech na veřejných slyšeních.
Nikdo není nad zákonem
Komise kromě jiného předložila důkazy, že Trump během více než tříhodinového útoku na Kongres neučinil vůbec nic, aby násilí zastavil. Demonstraci do Washingtonu předtím osobně svolal, přičemž podle komise to byl navíc jen vrchol ledovce různých aktivit jeho týmu, kterými chtěli zabránit řádnému procesu uznání voleb.
"Donald Trump se vědomě rozhodl porušit prezidentskou přísahu. Ignorovat probíhající násilí proti ochráncům zákona. Ohrozit náš ústavní pořádek. Takové jednání nelze omluvit. Je neobhajitelné," uvedla místopředsedkyně komise, republikánská kongresmanka Liz Cheneyová během zatím posledního veřejného slyšení.
Závěrečnou zprávu by komise měla zveřejnit v září, ale jediný, kdo v této souvislosti může vznést proti bývalému prezidentovi obvinění, je ministr Merrick Garland. Ten se k věci zatím vyjadřuje jen v obecné rovině.
"Žádná osoba v této zemi není nad zákonem," odpověděl před dvěma týdny na dotaz novináře. Na doplňující otázku, zda se to týká i bývalého prezidenta zopakoval: "Žádná osoba v této zemi není nad zákonem. Už to nemohu říct jasněji."
Právníci a analytici se mezitím už dohadují, z čeho by Garland mohl Trumpa případně obžalovat. Například podle Elaine Kamarckové z washingtonského think-tanku Brookings Institution se nabízí hned několik možností. Nejvážněji by mohlo jít o "velezradu", pokud by žalobce usoudil, že se exprezident pokusil "svrhnout vládu".
Mohlo by jít také o "podněcování povstání" nebo "zanedbání povinnosti" tím, že Trump neudělal nic, aby násilí v Kapitolu zastavil. Spekuluje se rovněž o "maření úředního postupu", když prezident bránil oficiálnímu potvrzení volebních výsledků.
Attorney General Garland: "No person is above the law in this country."
— MSNBC (@MSNBC) July 24, 2022
Reporter: "Even a former president?"
Garland: "No person is above the law in this country. I can't say it any more clearly than that." https://t.co/Qaeq9L9jRz pic.twitter.com/c32fluOQjx
Najděte mi ty hlasy
V souvislosti s popíráním výsledků voleb 2020 je výše zmíněné vyšetřování pro Trumpa potenciálně nejvážnějším, ale ne jediným nebezpečím. V samostatné kauze mu hrozí stíhání ve státě Georgia, kde tamní prokurátorka vyšetřuje, zda se nepokusil protizákonně ovlivnit volby.
Trump ještě jako prezident ve dnech po volbách tlačil na státního tajemníka Georgie, aby "našel dostatek hlasů", které by zvrátily vítězství Joea Bidena. Zároveň naléhal na guvernéra státu, ať výsledky neuzná a najde "důkazy o podvodech". Prokurátorka se v tomto případě může opřít například o nahrávku telefonického rozhovoru prezidenta a státního tajemníka.
Trumpa navíc mohou dohnat i jeho podnikatelské aktivity. Okresní prokuratura na Manhattanu šetří trestní oznámení, že záměrně nepravdivě oceňoval svůj majetek, čímž by oklamal daňové úřady a věřitelské banky.
V příbuzné věci je navíc Trump na Manhattanu vyšetřován i v občanskoprávním řízení. A pochyby o skutečné hodnotě majetku jsou pak i předmětem samostatného šetření okolo exprezidentova golfového klubu ve Westchesteru na předměstí New Yorku.
Ještě žádné vyšetřování nevyústilo v Trumpovo obvinění a není vůbec jisté, zda se tak stane. Americká média ovšem řeší, zda by znamenalo konec jeho možné kandidatury do Bílého domu. Odpověď není jednoznačná.
Podle právních expertů to americká ústava nevylučuje a Trump by mohl kandidovat dokonce i v případě, že by byl odsouzen. S jedinou výjimkou, kterou je "účast na povstání nebo vzpouře", což by ho mohlo diskvalifikovat.
Obžalovat, nebo neobžalovat?
Podle mnohých komentátorů ministra spravedlnosti Merricka Garlanda čeká těžká volba. Případná žaloba proti Trumpovi by mohla zastavit jeho kandidaturu a demokraté by měli za to, že spravedlnosti bylo učiněno zadost.
V republikánském táboře, a konkrétně mezi exprezidentovými příznivci, by to ale zažehlo odpor, který by mohl vést až k celospolečenskému rozkolu. Názorně se to ukázalo v pondělí v reakci na domovní prohlídku FBI v Mar-a-Lago.
K Trumpově floridskému sídlu dorazili jeho příznivci a hlasitě projevovali své rozhořčení. Vědět o sobě dali i republikánští politici. "Už jsem toho viděl příliš. Ministerstvo spravedlnosti se dostalo do nepřijatelného stavu ozbrojené politizace," prohlásil Kevin McCarthy, šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů.
Podle Eda Luce, washingtonského komentátora listu Financial Times, je na ministru Garlandovi obrovská odpovědnost. Vedle právních argumentů nemůže pominout ani politické - to, jaký by to mělo dopad na politickou stabilitu USA. Upozorňuje, že Garland je postaven přímo před hamletovské dilema. "Obžalovat, nebo neobžalovat? To je oč tu běží," napsal Ed Luce.
