Europarlament má novou šéfku. Ve volbě místopředsedů uspěla i Charanzová

ČTK Ondřej Plevák, EURACTIV.cz, ČTK
Aktualizováno 18. 1. 2022 20:44
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého bývalého předsedy Davida Sassoliho a už procházejí dalšími velkými změnami a volí si nové vedení. Novou předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce. Česká republika bude mít v předsednictvu europarlamentu také silné zastoupení.
Nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. | Foto: Reuters

V Evropském parlamentu probíhá tento týden rošáda. I když mají europoslanci pětiletý mandát, pravidlem je, že v jeho polovině se volí nový předseda a 14 místopředsedů.

Dlouho to vypadalo, že přirozeným nástupcem Itala Sassoliho bude lídr lidovecké frakce Manfred Weber z Německa. Ten však loni na podzim oznámil, že se bude radši věnovat celoevropské straně lidovců, kterou by letos rád převzal po Polákovi Donaldu Tuskovi. Bývalý předseda Evropské rady Tusk se pro změnu postavil do čela polské opozice.

Cesta do nejvyššího křesla europarlamentu "zarezervovaného" lidovcům se tak otevřela maltské političce Robertě Metsolaové, dosavadní místopředsedkyni, kterou europoslanci do čela europarlamentu v úterý potvrdili. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.

"Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. (…) Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany," uvedla Metsolaová, která v úterý slaví 43. narozeniny.

Její vyzyvatelka, švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová, získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhl.

Metsolaová ve své prvním projevu v nové funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.

Češka ve vedení

Důležitou roli má v europarlamentu i 14 místopředsedů, kteří šéfa instituce zastupují například v zahraničí. Jedním z nich bude i nadále Dita Charanzová (za ANO) z řad liberálů Renew Europe. 

Pro Česko jde o úspěch. "V minulosti jsme nikdy neměli dva místopředsedy (jako nyní). Zároveň se nikdy nestalo, že by byl český místopředseda (ve vedení europarlamentu) na celé funkční období," uvedla Charanzová ještě před samotnou volbou.

Marcel Kolaja (Piráti) z frakce Zelených neuspěl v prvním kole. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. "Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali," uvedl Kolaja v prohlášení pro média.

Dita Charanzová a Marcel Kolaja.
Dita Charanzová a Marcel Kolaja. | Foto: Jakub Plíhal, ČTK

Ve vedení Evropského parlamentu seděli v minulosti v různých obdobích Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Pavel Telička. Hned po vstupu Česka do EU místopředsednické křeslo patřilo Miroslavu Ouzkému.

Vyvažování sil

I když jde při volbě místopředsedů především o to, k jaké politické frakci patří, minimálně ze symbolického hlediska hraje roli i jejich národnost. Ve vedení ještě před samotnou volbou měli silné postavení především Němci se třemi zástupci a Maďaři se dvěma, oproti tomu Francouzi nebo Španělé své místopředsedy neměli.

Na druhou stranu, v Evropském parlamentu se nehraje jen o místa v samotném předsednictvu, zcela zásadní jsou také pozice ve vedení politických frakcí nebo výborů. Vidět je to právě na příkladu Španělska - i když jeho politik chyběl ve vedení EP, španělská europoslankyně Iratxe Garcíaová stojí v čele vlivné frakce socialistů. Pokud jde o Francii, ta si svou absenci v předsednictvu "vynahradila" mimo jiné ve vlivném výboru pro životní prostředí ENVI, který vede francouzský europoslanec Pascal Canfin.

Prim nicméně stále hraje politická příslušnost. Přestože v současném europarlamentu už nemají tak silné postavení jako dříve, hlavní slovo stále patří politickým frakcím lidovců a socialistů. Už po volbách v roce 2019 vznikla dohoda, že předsedu z řad socialistů, tedy Davida Sassoliho, letos v lednu vystřídá zástupce Evropské lidové strany. Opakuje se tak situace z minulého volebního období, kdy se tyto dvě politické skupiny také v půlce pětiletého mandátu vystřídaly.

Poprvé v historii se o vedení europarlamentu hlasuje v úterý, ve středu a možná ještě ve čtvrtek elektronicky na dálku. Kvůli obavám ze šíření omikronu tak rozhodlo odcházející předsednictvo. Evropský parlament má aktuálně 705 poslanců.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy