Chystaná legislativní smršť
- Reforma etického kodexu zákonodárců (zákaz přijmínání dárků atd.)
- Zvýšení minimální hodinové mzdy z 5,15 USD na 7,25 USD (poprvé za 10 let)
- Zrušení Bushem schválených omezení týkajících se výzkumu kmenových buněk
- Realizace doporučení vydaných komisí pro vyšetření útoků z 11. září 2001
- Návrh federální vládě na vyjednání levnějších cen pro léky vydávané na předpis
- Snížení úrokových sazeb u studentských půjček na polovinu
Šéfkou Sněmovny reprezentantů se dnes po ustanovení nově zvoleného Kongresu stala kalifornská demokratka Nancy Pelosiová. Jak vyplývá z ústavy Spojených států, je třetí v pořadí adeptů na uvolněný prezidentský post.
Je ale především ženou, která má na starost prosazení smršti zákonů, které dosud opoziční Demokratická strana nachystala jako úvodní salvu své nadvlády nad Kongresem. Dala si na to limit sta hodin.
Demokraté získali většinu v obou komorách Kongresu letos na podzim, a to poprvé po dvanácti letech. Hned na úvod tak chtějí Američanům dokázat, že to jsou oni, kdo dokáží prosadit věci důležité pro jejich životy.
Na seznamu zákonů, které mají Sněmovnou během sta hodin projít, jsou takřka výhradně populární opatření. Demokraté chtějí kongresmanům zakázat přijímání darů od lobbistů, zvýšit minimální mzdu, zrušit omezení týkající se výzkumu prováděného na kmenových buňkách či dojednat nižší ceny u léků na předpis.
Očekává se, že návrhy demokratů Sněmovnou lehce projdou. Kromě nich je totiž zřejmě podpoří také řada republikánů - těžko by vysvětlovali, proč jsou proti tak široce populárním věcem.
"Jedna z věcí, na kterou Američané čekají, jsou výsledky. Podívejte se na Arnolda Schwarzeneggera a zjistíte, jak je to důležité," řekl deníku Los Angeles Times analytik Peter Fenn. Odkázal přitom na kalifornského guvernéra, kterému se podařilo zachránit svůj post až poté, co jako republikán začal úzce spolupracovat s demokraty.
Stohodinový plán demokratů má jednu vadu: vyhýbá se tomu, co Američané považují v současnosti za nejdůležitější problém k řešení, tedy situaci v Iráku. Jde zároveň o věc, kde se očekává ostrý střet demokratů s administrativou prezidenta Bushe.
Ten se totiž zřejmě chystá dočasně posílit americkou vojenskou přítomnost v Iráku, což demokraté vehementně odmítají. Nastupující šéf zahraničního výboru Senátu Joe Biden prohlásil, že takový plán je pro něj naprosto nepřijatelný.
A podobný názor mají i někteří republikáni. Chuck Hagel, republikánský člen senátního zahraničního výboru, označil Bushův záměr dokonce za bláhovost.
Problémem, kterému demokraté čelí, je srážka očekávání veřejnosti s jejich reálnými možnostmi. Jedinou skutečnou šancí, jak Bushovu politiku v Iráku ovlivnit, je seškrtat mu rozpočet na tamní operaci.
Nová šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová už dopředu avizovala, že k takovému kroku demokraté nepřistoupí. "Budeme na prezidentovu politiku dohlížet, přísun peněz nezastavíme," slíbila dopředu.