Rakká - Islámský stát hrozí popravou dalšího amerického občana. Tentokrát má jít o šestadvacetiletou lékařku, kterou ozbrojenci před rokem odvlekli z nemocnice v syrském Aleppu.
Obětí zvůle islamistů se tehdy stala jen proto, že vlastnila americký pas. Žádné další podrobnosti o identitě a osudu vězněné ženy až dosud nebyly známy.
Islamisté teď přišli s nabídkou její výměny za "Lady Al-Káidu" - za pákistánskou neuroložku Afíju Siddikíovou, která si v Texasu odpykává trest 86 let vězení za podíl na útocích z 11. září a mnoha dalších teroristických spiknutích.
Jedná se o stejnou ženu, již chtěli neznámí ozbrojenci (zřejmě Tálibán) vyměnit za Češky Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou. Ty byly uneseny loni v březnu v Pákistánu.
Na videu, jež kdosi prostřednictvím falešného facebookového profilu 16. dubna minulého roku umístil na internet, žádali únosci za propuštění dívek krom propuštění Siddikíové také to, "aby Evropa a Amerika respektovaly práva muslimských žen, dovolily jim praktikovat jejich náboženství a dopřály jim veškerá občanská práva". Nedočkali se a Češky zůstávají v zajetí.
Islámský stát teď požaduje propuštění odsouzené teroristky znovu a k tomu 6,6 milionu dolarů (přes 139 milionů korun). Pokud Washington nevyhoví, hrozí radikálové, že mladou lékařku popraví stejným způsobem, jakým to učinili v případě dvou amerických novinářů. Tedy uříznutím hlavy zaživa.
"Dostali jste mnoho možností vyjednávat o propuštění vašich lidí výměnou za peněžní transakci tak, jako na to přistoupily vlády jiných zemí. Rovněž jsme vám nabídli výměnu vězňů za muslimy, kteří jsou ve vašich detenčních zařízeních, včetně naší sestry Dr. Siddikíové. Vy jste ale velmi rychle ukázali, že to není to, oč máte zájem. Nemáte zájem vyjednávat s muslimy jinak než jazykem síly," stojí v e-mailu určeném americké vládě.
Jeho plné znění zveřejnil server Global Post - najdete ho ZDE.
Prvního žurnalistu ze Spojených států - Jamese Foleyho - islamisté popravili v srpnu, další video nazvané "Druhá zpráva pro Ameriku" se na internetu objevilo v úterý. Maskovaný muž na něm vyzývá Baracka Obamu, aby přestal "ostřelovat islámský stát raketami", a poté řeže hlavu zadržovanému americkému novináři Stevenu Sotloffovi.
Autenticitu videa ve středu potvrdila mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Caitlina Haydenová.
Kdo je Lady Al-Káida
Vzhledem k tomu, že se Spojené státy dlouhodobě drží zásady, že se s teroristy nevyjednává, není příliš pravděpodobné, že by Islámskému státu vyhověly. Pravděpodobnost navíc snižuje to, o jak důležitou vězeňkyni se jedná.
Vedoucí zahraniční rubriky serveru The Daily Beast Christopher Dickey se ve své knize Securing the City příběhem dvaačtyřicetileté Afíji Siddikíové podrobně zabývá. Píše, že Lady Al-Káida, jak je Pákistánce přezdíváno, vystudovala biologii na Univerzitě v Houstonu a na Massachusettském technologickém institutu. Doktorát z neurologie si doplnila na Brandeis University v massachusettském Walthamu.
Už během studií, tedy v devadesátých letech, organizovala pomoc bosenským muslimům, postiženým válkou v Jugoslávii. Založila neziskovou organizaci, která poskytovala vzdělávání a distribuovala výtisky koránu.
Z mírové aktivistky doktorkou smrti
Svými aktivitami Afíja Siddikíová zaujala Alího Abdala Azíze - známého jako Ammár Balúčí -, jenž v té době rychle stoupal hierarchií Al-Káidy. Balúčí Siddikíovou považoval za velmi užitečnou. Byla dcerou tehdejšího pákistánského poslance, ve Spojených státech zdomácněla, získala tam špičkové vzdělání a vytvořila si vazby na tamní muslimskou obec.
Nejprve byla pověřována podřadnými úkoly, čímž si ji teroristé prověřovali. Pro operativce Al-Káidy například zařizovala poštovní schránky. Později ale přicházely složitější úkoly a poté, co si vzala Balúčího, se podle dostupných informací stala nejvýznamnějším expertem Al-Káidy na chemické zbraně.
Prsty v útoku na dvojčata
Dle Američanů se Lady Al-Káida významnou měrou podílela na útocích z 11. září. Krátce po nich opustila Spojené státy a usadila se v Pákistánu. Zatčena byla v roce 2008 v Afghánistánu poté, co namířila zbraň na americké vojáky, kteří ji chtěli vyslechnout v souvislosti s držením návodu na výrobu výbušnin a instrukcemi k útokům na americké cíle.
Po vydání do Spojených států byla Siddikíová shledána vinou ze sedmi trestných činů, včetně terorismu, pokusu o vraždu, ozbrojeného přepadení a napadení amerických důstojníků.
V Pákistánu je nicméně považována za mučednici a oběť americké justice. Pod petici, volající po jejím propuštění, se v zemi podepsalo přes 100 tisíc lidí.
