Praha - Slova amerických viceprezidentů obvykle nemívají velký ohlas, ale v sobotu v bavorské metropoli tomu bude jinak.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijede Mike Pence. Nový viceprezident přednese projev o zahraniční politice Donalda Trumpa.
O tom, zda si Washington skutečně přeje rozpad či oslabení Evropské unie. Zda snaha zlepšit vztahy s Ruskem bude znamenat kompromisy. Například slib nerozšiřovat NATO, uznání ruské anexe Krymu nebo zrušení protiruských sankcí.
Na prestižním summitu, který začíná v pátek odpoledne, se Pence setká mezi jinými s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem nebo ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Merkelová jako Putin
Ředitel konference Wolfgang Ischinger publikoval komentář v listu Süddeutsche Zeitung. Trumpa v něm kritizoval kromě jiného za jeho slova, že věří stejně Angele Merkelové jako Vladimiru Putinovi.
"Naznačil, že zavedená partnerství a aliance pro něj mnoho neznamenají," uvedl Ischinger.
Podle něj by Pence měl v Mnichově dát jasně na srozuměnou, že rozpad Evropské unie není v zájmu Spojených států. Trump přitom po své inauguraci řekl, že Brexit se jednou ukáže jako skvělá věc a že odchod dalších zemí z EU bude pokračovat.
Ve čtvrtek zopakoval, že s Ruskem chce mít dobré vztahy. Dosud ale nikdo z Trumpovy administrativy neřekl, že chce zrušit sankce vůči Rusku, přijaté Barackem Obamou kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině.
Nová éra
Ve studii Munich Security Report 2017, na které se podíleli političtí, bezpečnostní a vojenští analytici z mnoha zemí, je Rusko opakovaně kritizováno.
"Rusko na Ukrajině porušilo základní principy systému evropské bezpečnosti. Přesto mohou být sankce proti Rusku zrušeny i bez naplnění Minských dohod. Pokud Trump dosáhne takové dohody s Ruskem, bude to znamení nové éry, ve které velké země určují osud malých," uvádí se v dokumentu vydaném u příležitosti konference.
Ten mezi velká rizika řadí také růst podpory populistických politiků a ohrožení demokracie v Evropě.
Analýza zpochybňuje Trumpovu snahu spojit se s Ruskem proti Islámskému státu. "Jen dvacet procent ruského bombardování v Sýrii v roce 2016 mířilo na Islámský stát," uvádí studie.
"Trump říká, že boj s džihádistickými skupinami a především s Islámským státem je jeho bezpečnostní priorita. Ale nic bližšího k tomu zatím nesdělil," stojí v analýze Mnichovské konference.
Ruské kontakty Bílého domu
Moskva původně uvítala volbu Trumpa prezidentem, ale tento týden kritizovala rezignaci jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Michaela Flynna jako "projev rusofobie."
Flynn byl velmi nakloněn sblížení Ruska s USA a ještě před Trumpovou inaugurací jednal s ruským velvyslancem ve Washingtonu o protiruských sankcích.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé od zvolení Trumpa ostře napadal Severoatlantickou alianci (NATO). Podle něj aliance neustále Rusko provokuje a snaží se je vtáhnout do konfrontace.
Nový americký ministr obrany James Mattis ovšem na summitu NATO v Bruselu potvrdil, že nová administrativa trvá na Trumpově požadavku, aby evropští členové aliance zvýšili výdaje na svoji obranu.
Proti tomu se v Mnichově vymezil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
"Jsem velmi proti tomu, abychom se takovým způsobem nechali tlačit. Nemám rád, když naši američtí přátelé koncept bezpečnosti zužují na armádu," uvedl Juncker.
