Evropští výrobci musí splňovat mnoho nároků, aby byly jejich produkty bezpečné. Internetové giganty, které prodej zboží pouze zprostředkovávají, se těmto povinnostem ale stále vyhýbají. Nad kvalitou a bezpečností jimi nabízených výrobků proto panují otazníky.
Produkty, které na svých stránkách prodejci jako Wish nebo AliExpress inzerují, mohou být pro zákazníky dokonce zdravotně závadné.
Dřívější šetření úřadů Jižní Koreje například odhalilo, že doplňky prodávané některými z nejoblíbenějších internetových obchodů obsahovaly toxické látky, jejichž výše někdy stokrát překračovala tamní povolené hodnoty. Asociace výrobců hraček Toy Industries of Europe při svých testech zase zjistila, že 80 procent testovaných hraček z obchodů jako Allegro, AliExpress nebo Temu nesplňuje bezpečnostní normy, které v EU platí.
Podobnou zkušenost s nespolehlivostí platforem potvrzují také zástupci českých spotřebitelských asociací. Podle Jana Šůry ze spotřebitelské organizace dTest se zákazníci při svých nákupech setkali s různými problémy. "Ať už se jednalo například o nedodání zboží, dodání jiného zboží nebo nevyhovující způsob vyřizování reklamací," uvedl pro Euractiv.cz.
Zasáhnout proti nevyhovujícím výrobkům je ale podle něj poměrně obtížné. Platforma často alespoň formálně obměňuje svůj sortiment.
"V případě, že by příslušné orgány chtěly zasáhnout proti prokazatelně nevyhovujícímu výrobku, je pak odpovědí, že výrobek je již stažen. Platforma tak z našeho pohledu nedostatečně ověřuje své prodejce a kvalitu výrobků," popisuje Šůra.
Trend, který se (nejspíš) nezastaví
Dubnová Lettova zpráva o budoucnosti jednotného trhu navíc popisuje, že šíření nebezpečných výrobků v EU je rostoucím trendem. Zhruba 75 procent všech identifikovaných nebezpečných výrobků pochází ze zemí mimo EU - a v důsledku jejich nižší ceny se bude tento podíl pravděpodobně zvyšovat.
Růst zájmu o méně kvalitní, ale levné zboží dokresluje také počet stažení aplikace Temu. Podle dat serveru Statista byla aplikace jen v průběhu letošního září stažená více než 47milionkrát po celém světě. Nejvíce přitom podle Statisty bodovala mezi mladými lidmi v USA a Mexiku.
Konkrétně v EU navštěvuje platformu Temu podle informací Evropské komise 75 milionů uživatelů průměrně každý měsíc. AliExpress pak 104 milionů a Shein 108 milionů uživatelů.
Závazek, ale žádná povinnost
Komise proto nyní hledá odpověď na otázku, jak takový vývoj zvrátit - nebo jak alespoň velké platformy donutit dodržovat pravidla, která platí pro tuzemské výrobce. A není sama. Stejně se k roli platforem na svém trhu začátkem září postavil také úřad v USA.
Komise si uvědomuje, že záplava balíčků koupených na internetu je výzvou, pokud jde o soulad s právním rámcem, uvedl na plenárním zasedání komisař pro spravedlnost Didier Reynders.
"Vzhledem k naléhavosti situace je třeba určit jednotnou evropskou reakci. Zaručit bezpečnost výrobků prodávaných prostřednictvím online platforem - zejména prodejci sídlícími ve třetích zemích -, zabránit nekalým obchodním praktikám a zajistit rovné podmínky pro evropské podniky," uvedl Reynders.
Produkty jako textil nebo hračky často nesplňují zdravotní normy a ubližují nejen evropskému obchodu, ale také životnímu prostředí, komentovala to španělská europoslankyně Laura Ballarín Cerezaová (S&D). "Potřebujeme více kontroly na celnicích a zodpovědnou spotřebu, abychom chránili životní prostředí, spotřebitele i podniky."
Německý europoslanec lidové strany Andreas Schwab uvedl, že čtyři miliardy dodaných balíčků v průběhu roku 2024 jsou důkazem, že lidé mají zájem o mezinárodní produkty. Stejně jako třetí země nejsou schopny dodržovat dostatečnou kvalitu nabízených produktů, tak EU není s to zajistit adekvátní kontrolu - a dohlížet tím pádem na férové tržní podmínky, dodal.
"E-shopy (respektive onlinová tržiště zprostředkovávající prodej - pozn. red.) až do této chvíle dokážou naše pravidla zdatně obcházet. A společně s nimi je obchází i výrobci mimo Evropskou unii," okomentovala na plénu také česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, nezařazení).
"Budu ráda, pokud tuto skulinu jednou provždy odstraníme," řekla s tím, že onlinová tržiště musí nést zodpovědnost za nabízené výrobky.
Vymáhání bezpečnosti výrobků, DSA nebo zavedení cla
Způsobů, jak příliv nekvalitních produktů na evropský trh zmírnit, je hned několik. A ideálně by se podle Reynderse měly kombinovat.
Jednou z cest je přísnější vymáhání bezpečnostních standardů, které musí produkty nabízené platformami splňovat. Při přípravách na revizi staré směrnice o obecné bezpečnosti výrobků Evropská komise konstatovala, že bezpečnostní pravidla obecně nejsou přizpůsobena pro výrobky obchodované online.
V roce 2023 proto komisař Reynders dal vzniknout takzvanému Závazku bezpečnosti výrobku +. Platformy, které se pod něj podepsaly, tak spotřebitelům slibují spolehlivost nabízených produktů. Mezi takové patří například AliExpress, Etsy nebo Wish. Závazek je ale jen dobrovolný, a nenese tak s sebou žádné důsledky v případě jeho nedodržování.
Například Temu se tak ohrazuje tím, že všechny vyžadované standardy dodržuje, jak uvedlo i pro Euractiv.cz. "Na všech trzích, kde působíme, dodržujeme zákony a předpisy," odpověděl mluvčí platformy. "Aktivně spolupracujeme s Evropskou komisí a zaměřujeme se na to, aby naše postupy byly plně v souladu s místními předpisy."
Právě podobné využívání mezer v zákonech kritizují také evropští výrobci - a volají po nápravě. EU proto podle nich musí zajistit, aby byla internetová tržiště uznána jako hospodářské subjekty a aby mohla nést právní odpovědnost za své produkty, vyzývá například asociace výrobců hraček TIE.
K dispozici jsou také nástroje, které již Evropská komise využívá. Především nařízení o digitálních službách, tzv. DSA. Právě to zavádí důležité prvky, zejména odpovědnost velkých platforem jako Shein nebo Temu za ověření všech informací o produktech dříve, než obchodníkovi umožní umístit na své stránky nabízený výrobek.
"Kličkou" platforem totiž dosud bylo, že figurují pouze jako přeprodejci. Čili jako onlinová tržiště pro třetí strany, která nenesou za nabízené výrobky plnou odpovědnost. V praxi přitom podle ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky nelze rozeznat, jestli například Temu pouze přeprodává cizí zboží, nebo jestli funguje jako onlinový obchod. "Z dostupné dokumentace není vůbec jasné, zda je opravdu tržištěm, jak se tváří, nebo e-shopem, jak podle našeho názoru působí," vysvětluje Vetyška.
Podle pravidel, která pro velké platformy platí, se na ně ale odpovědnost za zprostředkovávané služby vztahuje také. A musí tak například být transparentní, pokud jde o informace o nabízených produktech nebo záruku jejich bezpečnosti.
"DSA je silným nástrojem a je prioritou toto nařízení vymáhat," uzavřel komisař Reynders.
Právě kvůli pravidlům DSA se nyní Evropská komise chystá zahájit vyšetřování společnosti Temu. Podle informací serveru Bloomberg ze středečního večera zahájí Evropská komise proti platformě formální řízení, aby zjistila, zda neporušuje pravidla proti nezákonným činnostem na internetu.
Další alternativou je také zavedení cel na "menší" balíky. Ta totiž aktuálně platí pouze pro zboží, které má hodnotu vyšší než 150 eur, tedy zhruba 3750 korun.