Švýcarsko přestává být pro uprchlíky atraktivní. Mohou za to tvrdší pravidla i televizní seriál

Tereza Těšínská Tereza Těšínská
Aktualizováno 6. 8. 2017 13:07
Švýcarsko je pro uprchlíky čím dál méně lákavým cílem. Raději se vrací zpátky do Itálie, kam původně připluli, než aby ve Švýcarsku zůstali. Píše to tamní magazín Watson. Jen v červnu si odmítlo podat ve Švýcarsku žádost o azyl rekordních 65 procent nelegálně příchozích. Za nižším zájmem stojí podle médií tvrdší pravidla pro běžence i nový seriál, který Afričanům nezkresleně ukazuje životy uprchlíků ve Švýcarsku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bern - Lidé, kteří hledají v Evropě azyl, chtějí nadále do Německa, Švédska nebo Francie. Prosperující Švýcarsko ale čím dál více odmítají, ukazují statistiky tamního Státního úřadu pro migraci.

Počet uprchlíků, kteří Švýcarsko vnímají jako svou cílovou zemi, se letos v prvním půlroce snížil téměř o polovinu oproti stejnému období v loňském roce.

Nelegální migranti, kteří do země přicestují bez dokladů, mají po zadržení právo pokusit se získat právo na azyl. Pokud ale neprojeví zájem, jsou posláni zpět do evropské země, do které jako první vstoupili. Většinou to je Itálie.

"Procentuální podíl migrantů, kteří chtějí Švýcarskem jen projet místo toho, aby se zde usadili, je rok od roku vyšší," říká ředitel úseku migrace švýcarské pohraniční služby Patrick Benz pro tamní magazín Watson.

Ještě na začátku minulého roku si navrácení do Itálie dobrovolně zvolilo necelých třicet procent nelegálních migrantů. Od léta 2016 se pak situace začala měnit.

V červnu si odmítlo podat ve Švýcarsku žádost o azyl rekordních 65 procent nelegálně příchozích.

"Lidé už nevnímají Švýcarsko jako cílovou zemi, protože mají přátele a známé v jiných státech. A také asi kvůli různým informacím šířících se v médiích, ať už pravdivých, nebo ne," dodává Benz.

Odevzdávat deset procent z platu

Nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana, která v roce 2015 opět vyhrála parlamentní volby, požaduje tvrdší zacházení s uprchlíky.

Voliče například lákala návrhem, aby se výrazně omezily možnosti běženců pro opouštění uprchlických táborů. Uvedl to německý deník Handelsblatt.

Od trvalého pobytu ve Švýcarsku pak běžence odrazuje i povinnost odevzdat státu veškerý svůj majetek převyšující limit tisíc švýcarských franků (zhruba 20 tisíc korun). Jedná se o takzvaný příspěvek na zaplacení jejich pobytu.

Uprchlíci, kteří získají právo žít a pracovat ve Švýcarsku, musí navíc po dobu deseti let odevzdávat deset procent svého platu, dokud nesplatí celkové náklady na azylové řízení v hodnotě patnácti tisíc švýcarských franků (340 tisíc korun).

Seriál z Nollywoodu

Snaha odradit migranty od cesty do Švýcarska nepochází jen od nacionalistů. Iniciativu nově vyvíjí i západoafrická Nigérie, odkud řada lidí do Evropy odchází.

Nigerijci s finanční podporou švýcarské vlády letos v Bernu natočili seriál s názvem Missing Steps (Chybějící kroky).

Filmová studia v Nigérii, překřtěná podle amerického vzoru na Nollywood, jsou největším producentem seriálů pro rovníkovou Afriku. Seriál tak může mít větší dopad než oficiální kampaně.

"Zjistili jsme, že příčinou migrace jsou často chybějící, nebo dokonce mylné informace," uvedl pro švýcarský list The Local Lukas Rieder, mluvčí Státního úřadu pro migraci.

Pašeráci podle něj líčí Švýcarsko jako ráj na zemi. Seriál má zato Afričanům poskytnout objektivní informace oproštěné od propagandy, která je charakteristická pro videa natočená v minulosti.

Hlavně z Afriky

Nelegální migranti ve Švýcarsku pocházejí většinou z Afriky - z Guiney, Gambie a Nigérie.

Lidé, kteří ve Švýcarsku opravdu hledají azyl, pak putují převážně z Eritrey a Sýrie.

V případě Sýrie je důvodem trvající občanská válka. Za vysokým počtem Eritrejců zase stojí fakt, že švýcarská justice uznává jako důvod pro azyl i časově neomezenou vojenskou službu v domovské zemi.

Němci zřejmě dají v parlamentních volbách opět šanci Angele Merkelové. Nejkritičtější názory na její imigrační politiku jsou na severovýchodě Německa. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 13 minutami

Silný vítr zastavil horní úsek kabinové lanovky na Sněžku

Silný vítr dnes kolem poledne zastavil horní úsek kabinové lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Spodní úsek lanovky z Pece na Růžovou horu zůstal v provozu. Lanovka na Sněžku může jezdit do rychlosti větru 60 kilometrů v hodině, uvedli vlekaři na webu lanovky. Z Růžové hory se turisté mohou na Sněžku vydat pěšky, trasa měří 2,5 kilometru. V provozu je lanovka denně od 08:00 do 19:00. Provoz ostatních lanovek v Krkonoších vítr neomezil.

Lanovka na Sněžku se rozjela do letní sezony ve středu 12. května, a to po více než třech měsících odstávky dané epidemickými restrikcemi. Následně se ve východních Krkonoších do letní sezony rozjely také lanovky ze Špindlerova Mlýna na Medvědín a na Pláně, z Janských Lázní na Černou horu, z Velké Úpy na Portášky a z Herlíkovic na Žalý.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Kajakářka Galušková byla na Světovém poháru ve vodním slalomu v Praze devátá

Kajakářka Antonie Galušková obsadila na Světovém poháru ve vodním slalomu v Praze deváté místo. Jediná česká reprezentantka ve finálové desítce si připsala dotyky na třech brankách a zaostala 15 sekund za vítěznou Polkou Klaudií Zwolinskou.

Dvacetiletá Galušková ve svém prvním finále SP v kariéře zopakovala umístění ze semifinálové jízdy. Ve finále chyběla olympionička Kateřina Minařík Kudějová, jež v semifinále nadvakrát projížděla osmnáctou branku a skončila šestnáctá. Debutantka v seniorské reprezentaci Lucie Nesnídalová obsadila 23. příčku.

Zwolinská v Troji vyhrála už semifinále a nejlepší byla i v rozhodující jízdě. O necelé dvě sekundy za sebou nechala krajanku Natalii Pacierpnikovou, jež stejně jako ona předvedla čistou jízdu. Třetí skončila s odstupem 2,24 Australanka Jessica Foxová, která si připsala čtyři trestné sekundy.

Následuje finále kajakářů, do něhož postoupili z prvních dvou míst Jiří Prskavec s Vítem Přindišem a z devátého Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy