* Izraelský premiér Netanjahu naléhal na viceprezidenta USA Bidena * Sankce Írán bolí, ale jeho postoj nezmění, tvrdí Izraelci * Obamův předchůdce Bush odmítl izraelskou žádost o nálet na Sýrii
New Orleans/Halifax - Izrael stupňuje tlak na americkou vládu, aby zaujala tvrdý postoj vůči Íránu a pohrozila mu bombardováním, pokud svůj jaderný program nezastaví.
Premiér Benjamin Netanjahu se v New Orleansu zúčastní setkání představitelů židovských federací a obcí z celého světa a pří této příležitosti se nechal slyšet, že jedině reálná hrozba drtivého útoku může íránské vůdce odradit od snahy získat atomové zbraně.
O tom, že cílem jaderného programu islámské republiky jsou bomby, Izraelci nepochybují. Rovněž se domnívají, že samotné sankce ani rozhovory ke změně názoru v Teheránu nepovedou.
Netanjahu: Musejí se bát
"Írán se vzdá jaderných ambicí jen tehdy, bude-li se bát důrazné vojenské akce," řekl izraelský premiér viceprezidentovi USA Josephu Bidenovi.
Podle Netanjahua Íránci atomový program pozastavili v roce 2003, když jim hrozilo, že by Spojené státy po Iráku zaútočily také na vybrané cíle v Íránu.
"Je to paradoxní, ale pouze reálná hrozba válečného konfliktu může nakonec odvrátit skutečnou válku," uvedl podle diplomatických zdrojů Netanjahu. Dodal, že ekonomické sankce sice Írán těžce postihují, ale na zastavení jaderného programu nestačí.
Americký ministr obrany Richard Gates nicméně v Austrálii oznámil novinářům, že ekonomické sankce, které přijala Rada bezpečnosti OSN vůči Íránu, fungují a tamní režim je v izolaci. Není tak prý důvod hrozit silou.
Velkou ranou pro íránské ozbrojené síly bylo zrušení kontraktu na dodávku ruského protiletadlového raketového systému S-300. Moskva od smlouvy ustoupila v rámci sankcí. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ruskou vládu obvinil z toho, že Írán zradila a zaprodala.
Volby dobré pro Izrael
Americké kongresové volby minulý týden Izraelcům nahrály. Sněmovnu reprezentantů dostali pod kontrolu republikáni, kteří mají za to, že Obama by vůči Teheránu měl být důraznější a že vojenský zásah by měl být považován za reálnou alternativu.
Na bezpečnostní konferenci v kanadském Halifaxu to o víkendu potvrdil republikánský senátor za stát Jižní Karolína Lindsay Graham.
Uvedl tam v projevu, že válka je sice to poslední, co si Amerika či on sám přeje, ale je to druhá nejhorší možnost. Tou úplně nejhorší je podle něj Írán, disponující atomovými bombami.
Podle Grahama by USA měly v případě potřeby nejen zničit íránská jaderná zařízení, ale také výrazně oslabit íránské námořnictvo a zejména Revoluční gardy, jejichž více než 150 tisíc příslušníků je hlavní oporou režimu.
Senátor se domnívá, že oslabením vojenské moci by Spojené státy pomohly íránské demokratické opozici.
V Halifaxu vystoupil i izraelský ministr obrany Ehud Barak. Řekl, že by se rád mýlil, ale k výsledkům jednání, která mají znovu vést delegace USA, evropských zemí a Íránu, je skeptický.
"Jaderný Írán bude znamenat konec snahy o nešíření nukleárních hlavic, protože řada dalších zemí na Blízkém východě o ně začne usilovat také," prohlásil Barak, který byl v letech 1998 až 2001 izraelským premiérem.
Bush proti náletu na syrský reaktor
Izrael sám má podle odhadů minimálně několik desítek atomových hlavic, ale nikdy to oficiálně nepotvrdil. Vyzbrojení nepřátelského Íránu stejnými zbraněmi považuje za hrozbu pro svoji další existenci.
Před třemi lety izraelské letouny F-16 napadly rozestavěný atomový reaktor v Sýrii. Původně přitom vláda židovského státu požádala o zásah amerického prezidenta George Bushe, který to přiznává ve svých právě vydávaných pamětech, nazvaných Decision Points.
Bush svolal své poradce a izraelskou žádost odmítl. Izraelci pak reaktor zničili sami. Na írácký reaktor nedaleko Bagdádu zaútočil Izrael letecky již v roce 1981.
