Poslanci jej představili ve středu a podle oficiálního vyjádření Patricka Nipa, tajemníka pro ústavní a pevninské záležitosti v Hongkongu, má zákon "uchovat důstojnost národní hymny a promovat respekt". Cituje ho hongkongský deník South China Morning Post.
Za porušení by pachatelům hrozilo až tříleté vězení a pokuta ve výši až 140 tisíc korun. Zákon dále navrhuje zařazení čínské hymny do osnov základních škol. V návrhu se ovšem nepíše, jaký trest školám hrozí, pokud se pravidlem odmítnou řídit.
Naopak možnost odmítnout zřejmě nebudou mít poslanci, soudci a úředníci, kteří před vstupem do úřadu skládají přísahu. U ní by do budoucna měla hrát čínská hymna. Pokud to někdo odmítne, je možné, že nebude moci vstoupit do funkce.
"Pokud zvolení zákonodárci oznámí před událostí, že se nezúčastní z politického přesvědčení, tak ten, komu budou přísahat, sám určí, jestli byl jejich slib platný," citoval deník Patricka Nipa.
Hong Kong officials will propose legislation that would make disrespecting China’s national anthem a crime, raising concerns about civil liberties - https://t.co/jzmAoNApKX via @WSJ
— Joshua Wong 黃之鋒 (@joshuawongcf) January 9, 2019
Stejný zákon týkající se zesměšňování čínské hymny byl přijat v pevninské Číně již na podzim 2017. O tom, jak vážně čínská vláda zákon myslí, se mohla přesvědčit 21letá hvězda přímých přenosů s miliony diváků, která hymnu "zesměšnila" gesty, jimiž napodobovala pohyby dirigenta.
Číňanka strávila ve vězení pět dní a musela vydat veřejnou omluvu. V ní oznámila, že s přímými přenosy končí a všechna její videa byla provozovatelem sítě smazána. O případu informoval server Hong Kong Free Press.
Here is social media celebrity Yang Kaili in action as she expresses her true thoughts on the Chinese National Anthem. No Nike contract for...you! pic.twitter.com/C9mFPRAm7o
— Devi Rhamesz (@ChrliesWarchest) October 14, 2018
Vláda jedné strany dobývá vzpurná území
Toto opatření není prvním, které zvyšuje vliv pevninské Číny v Hongkongu. Ačkoliv má být nezávislost města na Pekingu garantována do roku 2047, kroky po nástupu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga naznačují, že se čínský vliv v oblasti stupňuje.
V roce 2016 a 2017 přišlo o posty šest členů parlamentu, kteří podporovali nezávislost města. Oficiálně z důvodu záměrně špatné přísahy při uvedení do funkce. Tím, že byli odvoláni, ztratila demokratická část parlamentu většinu a přišla o možnost vetovat zákony, které by nezávislost Hongkongu omezovaly.
Jejich odvolání mělo vliv i na zákaz malé politické strany, která usilovala o osamostatnění Hongkongu. "Nemůžu ignorovat fakt, že Hongkongská národní strana opakovaně prohlašovala, že využije všech metod, včetně násilných, a zároveň vyzývala své podporovatele k použití sil," uvedl podle deníku New York Times ministr bezpečnosti John Lee.
Pod tlakem ze strany Pekingu je i Tchaj-wan, víceméně nezávislý ostrov s demokratickou vládou usilující o mezinárodní uznání. V tom mu brání přesvědčení Číny, že ostrov je další z provincií pevninské Číny. Tento status nehodlá Tchaj-wan přijmout, jak naznačila i prezidentka Cchaj Jing-wen v novoročním projevu.
"Nezávislost Tchaj-wanu může vést jen do slepé uličky," varoval pak čínský prezident Si Ťin-pching v novoročním projevu. "Čína musí být sjednocena a stane se tak," dodal.
Sporné Jihočínské moře
Čína si klade územní nároky také na ostrovy v Jihočínském moři, o které se pře s Tchaj-wanem, Vietnamem, Filipínami, Malajsií a Brunejí. Přestože spory nebyly vyřešeny, zvětšuje Peking svou vojenskou přítomnost na místě.
Čína staví na ostrovech - někdy i uměle vybudovaných - základny, o kterých se odborníci domnívají, že mají vojenský charakter. Zároveň americká tajná služba loni varovala, že čínská armáda umístila na ostrovy protiletadlové rakety.
Snahy o zvětšení vlivu Číny sahají daleko do minulosti. V letošním roce Čína "oslaví" 70 let od potlačení tibetského povstání protestujících proti čínskému komunistickému režimu. Při povstání přišlo o život 86 tisíc Tibeťanů, další včetně Dalajlámy uprchli za hranice.
S potlačováním svobody se potýká i autonomní provincie Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujguři. Zatím nejradikálnější zákrok proti nim podnikla pekingská vláda v minulém roce, kdy je začala posílat do převýchovných táborů. Oficiálním důvodem je zabránění extremismu. V převýchovných táborech, kde Ujguři například slibují věrnost komunistické straně, je zavřeno přes milion lidí.
