Jak moc těžké bylo pro vás získat post místopředsedkyně Evropského parlamentu? A byla obtížnější první volba, nebo nynější obhajoba tohoto postu?
Každá volba má něco svého a těžko se to srovnává. Obě byly náročné, i když každá trochu jinak. Poprvé mě místopředsedkyní zvolili kolegové, aniž bych s řadou z nich přišla do styku, neznali mne přímo, protože byli novými europoslanci. Při obhajobě tohoto postu se už ale jedná o hodnocení vaší dosavadní práce kolegy, se kterými dva a půl roku spolupracujete, utkáváte se s nimi, argumentujete, hledáte řešení, kompromisy. Oni vám tou volbou svým způsobem vystavují účet.
Předpokládám, že prožíváte velkou radost.
Stát se místopředsedkyní poprvé byla pro mě velká výzva, navíc jsem byla první žena z České republiky zvolená do takové funkce. Byť se to už přede mnou několika Čechům podařilo. Obhajoba ale byla určitě náročnější, zatím se to ještě nikomu z naší země nepovedlo.
Jak vlastně vypadá zákulisí takové volby? Musela jste například lobbovat, obcházela jste jednotlivé frakce, vlivnější europoslance, nebo jste třeba sázela na to, že patříte podle bruselských žebříčků mezi nejaktivnější europoslance?
Je to takový mix všeho, co jste vyjmenoval. Jedna věc je, že kolegové mě znají, vědí, jak tu pracuji a jak se angažuji. Ale to nestačí. Osobní kontakt před hlasováním je nesmírně důležitý. S kolegy jsem o své kandidatuře mluvila, obcházela jsem je a představovala jim, v čem chci pokračovat, co chci dělat nově.
Změní se něco na vašem postavení či práci? Chtěla byste vy sama dělat něco jinak?
Chci pokračovat v tom, co jsem dělala doteď, obhajovat české zájmy v Bruselu. V minulosti se mi povedlo snížit cenu volání napříč Evropskou unií, teď pracuji na legislativě, která má chránit spotřebitele a hlavně děti v on-line prostředí. Ráda bych Evropský parlament zároveň více otevřela lidem, ať sem přijedou, seznámí se s jeho postavením a fungováním, poznají naši práci a řeknou nám svůj názor, jakou chtějí Evropu, kam má Evropa směřovat.
ODS a Piráti jsou jako černá a bílá
Vy jste známá jako liberální, jasně proevropská, prozápadní europoslankyně, která se v minulosti netajila některými výhradami k Andreji Babišovi. Nejste svým způsobem ráda, že premiérem je právě Petr Fiala, s ohledem na to, že se Andrej Babiš v některých případech v minulosti proti Evropské unii ostře vymezoval?
Jsem přesvědčená, že většina lidí, kteří byli zvoleni loni na podzim do Poslanecké sněmovny, jsou proevropští. Proto také, když mi večer po loňských sněmovních volbách volali kolegové z Evropy a ptali se na výsledky, tak jsem jim říkala: Většina poslanců je z proevropských stran.
A pokud jde o váš pohled na Petra Fialu?
Zatím je pro mě těžké hodnotit evropskou politiku nového premiéra. Faktem je, že to v jejím prosazování bude mít složitější v tom, že ODS je součástí nepříliš vlivné frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde je pro ni hlavním partnerem polská strana Právo a spravedlnost.
Je to ale až tak velká nevýhoda?
Hnutí ANO je součástí středové frakce Evropských liberálů a demokratů (ALDE), takže pan Babiš si po příjezdu do Bruselu nejdříve sedl s členy této frakce. Tedy s prezidentem Francie Emanuelem Macronem, předsedou nizozemské vlády Markem Ruttem či estonskou premiérkou Kajou Kallasovou. Už na těchto jednáních se snažil prosazovat české zájmy, v čemž pokračoval potom na jednání celé Evropské rady. A na rovinu si řekněme - pokud chce jakákoliv země, a země velikosti České republiky o to víc, hrát roli ve směřování EU, musí mít silné spojence. Ti jsou dnes rozprostřeni ve třech politických frakcích. A frakce Evropských konzervativců a reformistů mezi ně nepatří.
Takže si neslibujete od nástupu Petra Fialy to, že by Česko hrálo ve směřování EU zásadnější roli?
Z mého pohledu je ODS v evropských tématech široce rozkročená. Do toho si vezměte, že vláda je složená z různých názorových proudů, stačí se podívat, jak různě europoslanci za vládní strany hlasují v Evropském parlamentu. Jsem opravdu zvědavá, jak v tomto bude vláda fungovat, když se podívám třeba na hlasování ODS a Pirátů v Evropském parlamentu ke klíčovým věcem, ať už je to Green Deal, nebo migrace, tak to je opravdu černá a bílá.
Zatím se ale zdá, že Petra Fialu ostatní vládní koaliční strany dost respektují, včetně Pirátů. A že jeho pohled na EU bude zřejmě dominovat.
Každopádně existují velká očekávání, jak Petr Fiala vstoupí do evropské politiky. Osobně si nemyslím, že uvidíme nějakou zásadní změnu v prioritách evropské politiky České republiky. Myslím, že to, co bude dělat jeho vláda na evropské úrovni, bude plus mínus to, co prosazovala minulá vláda Andreje Babiše. Nemyslím si, že zažijeme velkou změnu v hlavních českých prioritách.
Ale neliší se oba premiéři naprosto zásadně už v tom, že Andrej Babiš vystupoval vůči EU často velmi emotivně a značně kriticky?
Za ta léta, co pana Babiše znám, tak vím, že on není "Antievropan". Nikdy nemluvil o tom, že by Česko mělo uvažovat o vystoupení z EU. Čím déle se ale v Evropě pohyboval, tím víc viděl, jak jsou některé věci složitější a někdy i neférové. A to ho několikrát naštvalo. Znám to z vlastní zkušenosti. Také jsem do evropského kolotoče vstoupila s nějakou vizí a ideály, a když jsem viděla, jak v Bruselu vypadá rozhodování a jak je EU v řadě věcí těžkopádná, tak jsem k plno věcem už také kritická.
Ale nepřeháněl to z vašeho pohledu Andrej Babiš s kritikou? V předvolební kampani se zdálo, že ji částečně postavil na strašení Evropskou unií.
To, jakým způsobem ventiluje svou nespokojenost, odpovídá jeho naturelu. Já taková nejsem. Jsme v tomto úplně odlišní, každý z jiného těsta. Plno věcí v jeho předvolební kampani se mi nelíbilo, což jsem mu dala vědět, on o mé kritice ví. Byla jsem si vědoma, že v kampani se všichni politici chovají poněkud emotivněji, ale radost mi to nedělalo.
Předpokládám, že vám radost neudělalo ani to, jak Andrej Babiš hostil krátce před volbami maďarského premiéra Viktora Orbána.
Je to tak.
I to jste mu vytkla?
Já mu především říkám věci, které se dějí v Bruselu, aby je věděl dopředu. Vysvětluji mu souvislosti, dávám mu doporučení a je potom na něm, jak se rozhodne. Pokud jde o návštěvu maďarského premiéra v Česku, tak jsem se mu po této návštěvě ozvala, následně jsme měli možnost to probrat i při osobním setkání.
Co by se muselo stát, abyste přestala být v Evropském parlamentu zástupcem hnutí ANO?
Já nad tím takto nepřemýšlím. Myslím si, že program, který jsem připravovala pro evropské volby a kterým se řídím, rovněž jako mé aktivní působení v Evropském parlamentu, je to nejlepší, co mohu udělat pro Českou republiku. Snad o tom svědčí i to, že jsem byla v roce 2020 označena za nejvlivnější europoslankyni ze všech českých europoslanců a v žebříčku všech 705 europoslanců jsem získala 13. místo. Neřeším teď to, co by bylo kdyby nebo co by se muselo stát. Já různé situace řeším, až když nastanou.
Jak moc vám Andrej Babiš naslouchá?
Já ale nejsem vyslanec pana Babiše. Byla jsem zvolena za hnutí ANO. Náš vztah jsem nikdy nechápala tak, že on bude dělat to, co mu budu říkat. Svou úlohu vnímám tak, že jsem součástí koláče informací, které on dostane a pak se nějak rozhodne. Pro mě je podstatné, že můj hlas slyšet je a on na něj bere zřetel.
Hlavně aby během předsednictví nepadla vláda
Tento rok bude pro české europoslance a celou zemi výjimečný, vzhledem k tomu, že se staneme od 1. července 2022 předsednickou zemí EU. Připravujeme se z vašeho pohledu europoslankyně za hnutí ANO co nejlépe?
Před třinácti lety jsem měla tu čest podílet se aktivně jako diplomat v Bruselu na našem prvním předsednictví. Řada mých skvělých kolegů a vynikajících diplomatů z té doby bude mít na starosti i předsednictví nadcházející. Z pohledu odborného zázemí o předsednictví strach nemám, protože máme výborné profesionály.
A pokud jde o připravenost politiků?
Otevřenou otázkou samozřejmě je, a to i s přihlédnutím ke zkušenosti s naším minulým předsednictvím, jak to zvládneme na úrovni politické. Za sebe mohu říci, že udělám maximum pro to, aby naše předsednictví dopadlo co nejlépe a naše země měla v Bruselu co nejlepší obraz. Byť patřím k opozičním europoslankyním, dveře do mé kanceláře jsou a vždy budou otevřené pro kohokoli. Jde o vytvoření dobrého obrazu Česka v zahraničí a to je i mou prioritou.
Tehdy i teď má vláda ministra pro evropské záležitosti. V roce 2009 to byl Alexandr Vondra z ODS, nyní Mikuláš Bek, nominovaný STAN. Je dobře, že vláda Petra Fialy takový post vytvořila?
Jsem k tomu trochu skeptická, ale uvidíme, jak to bude fungovat v praxi. To není nic proti panu Bekovi, ale nemyslím si, že bylo třeba zřizovat post ministra pro evropské záležitosti. Když už ale toto místo vzniklo, tak pan Bek je určitě dobrou volbou, a pokud z jeho strany bude zájem, ráda s ním budu na hájení českých zájmů v Evropě spolupracovat.
Proč si myslíte, že tento post nebylo potřeba zřizovat?
Za vlády Andreje Babiše fungoval jednoduchý a efektivní systém, kdy on jako premiér jezdil na zasedání Evropské rady a unijní problematiku koordinovala státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Teď si nejsem jistá, jak bude fungovat souznění mezi premiérem Petrem Fialou z ODS a Mikulášem Bekem ze Starostů a nezávislých a navíc ministra zahraničních věcí Jana Lipavského od Pirátů.
Spojení premiér Mirek Topolánek - Alexandr Vondra podle vás v minulosti fungovalo?
Tato dvojice byla ze stejné partaje, velmi dobře se doplňovali, názorově souzněli. Navíc pan Vondra už měl bohaté zkušenosti z evropské politiky. Nyní tady máme zástupce ODS a STAN, což jsou strany, které mají na některé otázky ohledně EU poměrně rozdílné názory.
Jaké by měly být hlavní priority českého předsednictví?
Především, aby opět nepadla vláda, jak se to stalo poprvé, když jsme Unii vedli. To myslím samozřejmě trochu s nadsázkou, ale chci tím vyjádřit přání, abychom měli během předsednictví stabilní vládu. Stále si pamatuji a nesmírně mě mrzí, jak strašně utrpěla image naší země, protože uprostřed předsednictví kabinet padl.
A priority?
Tak jak sleduji francouzské předsednictví, tak by se mi líbilo, kdyby do toho Česko přineslo třeba znovu apel na dokončení vnitřního trhu, na obchodní politiku, aby naše firmy mohly lépe expandovat na evropském trhu. Nálada v Bruselu teď není moc nakloněna sjednávání dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, což je ale opět pro Česko klíčové. Spadne na nás ale i celý ten balík opatření Green Dealu a tam budeme muset hodně dobře vyjednávat, aby výsledek neohrozil budoucnost české ekonomiky.
Nemělo by být jednou z priorit i to, aby se čeští politici pokusili co nejvíce a nejsrozumitelněji přiblížit českým občanům způsob fungování EU a její smysl?
O to se snažím celou dobu, ale chápu, že fungování evropských institucí může na lidi působit až děsivě. Cestu vidím právě v tom, že sem do Štrasburku a do Bruselu budeme zvát lidi, pokusíme se jim vysvětlit, jak fungujeme, a budeme se jich také ptát: jakou chcete Evropu vy, co můžeme zlepšit?
