Írán odhalil scénář války s USA. Sází na krok, který by ochromil celý svět

Írán minulý týden odhalil svou vizi války se Spojenými státy. V podrobném plánu zveřejněném agenturou Tasním, napojenou na Islámské revoluční gardy, popisuje údery na americké základny, otevření nových front prostřednictvím spojeneckých milic, kybernetickou válku i snahu paralyzovat globální obchod s ropou.

Scénář, který publikovala agentura Tasním, začíná americkými leteckými a raketovými údery na jaderná zařízení, vojenské objekty a základny revolučních gard. Spojené státy by pravděpodobně útoky vedly z letadlových lodí, pomocí strategických bombardérů i z pozemních systémů rozmístěných ve spojeneckých zemích na Blízkém východě.

Írán je podle dokumentu přesvědčen, že je na takový vývoj připraven. Plán se opírá především o zodolněnou podzemní infrastrukturu a záložní velitelské sítě, které by měly přežít prvotní údery. Kalkulace Teheránu přitom nestojí na snaze zabránit škodám, ale na předpokladu, že si země zachová dostatečnou sílu k rozsáhlé odvetě.

„Osa odporu“ vrací úder

Íránská reakce by podle scénáře rozpoutala bouři prakticky po celém Blízkém východě. Teherán by během několika hodin zahájil rozsáhlou salvu balistických raket namířených na americké základny napříč regionem.

Současně by došlo k aktivaci takzvané „osy odporu“ – íránských proxy spojenců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na několika frontách zároveň. Hnutí Hizballáh v Libanonu by mohlo spustit raketové útoky proti Izraeli, jemenští povstalci Hútíové by zesílili útoky na lodní dopravu v Rudém moři a irácké milice napojené na Teherán by útočily na americké cíle na území Iráku.

Cílem tohoto vícefrontového tlaku by bylo rozptýlit americké síly po celém regionu a oslabit tak schopnost Washingtonu soustředit se výhradně na samotný Írán.

Součástí plánu mají být podle agentury Tasním také kybernetické útoky. Ty by se zaměřily na dopravu, energetiku, finanční sektor a vojenské komunikační systémy s cílem zkomplikovat velení a vyvolat chaos v zemích, které hostí americké jednotky.

Ochromení globálních dodávek ropy

Za svou nejsilnější zbraň však Írán považuje geografii. Teherán počítá s ochromením Hormuzského průlivu – pouhých 39 kilometrů širokého hrdla, kterým denně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu a které patří k nejkritičtějším energetickým uzlům planety. Zaminování průlivu a útoky na tankery by vedly k prudkému růstu cen ropy a vyústily by v rozsáhlé globální ekonomické škody.

Cílem strategie není Spojené státy přímo porazit, ale učinit vleklý konflikt natolik nákladným, že by byl politicky i ekonomicky neudržitelný.

Teherán tak sází na předpoklad, že kombinace hrozby narušení globálních energetických toků, soustavných útoků napříč Blízkým východem a potenciálních ztrát amerických sil přivede Washington a jeho spojence k závěru, že po zkušenostech z Iráku a Afghánistánu nebudou mít vůli vést další dlouhodobý konflikt v regionu.

Tato kalkulace však podle deníku The Telegraph stojí na celé řadě nejistých předpokladů. Není zdaleka jisté, zda by už nyní oslabení íránští spojenci pod silným tlakem dokázali své kroky účinně koordinovat, ani zda by státy, na jejichž území by eskalace probíhala, ji byly ochotny dlouhodobě tolerovat.

Ochromení Hormuzského průlivu by navíc představovalo vážné riziko i pro samotný Írán, jehož státní příjmy jsou z velké míry závislé na vývozu ropy.

Celý plán zároveň spoléhá na to, že Spojené státy by daly přednost deeskalaci napětí, místo aby využily své výrazné vojenské převahy k rozsáhlému zničení íránské infrastruktury a ozbrojených sil.