Velkým tématem v Moldavsku je emigrace, která patří mezi největší na světě. Podle odhadů každou hodinu odcestují čtyři lidé, v cizině nastálo nebo dočasně kvůli studiu či práci žije čtvrtina obyvatel země. Hlavně do EU a Ruska odcházejí většinou mladí lidé a venkované.
Celková částka, kterou zhruba milion Moldavanů posílá ze zahraničí zpátky domů, dosahuje asi 1,2 miliardy dolarů (v přepočtu 27 miliard korun), tedy okolo 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) státu.
Během sčítání lidu mezi lety 2004 a 2014 poklesla populace asi ze 3,3 milionu obyvatel na 2,8 milionu. Podle dat OSN z roku 2018 má na 20 tisíc moldavských dětí oba rodiče pracující v zahraničí, u dalších 80 tisíc pracuje mimo Moldavsko alespoň jeden z rodičů.
Jednou z těch, kdo odešli, je i Elena Terzi, která dnes pracuje pro neziskovou organizaci Člověk v tísni. Nejprve to bylo kvůli studiu, pak za prací. "Odjela i drtivá většina lidí, se kterými jsem vyrůstala," říká pro Aktuálně.cz Terzi, která nejprve využila příležitosti studovat ve Velké Británii a USA a dnes už čtyři roky žije v Česku.
"Nikdo nechce odjet z místa, kde vyrůstal, má rodinu, potkal první kamarády, kde ho lidé znají a nemusí nic prokazovat. Emigrace je v tomto ohledu nepřirozená, nastává v kritické chvíli a pro každého člověka jindy," vysvětluje Terzi.
Coby obyvatelé nejchudšího evropského státu dostávají mladí Moldavané řadu příležitostí studovat v zahraničí, například skrze stipendia. "Učila jsem chvíli na vysoké škole v Kišiněvu a už tehdy to bylo velmi roztříděné. Kdo mohl, byl pryč. Nejlepší studenti, se kterými jsem vedla nejzajímavější konverzace, odjeli během prvního ročníku. Asi ze 70 studentů odjelo 15," dodává Terzi.
Seriál Aktuálně.cz Rozvrácené státy
Seriál Rozvrácené státy, který bude na Aktuálně.cz vycházet celé léto, sleduje různorodé příběhy deseti zemí z celého světa. Některé trpí chudobou nebo suchem. Další válkami nebo špatnou správou. Všechny spojuje jedno - život v nich je pro Evropana jen těžko představitelný.
- Zemi spravedlivých" sužuje prokletí zlata i teror džihádistů
- Nejhladovější země leží v nitru Afriky, na cucky ji trhají cizinci
- Černé zlato mělo Venezuele zaplatit ráj, Chávez ji srazil na kolena
- "Prokleté" Haiti se zrodilo z otroctví, ničí jej chaos i katastrofy
- Jemen byl vždy synonymem chaosu, zmítá jím hlad a spirála násilí
- Hořela města a začaly divoké protesty. Kamerun doteď sužuje krize
- Afghánistán není možné dobýt. Američané sem nasypali miliardy
- Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost
- Naději pro Sýrii zašlapala válka, mrtvé OSN dávno přestala počítat
- Rozvrácené státy: Nejchudší země Evropy "vymírá". Tápe mezi Ruskem a Západem
- Rozvrácené státy: Zkorumpovanou Nikaraguu ovládají autoritář a "Čarodějnice"
- Rozvrácené státy: Zplundrované Kongo má pohnutou historii smrtících epidemií i válek
- Rozvrácené státy: "Mrtvé srdce Afriky" ničí sucho. Životodárné jezero mizí před očima
- Rozvrácené státy: Pákistán je podle Západu zemí teroristů. Příběh má ale složitější
Přestože mnozí původně plánují se vrátit, nakonec zjistí, že to není tak jednoduché. Někteří se v Moldavsku neuplatní v oboru, který vystudovali. Další zjistí, že by si přáli kvalitnější vzdělání pro své děti a lepší zdravotnictví pro starší rodiče, než Moldavsko nabízí. "Lidem, kteří podnikají, dojde, že jejich podnik je (v Moldavsku) v ohrožení, protože tu nefunguje právní systém a neexistuje předvídatelnost práva," vysvětluje Terzi s tím, že zákony jsou sice silné, ale vázne jejich implementace v reálném životě, kde je prý justice zcela závislá na politicích.
Hledání cesty k půdě
Terzi se nicméně narodila v moldavském hlavním městě Kišiněvu do rodiny vědců a její situace není pro Moldavsko zcela typická. To "pravé, autentické" Moldavsko leží na venkově.
Hospodářství se opírá zejména o zemědělství, pěstuje se zelenina a ovoce, pšenice, víno a tabák. Přesto panuje potravinová nestabilita, protože lidé si po desetiletích sovětské nadvlády, která přinesla dnes už rozpadlou kolektivizaci, těžko znovu hledají cestu zpátky k největšímu artiklu Moldavska - půdě.
Agrární základnu státu navíc ohrožují klimatické změny, zejména nedostatek vody. Moldavsko tak musí hledat řešení, které je nejen ekonomické, ale i udržitelné do budoucna. Právě s tím zemi pomáhají i programy Člověka v tísni, jenž se kromě udržitelného zemědělství věnuje například budování občanské společnosti nebo sociálnímu začleňování.
Země je závislá na dovozu energií zejména z Ruska. V roce 2015 žilo pod hranicí chudoby podle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) 9,6 procenta obyvatelstva. V roce 2006 to bylo více než 30 procent.
"Zlaté časy"
Mladí utíkají pryč a starší vzpomínají, jak jim bylo za SSSR dobře. "Ostatně, mají docela pravdu. Moldavsko není Česko," vysvětluje Terzi.
"V Česku už před příchodem Sovětů něco existovalo, něco sofistikovanějšího, než Sověti nabízeli. Moldavsko nebylo zdaleka tak ekonomicky vyvinuté, takže lidé se nemýlí, když říkají, že ten největší ekonomický rozkvět Moldavsko zažívalo někdy v 70. letech," dodává.
Moldavsko trpí nedostatečnou industrializací. Většina podniků vybudovaných uměle Moskvou, kterým minulý režim levně dodával zdroje, nepřežila 90. léta. Země zničehonic ztratila konkurenceschopnost.
Hledání vlastní identity
Moldavsko se plně osamostatnilo v roce 1991 po pádu Sovětského svazu, do té doby bylo vždy spojované buď s Rumunskem, nebo s Moskvou. V minulých 30 letech tak kromě ekonomického úpadku čelilo i politické nestabilitě, národ stále hledá svoji společnou státní identitu.
"Ve velké debatě ohledně Ruska a Západu je Moldavsko ve zcela jiné situaci než Česko, protože součástí Západu nikdy úplně nebylo. A nikdy nebylo ani státem. Moldavsko (jako stát) se snažila vymyslet řada lidí zvenčí a Moldavané k tomu neměli přístup - k moci ani k veřejné debatě," dodává Terzi s tím, že třeba za SSSR byla velká část moldavské inteligence deportována na Sibiř.
Hlavním problémem podle Terzi zůstává, že Moldavsko jako stát "ještě nikdo nevymyslel". Existovalo Moldavsko jako součást Sovětského svazu a Moldavsko jako součást velkého Rumunska. Ale ne Moldavsko jako samostatná země s vlastní identitou, která se neopírá o nikoho dalšího.
"Dřív jsem říkala, že to není důležité. Proč bychom tu identitu potřebovali? Jen tu žijeme, jsme jenom lidé a můžeme si důvěřovat, řešit spolu stejné problémy. Ale jde to velice obtížně, když nemáme nepřerušenou sérii myšlenek, které by nám umožnily se na sebe vzájemně dívat a vidět někoho, kdo je nám podobný. Pochopila jsem to, když jsem se přestěhovala do Česka. Například myšlenky Tomáše Garrigua Masaryka si stále nacházejí cestu do projevů a myšlenek dalších lidí. Někdo to Česko vymyslel a další lidé ty myšlenky udržovali a vyvíjeli. Vysvětlují, proč být Čech něco znamená. Možná nepřesvědčili úplně všechny, ale člověka to ovlivňuje. Nám to v Moldavsku chybí," domnívá se Terzi.
Část Moldavanů tak hledá vlastní identitu u Ruska, protože ho znají, po boku Ruska vyrostli a třeba studovali v ruštině. Jiná část ji zase spojuje s Rumunskem, které od roku 2007 patří do Evropské unie. Tento rozkol se pak promítá i do politiky. Země osciluje mezi náklonností k Rusku a Evropské unii. V jejím vedení se střídají vlády a vůdci proevropští i proruští.
Zatímco na podzim 2014, půl roku po ruské anexi ukrajinského Krymu, Moldavsko podepsalo s EU asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích, prezident Igor Dodon vyhrál o dva roky později prezidentské volby s příslibem, že zemi přitáhne zpátky k Rusku.
Moskva navíc udržuje kontingent asi 1500 vojáků v separatistické Podněsterské republice, která vyhlásila nezávislost na Kišiněvu už v roce 1990, ještě před tím, než se Moldavsko stalo samo plně samostatnou zemí. V následném a dodnes nevyřešeném konfliktu zemřely stovky lidí.
Korupce a krádež století
Poslední parlamentní volby se nesly také v duchu Západ versus Východ, jejich ústředním tématem ale byla v politice a justici všudypřítomná korupce.
"Už dlouho navrhuji, abychom na politiku v Moldavsku pohlíželi i mimo čočku Západ versus Východ a politiku identity," řekla loni serveru Foreign Policy politická výzkumnice z London School of Economics Eleanor Knottová.
"I když se zdá, že oba v posledním desetiletí formovaly moldavskou politiku a politiku identity od rozpadu Sovětského svazu, oba také hrají vhodnou roli při maskování hlubších politických problémů - konkrétně nerovnosti, chudoby, korupce a klientelismu a vyhýbání se hluboce zakořeněným reformám," říká vědkyně.
Zemi v roce 2015 ochromil obří bankovní skandál, při kterém byla zpronevěřena částka v hodnotě asi 12,5 procenta ročního HDP celého Moldavska. Z účasti byl letos v květnu obviněn jeden z nejbohatších Moldavanů, šéf Demokratické strany Vlad Plahotniuc, který prchl do Spojených států. O jeho vydání Kišiněv požádal letos v červnu.
