Emise CO2 v Evropě klesají, problémy ale dělá uhlí nebo doprava. Česko limity plní

Adéla Denková
16. 4. 2017 14:25
Evropské unii se v minulém roce opět podařilo snížit emise skleníkových plynů. Ukazují to nejčerstvější data zveřejněná Evropskou komisí. Pro správné fungování klimatické politiky je ale zapotřebí napravit systém obchodování s povolenkami, jehož stávající podoba hraje do rukou uhelným elektrárnám. EU se také snaží snížit emise v ostatních sektorech, jako je například doprava.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Brusel - Množství skleníkových plynů vypouštěných v rámci průmyslu v Evropě loni už šestý rok po sobě pokleslo.

Vyplývá to z dat Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) za rok 2016, která v pondělí zveřejnila Evropská komise.

Povolenky pro vypouštění emisí využívají především výrobci elektřiny, tepla a také průmyslové podniky. Na každou vyprodukovanou tunu oxidu uhličitého potřebují jednu emisní povolenku.

"Ověřené emise za rok 2016 meziročně klesly o půldruhého procenta," uvedl obchodník s povolenkami společnosti Vertis Daniel Ošťádal. "Do 31. března stihlo emise nahlásit 10 716 z celkových 12 754 zařízení v rámci EU ETS. Ta společně do ovzduší vypustila 1,73 miliardy tun oxidu uhličitého."

Německé uhlí

Analýza bruselského think-tanku Sandbag ukazuje, že pokles lze přičíst výrobcům energie, protože v průmyslových sektorech se emise meziročně snížily jen o půl procenta a v posledních čtyřech letech jsou víceméně na stejné úrovni.

Za loňským snížením stojí hlavně uzavírání uhelných elektráren a častější využívání zemního plynu, který zaznamenal pokles cen.

"Emise z uhelných elektráren klesly v roce 2016 o 11 procent," uvádí analytik Sandbagu Dave Jones. Upozorňuje však, že tento druh elektráren je v rámci EU ETS stále zodpovědný za 39 procent všech emisí. V Evropě jich je 280.  

Mezi deseti největšími znečišťovateli ovzduší v EU přitom najdeme sedm elektráren z Německa. Jsou mezi nimi i čtyři lužické podniky, které nově patří českým skupinám EPH a PPF.

Ačkoliv je Německo v EU vnímáno jako "zelený šampion", ve snižování emisí CO2 to neplatí. Vloni zde sice poklesly o půl procenta, dlouhodobě se ale Spolkové republice nedaří plnit vlastní cíle.

"Německo se zavázalo, že mezi lety 1990 a 2020 sníží své emise o 40 procent. Do loňského roku jsme dosáhli snížení 28 procent. To je samozřejmě úspěch, ale snížit emise během následujících čtyř let o dalších 12 procent, to je velká výzva," řekl v úterý v Praze na konferenci Proměna energetiky Stefan Kapferer z prezidia Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství.

Jedním z důvodů je tamní postupné odstavování jaderných elektráren a navýšení výroby elektřiny z uhlí. Ta se dlouhodobě vyplácí mimo jiné kvůli nízké ceně uhlíku v systému ETS, způsobené velkým přebytkem povolenek. Ten už podle analýzy Sandbagu překročil počet tří miliard. Stojí za ním mimo jiné hospodářský pokles během celosvětové finanční krize.

Obchodování s emisemi nefunguje

Cenu uhlíku se teď snaží EU navýšit prostřednictvím nových pravidel systému ETS, která začnou platit po roce 2020. V úterý zahájily členské země, europoslanci a zástupci Evropské komise trojstranná finální jednání, která by mohla skončit letos na podzim.

"Evropský systém pro obchodování s emisemi nefunguje a naším úkolem je změnit to," říká parlamentní zpravodaj reformy, britský konzervativní europoslanec Ian Duncan. Důležité podle něj bude zamezit dalšímu hromadění povolenek a zajistit dostatečný přísun bezplatných povolenek energeticky náročným odvětvím, která může cena uhlíku poškozovat v mezinárodní konkurenci.

Foto: europarl.europa.eu

Členské státy i Evropský parlament přicházejí k jednacímu stolu s rozdílnými pohledy na řadu otázek. Vyjednávat se bude například o možném zrušení dvou miliard přebytečných povolenek v roce 2024.

Emise v cestování

Při snižování emisí se však nehraje jen o budoucnost průmyslu nebo energetiky. Pod EU ETS spadají i letecké společnosti, které musí vykazovat emise ze všech letů v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Podle čerstvých údajů za loňský rok emise z tohoto odvětví vzrostly o téměř osm procent na více než 61 milionů tun.

Letectví je odpovědné za tři procenta všech evropských emisí skleníkových plynů. Pokud se někdo vydá letadlem z Londýna do New Yorku a zpět, vyprodukuje podle Evropské komise tolik emisí, jako když celý rok vytápí svůj dům.

Mezi zdroje skleníkových plynů patří i další dopravní prostředky, které už ale nespadají pod systém ETS. Ten pokrývá přibližně jen 45 procent evropských emisí.

Uhlíková daň v Česku

Zatímco v Česku tvořily emise z dopravy v roce 1990 jen 6,35 procenta z celkových emisí CO2, v roce 2012 už tento podíl podle údajů ministerstva průmyslu dosahoval na 16,9 procenta. Stále to ale není nic ve srovnání se západoevropskými zeměmi - ve Velké Británii tento podíl například činí 27 procent. 

I v této oblasti se EU snaží vypouštění skleníkových plynů regulovat, a to například pomocí limitů pro emise CO2, které produkují osobní automobily. 

Dopravě se věnuje i národní strategie pro ochranu klimatu do roku 2030, kterou na konci března schválila česká vláda. Stát chce například zvýhodňovat alternativní paliva, ale také cyklistiku. Snižování emisí se bude týkat i nákladní dopravy, která by se zčásti měla přesunout na železnice.

"Do roku 2030 má dojít k poklesu emisí o 44 milionů tun v porovnání s rokem 2005, tedy o téměř 30 procent," řekl ke strategii ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

"V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 procent, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 procent do roku 2030," dodal Brabec.

Vládní strategie také navrhuje, aby se v sektorech mimo EU ETS zavedla uhlíková daň, tedy poplatek za vypuštění emisí. "Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení," uvádí ministerstvo životního prostředí.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Tuniský prezident po středečním incidentu odvolal šéfa státní televize

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali.

Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na 30 dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu a vyhlásila striktní nová opatření. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou. V pondělí úřady bez vysvětlení a bez opory v zákonech uzavřely tuniskou pobočku katarské televize Al-Džazíra.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

USA uvalily sankce na osm syrských věznic a jejich představitele

Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na osm syrských věznic, které provozuje tajná služba syrského prezidenta Bašára Asada. Na sankčním seznamu se ocitlo také pět činitelů v jejich vedení. V zařízeních se podle ministerstva porušují lidská práva, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo dále uvedlo, že uvalilo sankce na syrskou ozbrojenou skupinu Ahrar al-Šarkíja a dva její lídry. Organizace působí na severu země a podle Washingtonu je zodpovědná za útlak civilního obyvatelstva, zejména syrských Kurdů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy