Washington - Západní média už několik měsíců plní zprávy o postupu radikálů z Islámského státu (IS) Irákem a Sýrií a o vraždách západních novinářů. Americké zpravodajské služby nicméně došly k závěru, že Al-Káida na přelomu tisíciletí představovala pro země Západu větší hrozbu než dnes islamisté z IS.
"Tak daleko ještě nejsme. Není to Al-Káida před 11. zářím," prohlásil minulý týden Matthew Olson, ředitel amerického Národního protiteroristického centra.
Administrativa Baracka Obamy se ale i tak chystá představit tříletou kampaň, která by měla IS postupně oslabovat a nakonec i zničit.
IS se považuje za nového vůdce
Odcházející šéf americké přední monitorovací protiteroristické agentury (propojující mimo jiné i CIA a FBI) se vzácně vyjádřil k současnému postoji amerických zpravodajských služeb ohledně islamistů na Blízkém východě.
"I přes to, že to všechno zní strašlivě, z mého úhlu pohledu je důležité, abychom tuto hrozbu (Islamistického státu - pozn. red.) udržovali v souvislostech a na chvíli zauvažovali v kontextu celkové teroristické krajiny," cituje Olsena server The Guardian.
IS podle něj sice sám sebe vnímá jako "nového vůdce v celosvětovém džihádistickém hnutí“, ale riziko, že by uskutečnil útok podobný teroristickým akcím z roku 2001 v USA nebo i v evropských městech, Olsen zlehčoval.
Islámský stát v tuto chvíli v USA zřejmě ani nedisponuje vlastními operačními buňkami - v kontrastu s Al-Káidou a dobou před 13 lety, kdy bin Ládinova organizace disponovala buňkami nejen ve Spojených státech, ale i na řadě míst v Evropě.
S tím ale nesouhlasí všechny zdroje. Agentura Bloomberg v polovině srpna s odkazem na několik anonymních zdrojů z amerických zpravodajských služeb uvedla, že IS otevírá své buňky už i mimo Irák a Sýrii. Jak dalece ale prsty džihádistů sahají, zdroje neuvedly. Jedná se prý ale o dobře organizovanou skupinu s hierarchickou strukturou.
Bez potřebného "know-how"
Jedna z motivací IS je poměrně zřejmá: chce z pomyslného trůnu sesadit právě Al-Káidu. A rozsáhlá akce proti Západu by mu v tom mohla pomoci. K razantnímu úderu ale IS i podle těchto zdrojů dosud chybí potřebné technické know-how, kterým disponuje síť Al-Káidy.
Podle Olsena tak prý i nadále pro Západ - zejména USA - představuje závažnějšího protivníka právě Al-Káida, jejíž jádro je zřejmě dosud pravým vůdcem islamistických hnutí. Pokud se o nějakém vůdci vůbec hovořit dá.
Olsen navíc doplnil, že "neexistuje věrohodná informace, že by (IS) plánoval útok na USA".
Evropa se bojí návratu džihádistů domů
Řada vlád - mezi jinými Německo, Velká Británie či Francie - se nicméně obává, co nastane, až se radikální islamisté, kteří vyrazili do boje na Blízký východ, začnou vracet do svých západních domovin.
Obyvatelé Evropy si dobře povšimli britského přízvuku hlasu, který promlouval z videí zachycujících vraždy amerických novinářů Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa.
Islámský stát si přitom sám v Sýrii a Iráku nárokuje území de facto o rozloze Velké Británie a podle zpravodajců disponuje asi 10 000 bojovníky.
Do syrské občanské války se během let zřejmě vydalo i přes tisíc lidí z Evropy a na 500 osob z USA. Je pravděpodobné, že někteří z nich skončili i v řadách IS.
Právě návrat džihádistů dělá vrásky i tajným službám. Nicméně šance, že by se navrátilci spojili, aby mohli fungovat "sofistikovaně", je podle Olsena poměrně malá. Spíše se uchýlí k ojedinělým samostatným akcím jednotlivců či dvojic.
Další radikálové by mohli zamířit do jiných lokací na Blízkém východě a dál brojit proti Západu. "Pokud budou ponecháni bez kontroly, pokusí se přinést útoky blíž k domovu," domnívá se Olsen.
IS dobývá pozice
Přestože někteří američtí zpravodajci podle všeho hrozbu Islámského státu pro západní vlády v tuto chvíli poměrně bagatelizují, není pochyb, že si radikální organizace v posledních měsících na Blízkém východě vybudovala značně prominentní pozici.
Navíc podle Olsena projevuje nebývalou schopnost používat ve svém tažení k propagandě internet.
IS má oproti Al-Káidě i další výhody. Například čerpá miliony dolarů prodejem ropy v obsazených oblastech či skrze daně, vykrádání bank a vydírání. Omezovat finanční toky jako v případě Al-Káidy by proto zřejmě nemělo potřebný efekt, napsal Bloomberg.
Území, která teď islamisté ovládají, ale nejsou zcela nezávislá, takže ekonomické problémy by je mohly posléze dostihnout.
Ozbrojenci IS v Iráku jsou podle náměstka amerického ministerstva zahraničí pro Irák a Írán Bretta McGurka i "lépe vybavení, mají lepší muže, jsou lépe zásobováni, mají lepší bojovníky, jsou lépe vycvičeni než Al-Káida v Iráku, které naše síly čelily“.
Obamova tříletá kampaň proti IS
Administrativa Baracka Obamy má údajně v plánu tříletou vojenskou kampaň zaměřenou proti IS, jejíž první část - údery ze vzduchu - už začala. Druhá část kampaně by podle informací serveru The New York Times měla zahrnovat pomoc irácké armádě, Kurdům a možná i sunnitským kmenům s tréninkem či vybavením. Začít by navíc mohla co nevidět.
Americký prezident se chystá ve středu promluvit k národu a údajně představit svůj plán a sehnat spojence. Zároveň ale zřejmě bude chtít uklidnit Američany, že vlastní vojáky znovu zatáhnout do válek na Blízkém východě nehodlá.
"Budeme systematicky snižovat jejich schopnosti (islámských radikálů - pozn. red.), budeme zmenšovat území, které kontrolují, a nakonec je porazíme,“ uvedl Obama v neděli.
Na rozdíl od Afghánistánu by proti IS neměly přímo v terénu bojovat pozemní americké jednotky, na rozdíl od Pákistánu by kampaň neměla zahrnovat pouze útoky dronů, zdůrazňuje výjimečnost plánovaných akcí server.
Závěrečná a nejtěžší fáze představuje samotné zničení radikálů v jejich pozicích uvnitř Sýrie. Na její dokončení už ale dost možná bude z prezidentského úřadu USA dohlížet někdo jiný než Obama, kterému druhý prezidentský mandát vyprší v lednu 2017. Odhady některých zástupců Pentagonu totiž hovoří o horizontu nejméně 36 měsíců.
IS se soustředí na Blízký východ
IS je zatím značně geograficky uzavřená organizace. Přestože vysílá hrozby i směrem k západním zemím, i ve videích zachycujících vraždy amerických novinářů Američany odsuzuje zejména za to, že útočí na Blízkém východě.
Brian Fishman z protiteroristického centra při americké vojenské akademii ve West Pointu například míní, že zatímco IS a jeho předchůdci se snaží dostat pod kontrolu oblast od Iráku, přes Sýrii až dolů do Jordánska, prioritou Al-Káidy už od konce 90. let byl útok proti USA.
Islámský stát podle něj chce "eliminovat všechny hranice na Blízkém východě".
Schází jí respekt Al-Káidy
Organizace by si ale ráda ve světě vydobyla věrohodnost globálního teroristického aktéra, schází jí loajálnost a respekt množství organizací, které si dokázala získat Al-Káida, argumentuje na serveru Foreign Policy J. M. Berger, autor knihy o Američanech, kteří chodí do války ve jménu Alláha.
Připomíná, že koncept globálního lídra muslimského hnutí je relativně nový a dost možná i chybný.
Na rozdíl od IS ale Al-Káida stránky celosvětových médií v poslední době ve srovnatelném měřítku příliš nezabírá, několik jí spřízněných skupin dokonce od začátku roku slíbilo věrnost právě IS.
Vůdce Al-Káidy Ajmán Zavahrí - který se na jaře letošního roku od IS (tehdy ještě známějšího pod zkratkami ISIL či ISIS) v podstatě distancoval - už několik měsíců mlčí.
