Štrasburk - Každý rok Evropská unie přijde o 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). A to jen kvůli podvodům s dotacemi nebo s DPH.
Tvrdí to eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, podle které jde navíc jen o odhad. "Skutečné číslo je mnohem vyšší," míní Jourová s tím, že celková suma se může vyšplhat až ke 160 miliardám eur (4,1 bilionu korun).
V budoucnu by se ale takové podvody mohly výrazně omezit. Ministři spravedlnosti 20 evropských zemí ve čtvrtek potvrdili vznik nového Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).
Ten má vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU. Bude tedy bojovat i proti zneužívání eurofondů a dotací, které právě Česká republika hojně využívá.
Podle Jourové je mnoho takových kauz složitých a jejich dosah překračuje hranice jednoho státu. "A právě to jsou případy, na které by se měl zaměřit evropský veřejný žalobce," vysvětluje eurokomisařka.
Úřad začne fungovat pravděpodobně v roce 2020.
Vše končilo na hranicích
"Je na čase, aby Evropská unie zajistila efektivní spolupráci při vyšetřování a stíhání podvodů s unijními fondy. Díky založení EPPO půjde stíhat více kriminálních činů, které poškozují finanční zájmy unie," myslí si italská europoslankyně a zároveň zpravodajka návrhu Barbara Materaová.
Podle ní má EU v současnosti jen malou kontrolu nad nakládáním s fondy, což vede k jejich zneužívání.
Evropský žalobce by však mohl vyšetřovat a stíhat i ty podvody, které překračují hranice jednotlivých zemí. To vnitrostátní orgány dosud nemohly - jejich pravomoc končila právě na hranicích.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zase mohl zahájit vyšetřování nelegální činnosti, která má dopad na rozpočet EU. Když ale odhalil viníka, stejně mu nemohl udělit pokutu.
Česko se taky podílí
Evropský prokurátor ale nebude mít pravomoci v celé unii. S vytvořením úřadu totiž v červnu souhlasilo jen 20 členských zemí, a to v rámci tzv. posílené spolupráce.
Jde tak o další projev stále zřetelnější vícerychlostní Evropy.
Minulý týden schválil zřízení úřadu Evropský parlament. Pro bylo 456 europoslanců, proti pouze 115.
A nyní vše potvrdili dotyční ministři spravedlnosti. Včetně toho českého, Roberta Pelikána.
Real #GameChanger: @EUCouncil agreed to establish the European Public Prosecutor's Office #EPPO today! 👏 https://t.co/2mnXUWOguy pic.twitter.com/PXPTSayuiu
— Věra Jourová (@VeraJourova) October 12, 2017
V úřadu evropského prokurátora budou působit i národní žalobci z jednotlivých států, kteří budou úzce spolupracovat s pobočkami ve svých zemích. Sám "velký" úřad bude mít sídlo v Lucemburku.
V současné době je do projektu zapojená většina členských států Evropské unie. Ostatní země se ale budou moci kdykoliv připojit.
Na Poláky žalobce nemůže
Británie, Dánsko a Irsko mají z podobných oblastí integrace výjimku, a tak se jich evropský veřejný žalobce netýká.
Švédsko, Nizozemsko, Polsko a Maďarsko se pak podle Jourové drží zpátky zejména proto, že se bojí v budoucnu širších pravomocí žalobce.
Česká eurokomisařka kritizuje hlavně Polsko, které je přitom největším příjemcem unijních fondů.
"Polsko v rámci právě probíhajícího víceletého finančního rámce čerpá přes 80 miliard eur. A taková země by neměla být součástí EPPO, který má dohlížet na transparentní využívání fondů?" diví se Jourová.
Eurokomisařka proto navrhuje, aby byl úřad žalobce už za čtyři roky součástí rozhodování o přerozdělování evropských dotací.
"Umím si představit, že unie bude posílat masivní finanční částky pouze těm státům, které se snaží finanční kriminalitu skutečně potírat a budou součástí úřadu," uvedla.
Obavy některých evropských států z rozšíření pravomocí žalobce jsou ale částečně podložené. I zmíněná italská europoslankyně Materaová například souhlasí s tím, že EPPO by měl v budoucnu stíhat taky trestné činy související s terorismem.
