Washington - Prezident Donald Trump se v pondělí zbavil svého poradce pro národní bezpečnost, generála Michaela Flynna, který lhal o svých kontaktech s Rusy. Jenže "ruské" problémy Bílého domu tím ani zdaleka nekončí. Otazníků naopak přibývá.
Podle deníku New York Times komunikovali lidé z Trumpova okolí v průběhu loňské předvolební kampaně s ruskými tajnými službami.
Podle listu američtí zpravodajci na tyto kontakty narazili v odposleších a telefonních záznamech ve chvíli, kdy zjišťovali rozsah ruských hackerských aktivit proti americké Demokratické straně (Trump v prezidentských volbách kandidoval naopak za Republikánskou stranu - pozn. red.).
Rusové měli být ve spojení mimo jiné s Paulem Manafortem, volebním manažerem Trumpovy kampaně, který loni v srpnu na svou funkci rezignoval kvůli obviněním, že pobíral peníze od bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
"Je to absurdní," odmítl Manafort nové informace New York Times. "Nemám tušení, oč jde. Nikdy jsem vědomě nemluvil s ruskými zpravodajci, nikdy jsem neměl nic společného s ruskou vládou nebo s Putinovou administrativou, ani s žádnou jinou věcí, které se dnes vyšetřují," uvedl Manafort.
Zprávy amerického deníku odmítl i sám Trump, podle něj jde o konspiraci médií, která lžou. "Nesmysl o ruských vazbách je jen pokusem zakrýt mnoho chyb, kterých se Hillary Clintonová dopustila během své prohrané kampaně," napsal také americký prezident na Twitteru. Na středeční tiskové konferenci zdůraznil, že úniky informací, ze kterých média citovala, jsou "nelegální a kriminální".
Jenže informace, se kterými deník přišel, jsou pro Bílý dům jen další z řady přitěžujících okolností, které všechny směřují ke znepokojivým a pro Bílý dům krajně nepříjemným otázkám. Spolupracoval tým Donalda Trumpa během prezidentské kampaně vědomě s ruskou stranou? A není prezident Trump teď Moskvě něčím zavázán?
Marco Rubio: "Senát bude jednat, ať nás pravda zavede kamkoliv."
Jsou to zatím jen spekulativní otázky, ale evidentně začínají znervózňovat i republikány v americkém Senátu, kteří zatím spíše brzdili snahu opozičních demokratů o co možná nejdůkladnější vyšetření možného ovlivňování voleb a americké politiky ze strany Moskvy.
Podle předsedy republikánů v Senátu Mitche McConnella, který byl k Trumpovi dosud velmi loajální, je "velmi pravděpodobné", že Senát "prohloubí" vyšetřování celé kauzy.
Podle senátora Marca Rubia, Trumpova soupeře z republikánských primárek, musí Senát jednat, "ať už nás pravda zavede kamkoliv".
"Co se týče Ruska, nad Trumpovou administrativou už teď visel temný mrak. A ten mrak teď ještě více potemněl. Tohle je vážné," uvedl pro Washington Post bezpečnostní analytik Eliot Cohen, který sloužil v administrativě George W. Bushe.
Zpráva New York Times zmiňuje další lidi z Trumpova okolí, jejichž aktivity FBI v průběhu loňské kampaně "úzce prošetřovala". Například Trumpova tehdejšího zahraničního poradce, byznysmena Cartera Page a také generála Michaela Flynna. Oba odmítli, že by v kampani měli jakékoli kontakty s ruskými službami.
Page na sebe ovšem upozornil právě už během loňské kampaně, kdy v červenci v Moskvě přednesl projev kritický k americké zahraniční politice. Generál Flynn pak toto pondělí rezignoval, když odposlechy FBI potvrdily, že ještě před nástupem do Bílého domu si pravidelně telefonoval s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem. Kromě jiného s ním mluvil o sankcích, které dosluhující americký prezident Barack Obama na konci prosince uvalil na Rusko.
Podle Bílého domu musel Flynn odejít kvůli ztrátě důvěry, protože lhal viceprezidentu Miku Pencovi. Okolnosti Flynnova odvolání však opět vzbuzují pochyby, které míří přímo k prezidentovi.
Donald Trump od FBI totiž už nějaký čas věděl, co bylo obsahem telefonátů a že Flynn neříká pravdu. Ministerstvo spravedlnosti už v polovině ledna Trumpa varovalo, že Flynn může být Rusy vydíratelný. Proč Trump odvolal Flynna až teď - a patrně až poté, kdy si to vyžádal viceprezident Pence?
Samotný prezident do celé záležitosti příliš světla nevnesl, když Flynna ve středu označil za "báječného muže", s nímž se jednalo "velmi neférově".
Kritika pro spojence, chvála pro Putina
Donald Trump během prezidentské kampaně zpochybňoval mnohé tradiční spojenecké vazby USA. Prohlásil, že NATO je "překonané", pohrozil Japonsku a Jižní Koreji, že ani na ně se už nemusejí vztahovat americké bezpečnostní záruky. Pochválil Brexit, zatímco na adresu Evropské unie, a jmenovitě vůči Angele Merkelové, opět sršel kritikou.
Jediná země a jediný státník, pro něž měl naopak jen dobrá slova, byli Rusko a prezident Vladimir Putin. Donald Trump avizoval, že chce s Ruskem spolupracovat v boji proti džihádistickému uskupení Islámský stát a při řešení konfliktu v Sýrii. Bylo zřejmé, že chce s Putinem začít na čistém stole, nezatížen problémy předchozí administrativy.
Jenže ani to nevysvětluje, proč Trump například opakovaně, obdivně komentoval Putinův způsob vládnutí. Shovívavě relativizoval jeho autoritářskou politiku, když například v odpovědi na dotaz, jak hodnotí vraždy ruských opozičních politiků a nezávislých novinářů, řekl, že Amerika "také hodně zabíjí". A dokonce už jako zvolený prezident na obdobnou otázku před dvěma týdny reagoval: "My máme také spoustu zabijáků - to si myslíte, že naše země je tak nevinná?"
Zároveň Trump po celou kampaň i po svém zvolení setrvale zpochybňoval závěry amerických tajných služeb, že za hackerskými útoky proti americké Demokratické straně a Hillary Clintonové bylo právě Rusko. A když to v lednu konečně připustil, tak vážnost věci zároveň zlehčil: "Pokud jde o hackování, myslím, že to bylo Rusko. Ale hackují nás i jiné země a jiní lidé."
Je pravděpodobné, že informace od amerických tajných služeb, které nyní přinesly New York Times, už mají, nebo si je rychle vyžádají, členové Kongresu.
A jak prohlásil senátor Marco Rubio, Trumpův soupeř z republikánských primárek, Senát musí věci prošetřit, "ať už nás pravda zavede kamkoliv". Pokud by předvolební kontakty Donalda Trumpa a jeho lidí vedly skutečně do Moskvy, měl by prezident velký problém.
