Spojenec, či nepřítel? Ve Spojených státech začíná bitva o postoj k Putinovi a jeho Rusku

Martin Novák Martin Novák
4. 1. 2017 6:59
Nový americký prezident Donald Trump a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn budou muset před některými republikánskými kongresmany obhájit svůj koncept zahraniční politiky. Za nepřítele číslo jedna považují islamisty a Islámský stát, Rusko podle nich může v boji s nimi pomoci. Se Stalinem se Američané spojili proti Adolfu Hitlerovi. Spojí se nyní podobně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem proti Islámskému státu?
O Vladimirovi Putinovi se Donald Trump vyjadřuje zatím převážně pozitivně.
O Vladimirovi Putinovi se Donald Trump vyjadřuje zatím převážně pozitivně. | Foto: Reuters

Washington – Úsměvy do objektivu, stisky rukou, předávání darů, na zdi žlutomodrá vlajka Ukrajiny.

Republikánský senátor John McCain strávil přelom roku s ukrajinskými vojáky v tamní obci Širokyne. Na frontové linii mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty, podporovanými Ruskem.

Republikán tak skrze fotografie poslal na dálku vzkaz svému stranickému kolegovi a nastupujícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rusko je nepřítel, ne spojenec.

V úterý se sešel poprvé v novém složení americký Kongres, po loňských listopadových volbách ovládaný republikány, kteří jsou především v pohledu na Rusko silně rozdělení. 

Na jedné straně stojí lidé jako McCain a několik dalších vlivných senátorů. Chtějí vůči Moskvě přitvrdit kvůli obviněním, že do amerických prezidentských voleb zasáhli ruští hackeři.

Na druhé straně je sám Donald Trump a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn. Za hlavního nepřítele USA považují islamismus, zejména Islámský stát.

"Musíme začít chápat, že boj se dnes nevede mezi Západem a Východem. Je více mezi Severem a Jihem," řekl Flynn.

O to se vede a povede základní spor. Zda je Rusko spojencem proti islamistickému terorismu, nebo naopak další položkou na seznamu hrozeb.

Spory kolem šéfa diplomacie

V novém Kongresu se názorový střet bude – alespoň zpočátku v době schvalování nominací na konci ledna – odehrávat kolem ministra zahraničí Rexe Tillersona.

Bývalého šéfa těžařské společnosti ExxonMobil s dlouholetými vazbami na Rusko, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Tillerson se od svého jmenování na veřejnosti nevyjadřuje. Jeho první slova na téma Rusko tak lze čekat až při slyšení v Kongresu, který bude schvalovat všechny členy Trumpovy administrativy.

Tillerson dříve kritizoval uvalení sankcí na Rusko kvůli Krymu. Trump v kampani uváděl, že je možné uvažovat o uznání ruské anexe Krymu, pokud by to pomohlo lepším vztahům s Moskvou.

A zatím před volbami ani po nich neřekl nic, co by se jakkoliv dalo vykládat jako podpora Ukrajiny.

Tillersona ale podpořil například bývalý Obamův ministr obrany Robert Gates, respektovaný republikány i demokraty. Nebo někdejší ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Na jeho straně je i veterán americké diplomacie, třiadevadesátiletý Henry Kissinger. Jeho slovo má pořád váhu. A je zastáncem sblížení s Ruskem i jeho prezidentem Putinem.

Bývalý český velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě Petr Kolář řekl na konci roku Aktuálně.cz, že americký Kongres už po volbách navštívil a měl schůzky s kongresmany.

"Prioritou Trumpovy zahraniční politiky bude Islámský stát a Čína. Je otázkou, do jaké mírou v tom budou stát o spolupráci s Ruskem," řekl Kolář.

Ve stočlenném Senátu je přitom poměr mandátů mezi republikánskou a demokratickou stranou 52 ku 48.

Podle listu Washington Post se mohou proti nominaci Rexe Tillersona na post ministra zahraničí kvůli jeho vazbám na Rusko postavit minimálně tři republikánští senátoři.

Slabé místo Trumpovy administrativy

Demokraté cítí, že Putin a Rusko mohou být slabým místem Trumpovy administrativy a republikánské většiny v Kongresu. Člen zahraničního výboru Senátu za Demokratickou stranu Ben Cardin chce zřídit zvláštní komisi, která posoudí zásah ruských hackerů do amerických voleb.

Podle něj bude třeba přijmout vůči Rusku "rozsáhlé zesílené sankce". Tedy opak toho, s čím dosud počítá Trump a jemu nakloněná část Republikánské strany.

Nastupující prezident na rozdíl od končícího Baracka Obamy pochybuje, že za útoky na počítače Demokratické strany před volbami stálo Rusko.

"Jsem přesvědčen, že Trump změní názor, jakmile se stane velitelem amerických vojenských sil a seznámí se s jasnými důkazy,“ uvedl McCain v rozhovoru pro CNN k hackerským útokům.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy