Napětí v Jihočínském moři houstne. Čína umisťuje rakety na ostrovy, základny vypadají jako městečka

Hana Vařáková Hana Vařáková
8. 6. 2018 19:25
Peking je v Jihočínském moři čím dál aktivnější. Právě dokončuje obří vojenskou základnu na umělém ostrově Subi, zároveň přesouvá zbraňové systémy a radary na další nově zbudované ostrovy.
Čínská vojenská základna na Woody Island v Jihočínském moři.
Čínská vojenská základna na Woody Island v Jihočínském moři. | Foto: Reuters

Jihočínské moře - Na satelitním snímku to vypadá jako malé město. Jsou na něm domy, sportovní hřiště, silnice i veřejné budovy. Ve skutečnosti jde ale o novou vojenskou základnu na umělém ostrově, který Čína vybudovala na útesu Subi v Jihočínském moři.

Subi, který je součástí Spratlyových ostrovů, se nachází asi 1200 kilometrů od pobřeží Číny. V oblasti, kde poslední dobou houstne napětí. Na ostrově už stojí zhruba čtyři stovky budov, což jej činí největší čínskou základnou ve sporném regionu.

Na Subi mohou být v krátké době umístěny stovky vojáků čínské armády. Peking tvrdí, že tu vzniká centrum, odkud se bude řídit civilní provoz. Jak ale upozorňují bezpečnostní experti, středisko by mohlo řídit i vojenské operace.

Foto: CSIS

"Když se podívám na satelitní snímky, vidím standardní základnu čínské armády na pevnině - je to neuvěřitelné, jsou tam i basketbalová hřiště," řekl agentuře Reuters singapurský analytik Collin Koh.

Subi je jednou z celkem sedmi čínských základen na Spratlyových ostrovech. Tři největší základny - Subi, Mischief a Fiery Cross - mají stanoviště pro rakety, tříkilometrové přistávací dráhy pro stíhačky, rozsáhlé skladovací prostory i zařízení na sledování družic nebo zahraničních vojsk v oblasti. Zároveň mají rušičky, které Číňany chrání před odposlechem.

Podle Collina Koha může být na každé z těchto tří základen rozmístěno 1500 až 2400 vojáků.

Civilní účely, tvrdí Peking

Jihočínské moře je nyní jedním z nejspornějších regionů na světě. Územní nároky zde kromě Číny vznášejí i další státy - Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej. V oblasti operují také americké jednotky.

Čínská vojenská základna na ostrově Subi.
Čínská vojenská základna na ostrově Subi. | Foto: Reuters

Peking tvrdí, že umělé ostrovy buduje pro civilní účely, zejména ke zvýšení bezpečnosti nákladních lodí, které po této důležité obchodní cestě proplouvají. A také na svoji obranu před případnými útoky.

Kvůli rostoucí vojenské přítomnosti v Jihočínském moři ale Čína čelí kritice ze strany USA i dalších zemí.

Americká tajná služba také varuje, že Peking během dubnových manévrů rozmístil na Spratlyových ostrovech protiletadlové rakety. Není přitom jasné, jestli rakety zůstaly na ostrovech i po cvičení, nebo zda je čínská armáda odvezla.

Podle serveru CNBC Číňané rozmístili na Spratlyových ostrovech rakety země-vzduch HQ-9B, které mají dostřel 300 kilometrů. A raketové střely YJ-12B, které jsou schopné zasáhnout lodě 550 kilometrů daleko. Dva nejmenovaní úředníci z amerického ministerstva obrany řekli pro stanici CNN, že je Číňané zřejmě ukryli uvnitř budov a do betonových hangárů.

To ale Peking odmítá. Ve středu se čínské ministerstvo zahraničí nechalo slyšet, že to jsou naopak Spojené státy, a nikoliv Čína, kdo militarizuje tento region. A připomnělo, že právě začátkem týdne přeletěl nad Spratlyovými ostrovy americký bombardér B-52. USA to však označily za "rutinní cvičnou misi".

Čínská vojenská základna na ostrově Fiery Cross.
Čínská vojenská základna na ostrově Fiery Cross. | Foto: Reuters

"Čína se nenechá zastrašit žádnými letadly ani loděmi," vzkázala nicméně mluvčí čínského ministerstva Chua Čchun-jing.

Až kritika poleví

Už před dvěma lety Peking oznámil, že umístil odpalovací zařízení pro rakety a radarový systém i na břehu ostrova Woody Island, který je součástí Paracelských ostrovů. Ty jsou k pobřeží Číny blíže než Spratlyovy ostrovy.

Izraelská společnost ImageSat International (ISI), která se zaměřuje na satelitní snímky, nyní oznámila, že tato zařízení zmizela. To by mohlo naznačovat rozhodnutí Pekingu, že je odstraní nebo přesune do jiných částí Jihočínského moře.

Jiní analytici míní, že rakety mohla jen poškodit slaná mořská voda a Číňané je odvezli, aby je mohli opravit.

Expert Derek Grossman z neziskové organizace Rand Corporation je však skeptický. Podle něj Peking "úmyslně odstranil a uložil rakety z dohledu, aby prozatím podpořil svá slova o mírové aktivitě v Jihočínském moři. Až kritika poleví, může tyto systémy snadno vrátit zpět."

Čínská vojenská základna na ostrově Mischief.
Čínská vojenská základna na ostrově Mischief. | Foto: Reuters

Právě kvůli sílící vojenské aktivitě Číny v Jihočínském moři USA nedávno zrušily pozvání, aby se Peking zúčastnil rozsáhlého námořního cvičení v Tichém oceánu, do kterého se zapojilo více než 20 států.

"Navzdory čínským tvrzením, že tomu tak není, je umístění těchto zbraňových systémů přímo spojeno s vojenským využitím pro účely zastrašení a nátlaku," řekl americký ministr obrany James Mattis. "Nenechte se mýlit. Amerika zůstává v asijsko-tichomořské oblasti, je to naše priorita."

Video: Pod povrchem Jihočínského moře

Číňané se chlubí, že našli největší podmořský závrt na světě. Tři sta metrů hluboká dutina se nachází v Jihočínském moři. | Video: CCTV
 

Právě se děje

před 10 minutami

Jihokorejský ministr, který měl řešit korupci ve vládě, kvůli vlastním skandálům nabídl rezignaci. V úřadu byl od začátku září

Nový jihokorejský ministr spravedlnosti Čo Kuk, jehož jmenování kvůli korupčnímu skandálu jeho rodiny vyvolalo v zemi demonstrace a otřáslo místní liberální vládou, dnes nabídl rezignaci. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Zatím podle nich není jasné, zda jihokorejský prezident Mun Če-in demisi přijme.

Hlava státu Čoa jmenovala do funkce 9. září, jeho hlavním úkolem bylo dovést do konce reformu prokuratury. Cílem reformy je poskytnout více pravomocí policii a vytvořit zvláštní agenturu, která by se zabývala korupčními kauzami vysoce postavených vládních činitelů.

Příchod dřívějšího prezidentova poradce pro občanské záležitosti a profesora práva vyvolal protesty, protože úřady vyšetřují finanční investice jeho rodiny a také sporné přijetí jeho dcery na univerzitu. V Soulu ale manifestovali i Čoovi příznivci, kteří kauzu označovali za umělou a hon na čarodějnice. Sám Čo popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Svíce u Gottovy vily na Bertramce se na přání rodiny zatím odklízet nebudou

Termín úklidu byl na přání rodiny odložen, zatím není známo na kdy. Lidé začali chodit spontánně k vile 2. října, kdy bylo oznámeno úmrtí osmdesátiletého zpěváka. Místo zaplavili svíčkami, květinami, vzkazy, fotografiemi, plyšáky, balonky a dalšími předměty.

"Na přání rodiny se termín úklidu pietního místa Nad Bertramkou posouvá, přesný termín zatím není znám. Vše řeší hlavní město Praha přímo s rodinou," napsala mluvčí TSK Lišková.

před 42 minutami

Čínský vývoz i dovoz v září klesly více, než se čekalo, může za to slabší celosvětová poptávka a americká cla

Vývoz z Číny v září klesl více, než se čekalo a dovoz se snížil již pátý měsíc za sebou. Na vývoz má negativní dopad slabší globální poptávka a rostoucí americká cla na čínské zboží. Pokles dovozu pak ukazuje, že domácí poptávka je slabá. Druhá největší ekonomika světa tak bude zřejmě potřebovat další stimulaci ekonomiky, napsala agentura Reuters.

Vývoz ze země se v září podle údajů celního úřadu snížil meziročně o 3,2 procenta, zatímco analytici čekali pokles jen o tři procenta. Dovoz se pak propadl o 8,5 procenta místo očekávaných 5,2 procenta.

Bilance zahraničního obchodu však skončila v přebytku 39,65 miliardy USD (928,2 miliardy korun). V srpnu přebytek činil 34,84 miliardy USD a analytici čekali, že se sníží na 33,3 miliardy USD. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy